Astrodeník GJP

Hvězdárna pro studenty gymnázia

Pro studenty z tercie a kvarty byla zařízena exkurze ve Zlínské hvězdárně. Tato exkurze byla zajímavá a edukativní. Dozvěděli jsme se, jak například vypadá neutronová hvězda a podobné zajímavé úkazy. Po přednášce jsme si vyzkoušeli astronomii v praxi. Použili jsme dva dalekohledy a dívali se na černé skvrny na Slunci. Tímto jsme pozorování ukončili a těšili se, až zde znovu pojedeme.

Pavel Sova

Konec zimního nočního nicnedělání

Dne 5. 3. jsme po dlouhé době uspořádali pozorování na modelářském letišti ve Slavičíně. Já a pan profesor Rohlena jsme přijeli už po 6. hodině večer a snažili jsme se najít Merkur. Zhruba po 10-ti minutách se nám to podařilo. Šel vidět, ale dosti slabě a bylo ho možné pozorovat pouze v triedru. Pak se začínal jasnit a mohli jsme jej najít v Dobsonu. Osobně jsem od něj čekal víc, ale vše, co šlo vidět, byl jen kousek Merkura, který se velmi leskl a vypadal, jako by byl zahalený duhou. Potom jsme se zaměřili na dva velmi jasné objekty na obloze - Venuši a Jupiter. Venuše vypadala stejně jako Merkur - zahalená v duze.  Jupiter už byl na pozorování zajímavější, protože na něm šly pozorovat pruhy. Škoda, že tam zrovna nebyla vidět Rudá skvrna.

Poté přišlo velké množství lidí a pan profesor Rohlena měl napilno s učením příchozích orientaci na zimní obloze. Jakmile světlo zesláblo, začali jsme pozorovat na východě Mars, který měl být v ten den nejblíž k Zemi. Až nastala větší tma, zkusili jsme pozorovat něco složitějšího např. galaxii M31 v Andromedě, která byla hodně vysoko a později už nešla nalézt, ale i tak byla díky Měsíci dost slabá a bylo celkem těžké ji najít v Dobsonu. V triedrech jsme pozorovali Hyjády v souhvězdí Býka, a když jsme byli u Hyjád, tak jsme se podívali i „vedle" na Plejády. V Refraktoru se nám později podařilo nalézt mlhovinu M42 v Orionu, která měla různé barvy. Někteří tvrdili, že ji viděli v oranžové, žluté, modré, ale já osobně jsem ji viděl v zelené barvě, takže si vyberte :-).

Když nás to omrzelo, tak jsme na refraktor nasadili polarizační filtry a mrkli se, jak se má náš starý dobrý kamarád Měsíc. Tu noc svítil tak intenzivně, že kdyby tam nebyly nasazeny polarizační filtry, tak by to mělo stejný efekt, jako bychom se podívali rourou do rozsvícené žárovky. Celkově bych to shrnul jako velice příjemné oprášení astronomických znalostí po zimě.

Zdeněk Machů

Mladá krev

Dne 29. 11. jsme se s panem profesorem Rohlenou rozhodli uskutečnit pozorování, na kterém jsme se pokusili zaučit mé mladší spolužáky jak pracovat s technikou. Někteří z nás (opět) podcenili oblečení a tak po hodince a půl už jsme skákali na letišti, abychom se alespoň nějak zahřáli. Dobrou zprávou je, že se nám zase podařilo ustavit dalekohled a tak nám pěkně najížděl na zadané objekty jako je M27 "Činka", M57, či Galaxie v Andromedě anebo M13 v Herkulu. Tou horší zprávou už bylo počasí, kdy velmi brzy (kolem 19. hodiny) padla mlha a tím se rapidně zhoršil seeing, krátce na to jsme pozorování ukončili. Věřím, že aspoň hoši si odnesli z pozorování nějaké nové zážitky a budou s námi dále spolupracovat :).

Ondřej Illek

Osobní recenze "malokuka" SW80/400 mm na AZ-3

Rozhodl jsem se udělat si trochu radost ze života. Často bývám o víkendech na Pulčinách na pozemku s chatkou paní Rohlenové. Většinou tam beru jen triedr, ani školní ED 80/600 mm se mi tam většinou nechce tahat a nechávat ho tam bych se bál. Koupil jsem si proto „malokuka" - refraktor SW 80/400 mm na AZ-3. Dalekohled je malý, lehký, i s montáží snadno přenosný, během chvíle se rozloží a ustaví. Velkou předností je jeho nízká cena. Dalekohled hodlám používat hlavně na půlhodinové okouknutí oblohy před spaním. Takový dalekohled na chatu: na Měsíc, na jasné planety (dva proužky na Jupiteru a jeho galileovské měsíce, prstýnek kolem Saturnu, srpek Venuše), na Plejády, Herkulovku M13, M31, M42,... Jen před spaním zkontrolovat, že to tam na obloze stále je. :-D Žádné detaily. Asi s ním a s objektivovým filtrem z Baader Astro Solar folie budu hodně pozorovat i Sluníčko. Jak o Slunci říkal pan Zahajský: není nutno pozorovat v noci, není zima jako v noci, dalekohled se nerosí,...

Nejdříve jsem malokuka zkoušel jen doma přes střešní okno (zavřené) při pozorování Měsíce a Jupiteru. Okenní sklo má na obraz samozřejmě asi fatálně devastující účinek, přesto už po tomto pozorování jsem vytušil, že má malokuk dost výraznou barevnou vadu, zejména dále od středu zorného pole. Vedle setových okulárů 25 a 10 mm, mám k dispozici Plossla 6,3 mm a zkoušel jsem i školní okulár 5 mm. Byl jsem příjemně překvapený, že i přes inverzi a přes zavřené střešní okno jsem na Jupiteru zřetelně rozeznal i ty dva proužky! :-) Montáž AZ-3 bude na malokuka samozřejmě stačit, jen její ovládání je hodně hrubé. Nějak jsem nepochopil jak si zaaretovat elevaci - dalekohled má trochu tendenci se překlápět, což jde vyřešit vhodným připevněním (posunutím lišty) dalekohledu, aby se nepřevažoval. Ale to ovládání elevace je dost problematické.

Dnes jsem na chvilku zkoušel malokuka i na Pulčinách. Sice jsem se snažil teple obléct, ale oblékl jsem se málo. Byla mi zima. Trochu tam pofukovalo, což mi hodně vadilo - strašně mně slzely oči. Barevná vada na Jupiteru hodně výrazná. Při zvětšení 40x byly dva proužky vidět, při zvětšení 80x už ne. Montáž AZ-3 v pohybech v elevaci a překvapivě i v azimutu hrozná. Víc jsem se s tím pral, než jsem pozoroval. Po hodině už jsem spěchal domů, navíc mi byla fakt zima. Stihl jsem jen ten Jupiter, Plejády a Hyády. Bude to holt fakt malokuk na chatu: na Měsíc, na ty otevřenky, na okouknutí (zkontrolování) jasné planety,... Snad ocením to zvětšení 16x při obhlídce oblohy. Budu muset něco udělat s tou montáží (viz i odkaz 2.), to ovládání předělat nějak natvrdo, podobně jako u fotostativu, nevím.

Odkazy:

1. http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1228766368/0

2. http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1210653592

Ivo Rohlena

Vesmírná astro-kriminálka aneb Jejda, kde to je?

V pondělí 17. 10. se na modelářském letišti ve Slavičíně uskutečnilo další pozorování. Hned po příjezdu jsme krátce po sedmé hodině pozorovali přelet ISS. Ta se ze začátku nenápadně nořila zpoza vrcholků stromů a nenápadně zrychlovala. Když se ocitla nad našimi hlavami, tak najednou zmizela a už ji nešlo vůbec vidět. Proto jsme si museli vybrat k pozorování něco jiného a prvním vhodným kandidátem se stal vycházející Jupiter. Na ten jsme se dívali jen krátce a pár minut na to jsme se zaměřili na kulovou hvězdokupu M13 v souhvězdí Herkula. Pak nám dal pan profesor Rohlena výzvu - abychom našli kometu C/2009 P1 Garradd, která se měla nacházet někde v blízkosti Herkula. V triedru ji nebylo možné najít, o čemž jsem se rychle přesvědčil i s Radimem. Pak jsme ji čirou náhodou našli v žákovském dalekohledu Dobson, kde se jevila jako malý rozmázlý flíček, který byl na jednom konci lehounce osvětlen. Teda čekal jsem od toho víc.

Po nějaké době nás omrzela i kometa, takže jsme jí řekli: "Adios amigo", a zaměřili jsme se na kulovou hvězdokupu M92 nedaleko Herkula. Pak jsme se ještě dívali na prstencovou mlhovinu M57 v souhvězdí Lyry, útvar "ramínko na šaty" u souhvězdí Šíp a v neposlední řadě i Plejády. V tu noc toho bylo rozhodně mnoho k pozorování.

Zdeněk Machů

Krásy "tropické" oblohy

Dne 22. 8. jsme se rozhodli společně s panem profesorem Rohlenou, že uděláme pozorování, kterého by se mohla účastnit konečně i má maličkost. Po krátkém opětovném seznámení se s technikou jsme sestavili náš hlavní dalekohled Schmidt-Cassegrain na paralaktice, která je po reklamaci. Noc byla velmi teplá až tropická s teplotami nad 20 stupňů Celsia. Obloha byla jasná, jen nás postupem noci začala trápit mlha a rosa (což samozřejmě zhoršilo i optické vlastnosti obrazu, rozostřoval se,... apod.), takže seeing nic moc. To nám nicméně nezabránilo, abychom se nepodívali na Jupiter - vděčný to úkaz letní oblohy. Taktéž jsme kolem 22. hodiny pozorovali přelet ISS. Snažili jsme se najít kometu Garradd v Šípu, bohužel se nám to nepodařilo (jak jsme se později dozvěděli na astrofóru - nebyli jsme sami).

Ale odted' už jen samou chválu. Montáž, která je po reklamaci, fungovala naprosto skvěle! Po krátkém, ale pečlivém ustavení pomocí metody Two Stars Align + 1 Star, montáž sama najížděla na krásné kulové hvězdokupy M13 a M92 v Herkulovi, prstencovou planetární mlhovinu M57 v Lyře, planetární mlhovinu Činka M27 v souhvězdí Lištičky, velkou galaxii v Andromedě M31 a její společníky M110 a M32. Dokonce jsme pokaždé měli objekt i v okuláru! Naše nadšení neznalo mezí, kéž by nebylo rosy, která nás nakonec před 2. hodinou ráno donutila předčasně ukončit pozorování.

Ondřej Illek

Veřejná přednáška „Prázdninová obloha“

Na ZŠ v Lidečku bylo dne 28. června 2011 velmi rušno. Žáci dané ZŠ využili tento předprázdninový čas a s napětím očekávali příjezd našich studentů. Konala se zde zatím poslední Veřejná přednáška s názvem „Prázdninová obloha". Během přednášky se žáci dozvěděli základní poznatky o Sluneční soustavě a následně se učili základní orientaci na noční obloze. Ze všeho nejvíce se snažili zapamatovat si datum, kdy na obloze „padají hvězdy" :-). Již tradičně následovalo po teoretické části pozorování a seznámení s hvězdářskými dalekohledy. Pozorování Slunce a jeho skvrn se nechtěně zúžilo pouze na pozorování Slunce, protože v danou dobu nebyly na Slunci téměř žádné znatelné skvrny...

Studenti již tradičně zvali posluchače na svá pravidelná večerní pozorování, které bývají asi dvakrát měsíčně. Opět touto cestou zvu na naše večerní pozorování a další astronomické aktivity i zájemce z řad veřejnosti. Informace o uskutečněných či plánovaných aktivitách najdete v našem astrodeníku.

Petra Miková

Pozorování zatmění Měsíce 15. 6. 2011

Na modelářském letišti se od počátku našeho ustavování scházelo velké množství zájemců. Na stanoviště dorazily početné skupinky studentů gymnázia, jejich přátel a příbuzných, přišlo se podívat mnoho zvědavců ze slavičínské veřejnosti  a dokonce se přiletěl podívat i letec na motorovém paglidingu. :-)

Začátek zatmění byl značně překvapivý, Měsíc v polostínu vycházel už v 20:45, kdy obloha byla ještě světlá. Před 21. hodinou byla nad jihovýchodním obzorem oblačnost, pak se však postupně rozpouštěla a my jsme mohli tu a tam pozorovat velmi málo jasný, načervenalý Měsíc. Jas Měsíce byl překvapivě opravdu velmi malý, proto se nám jen velmi obtížně vyhledával, když kolem něj proplul mrak. Pokaždé, když mrak odplul, trvalo delší chvíli, než někdo z nás Měsíc zahlédl a začal nám všem ostatním vehementně vysvětlovat a ukazovat, nad který vzdálený kopec, strom či údolí se máme podívat. (Několik známých se na mě druhý den obracelo, že se byli na zatmění Měsíce po 21. hodině podívat ven a ačkoli měli jasnou oblohu, žádný Měsíc neviděli.)

Úplná fáze zatmění začínala už v 21:22, protože však byl Měsíc na obloze velmi málo jasný, nebyla změna oproti polostínovému zatmění ani poznat. Mnozí lidé odcházeli, spokojení už s tím, co viděli, to nejlepší představení se však teprve chystalo. Až po 22. hodině začínala být konečně tma a právě na tmavém pozadí úkaz úplného zatmění Měsíce vynikal. Měsíc byl překvapivě velmi tmavý; víc než cihlově červený bych spíše řekl, že byl zbarvený až do hněda. Jirka Srba z Hvězdárny Valašské Meziříčí, který byl na pozorování s námi, jen nevěřícně kroutil hlavou, že tak tmavé zatmění Měsíce ještě neviděl. Svou roli určitě sehrála malá výška Měsíce nad obzorem, Jirka Srba ale dále spekuloval, že za to mohou nedávné výbuchy sopek a tedy velké množství prachu v atmosféře.

Vedle fotek v tomto článku doporučuji prohlédnout si i fotky v naší fotogalerii. V článku i fotogalerii jsou fotky od různých autorů. Náš astrotým fotil zatmění Měsíce v primárním ohnisku refraktoru ED 80/600 mm. Tyto fotky zpracoval Patrik Štefaník. Dále můžete shlédnout fotky od Jirky Srby, který fotil DSLR s 300 mm objektivem na stativu, a fotky od Martina Hroše, který fotil zatmění Měsíce afokálně v Biskupicích. Fotky jsou často jen hrubě zpracovány, někteří autoři slibují, že fotky zpracují ještě lépe, proto článek i fotogalerie budou (snad) průběžně doplňovány.

fotky od astrotýmu:

fotky od Jiřího Srby:

fotky od Martina Hroše:

Ivo Rohlena

Pozvánka na přednášku a pozorování zatmění Měsíce 15. 6. 2011

Gymnázium Jana Pivečky Slavičín zve nejširší veřejnost na přednášku

„Zatmění Měsíce 15. 6. 2011"

Přednáška se koná 15. 6. 2011 v 17:30 hodin v prostorách gymnázia.

V případě příznivého počasí bude přednáška doplněna i večerním pozorováním tohoto úkazu od 21 do 24 hodin.

Ivo Rohlena

Blesk

Většina lidí si myslí, že vyfotit blesk není nic lehkého, mají pravdu, ale není to tak obtížné, zvláště dnes, kdy máme různé druhy kvalitních fotoaparátů. Já, jako amatér s běžným foťákem, se pouze pokouším o dobré snímky, ale i snaha se cení a ,,hraní" s foťákem je pro mě zábava, koníček.

Fotit blesky by se u mě dalo přirovnat možná k brankáři v hokeji či fotbale, prostě zachytím blesk a je to pro mě úspěch. Když se na to dívám zpětně, tak si říkám, že to vlastně nic nebylo a šlo zkrátka o pouhou náhodu, ale možná, že jsem si zase o něco víc procvičila svoji techniku focení, jestli se to tak vůbec dá nazvat :-) (jsem přece jenom amatér), a pochopila jsem jak na to.

Když se strhly mračna nad naším městem, vyklouzla jsem na chvilku s foťákem ven, jenom pod střechu našeho domu a pokoušela se o nějakou slušnou fotku. Vždycky, než začnu fotit, si spíše tu bouřku poslouchám a snažím se přijít na nějaký interval mezi hřměním a následným novým bleskovým zářením.

Udělala jsem to tak i teď, netrvalo dlouho a světe div se, na displeji fotoaparátu se ukázal poměrně schopný obrázek. A to mě donutilo, abych fotila dál a dál, ale jak jsem z toho byla unešená, tak se mi nedařilo a k tomu bouřka začala ustupovat. Každopádně jsem byla spokojená z mého úlovku a úsměv mi dodala i následná duha. :-)

Eva Janůjová

Tečky, které nikdo neuklidil

V úterý 19. 4. se nám opět vyjasnilo sluníčko tak akorát na pozorování noční oblohy, a tak jsme se vydali na Šabatecký kopec. Byla to moje premiéra. Očekávala jsem spíš sledování jenom žlutých teček na obloze a občas nějaký složitý název, ale ve skutečnosti to bylo mnohem lepší. Mé odbornosti se meze nekladly, proto většina objektů byla označena jako nepořádek či kupa teček, které nikdo neuklidil.

Přišli jsme trochu v předstihu z té nedočkavosti. Vybalili jsme tedy jeden velký dalekohled a druhý ještě větší a netrpělivě očekávali příchody dalších zájemců.

V počtu asi devíti lidí celkem jsme měli možnost zhlédnout Saturn i s prstencem. Ve volných chvílích jsme se snažili najít otevřené hvězdokupy (velmi laicky hromadu teček) v souhvězdí Vozky, a to M36, M37, M38. Tyto pokusy ovšem u nás nezkušených byly trochu slabší. Co se nám ale podařilo nalézt, byla otevřená hvězdokupa M35 v Blížencích. Aby nás pan profesor Rohlena ještě víc nalákal a my, abychom nebyli tak smutní jen z tohoto zdařilého pokusu, měli jsme možnost podívat se triedrem na hvězdokupu nazývanou Jesličky poblíž souhvězdí Raka.

Největší nadšení však přišlo, když jsme soutěžili: Kdo první spatří na obloze přelet ISS? Ten neměl trvat obzvlášť dlouhou dobu (od 21:37 do 21:40), takže nastaly veliké boje o triedry. A když To konečně nastalo, všichni zůstali jak odvaření. Bylo to, jako kdyby jedna z těch miliónů teček si usmyslela, že bude cestovat po obloze a pak radši zmizela. Všichni jsme tedy našim kamarádům ve vesmíru zamávali a šli objevovat další divy oblohy.

Stihli jsme ještě kulovou hvězdokupu M13 v Herkulu. Říct na závěr větu „A pak se už začalo stmívat", by bylo trochu z cesty, tak jedině: Už jsme získali tolik informací, že jsme se rozloučili a odešli do svých domovů. Od té doby už vidím oblohu nejenom jako tečky... snad jako spoustu teček, které nikdo neuklidil :).

Lenka Šilhánková

Pozorování na letišti v Luhačovicích

Po několika odkladech, způsobených většinou nepříznivým počasím (vysokou oblačností), jsme uspořádali astronomické pozorování na letišti u Luhačovic. Plán na dnešní večer byl změřit světelné znečištění na tomto stanovišti (viz předchozí článek), abychom získali informace pro porovnání se stanovištěm ve Slavičíně. Všichni účastníci pozorování se shodli na 5. magnitudě.

Poté jsem se rozhodl věnovat astrofotografii s cílem získat povedené snímky Velké mlhoviny v Orionu (M42). Fotil jsem zrcadlovkou Canon EOS 450D s refraktorem ED 80/600 mm jako objektivem, umístěném na počítačem řízené paralaktické montáži CG-5 Advanced. Naneštěstí jsme měli během procesu ustavení technický problém s řídícím firmwarem montáže, což nás podstatně zdrželo. Souhvězdí Orion s mlhovinou M42 mezitím kleslo k mlhavému oparu na západě, který mi znemožnil získat ostré snímky.

Martin "Martix" Holec

Veřejná přednáška „Slunce usměvavé a strakaté“

Do bezbariérového klubu KIC Vsetín ve středu 9. 3. opět zavítali mladí astronomové z GJP Slavičín, aby zde tentokrát vyprávěli především o Slunci. Studenti v krátkých prezentacích postupně posluchačům přiblížili vznik a vývoj Slunce a také se s posluchači podělili o své zkušenosti z jeho pozorování či fotografování. Studenti se pochlubili svými fotografiemi částečného zatmění Slunce 4. 1. 2011 nebo snímky slunečních skvrn. Tyto úkazy byly rovněž v prezentacích popsány a vysvětleny. Dále byla v počítačovém planetáriu a simulátoru 3D vesmíru představena i aktuální obloha a její nápadné objekty.

Po prezentacích následovala živá diskuze a po ní studenti pozvali zájemce na už tradiční astronomické pozorování v zahradě KIC. Studenti zde opět s návštěvníky vyhledávali základní souhvězdí a všem zájemcům umožnili i pohled malým astronomickým dalekohledem na Měsíc nebo třeba na otevřenou hvězdokupu Plejády, nazývanou často jako Kuřátka.

Ivo Rohlena

Přelety mezinárodní kosmické stanice (ISS)

Pozorování 26. 2. 2011 bylo zpestřeno přelety stanice ISS, Internalional Space Station, s přibližujícím se raketoplánem Discovery, na které nás v diskuzním fóru upozornil Martin Hroš. Bezměsíčná večerní obloha vybízela k focení DSO, objektů vzdáleného vesmíru. Na poslední chvíli se ale program pozorování změnil, jelikož hlavní fotografové a terénní technici astrotýmu mohli na modelářské letiště přijít jen krátce, nebo se pozorování nemohli zúčastnit vůbec. Pozorování proto nakonec probíhalo jen s žákovskými dalekohledy a triedry a bylo zaměřeno na orientaci na zimní obloze, vyhledávání DSO a pozorování stanice ISS a raketoplánu.

Po prvním přeletu raketoplánu (krátce po 18. hodině) jsme pozorovali Jupiter a pak tradiční zimní objekty: mlhovinu v Orionu M42 (ta zrovna skýtala zajímavou podívanou-s trochou fantazie připomínala letícího ptáka), Plejády a Hyády v Býkovi nebo Jesličky v Rakovi. Po druhém přeletu raketoplánu (asi v 19:40) jsme vyhledávali hvězdokupy M36, M37, M38 ve Vozkovi a pod nimi M35 v Blížencích. Nad severozápadním obzorem se nám rovněž povedlo triedrem zahlédnout Galaxii v Andromedě (M31). Pozorování bylo zakončeno vycházejícím Saturnem.

Kateřina Jiráková

Pozvánka na přednášku 23. 2. 2011

Gymnázium Jana Pivečky Slavičín zve nejširší veřejnost na přednášku

„O Slunci"

Přednáška se koná 23. 2. 2011 od 12:00 hodin v prostorách gymnázia v rámci Dne otevřených dveří. Tématem diskuze studentů s návštěvníky bude pozorování a fotografování Slunce. Diskutovat se bude např. o slunečních skvrnách a částečném zatmění Slunce 4. 1. 2011. Studenti jsou připraveni věnovat se návštěvníkům individuálně v průběhu Dne otevřených dveří.

Za jasného počasí bude přednáška spojena s pozorováním Slunce, případně zvečera s pozorováním aktuálně nejjasnějších objektů oblohy např. Plejád či planety Jupiter.

Ivo Rohlena