út./st. 10./11. srpna 2010
Datum pozorování: 10. 8. 2010
Pozorovací stanoviště: Štítná nad Vláří
Podmínky: Jasno
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2", triedry Vixen Optics Atrek 8x50 DCF a Sky-Watcher 7x50, Dobson Sky-Watcher 254/1200 mm
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondřej Illek, Michal Hnaníček, Lidka Fojtíková, Pavlína Kosečková; Jan Illek, Jakub Růžička
10. 8. jsem díky zapůjčené astrotechnice zorganizoval pozorování ve Štítné nad Vláří za mým domem. Je tam celkem solidní rozhled na všechny světové strany a Měsíc byl právě v novu, obloha bez mráčku, takže téměř ideální podmínky :) Používali jsme náš Dobson 250 mm a refraktor ED 80.
Díky dobrému počasí jsme chtěli pozorovat DSO... Nakonec jsme ale díky mé "šikovnosti" viděli jen několik dvojhvězd (viz zápis z 22. 7.) a pak už stojí za zmínku snad jen Jupiter, M81 v Herkulu a "ramínko na šaty" v Šípu. Jako hlavní přínos tedy považuju rozšíření podvědomí o naší astrotechnice i u nás ve Štítné, protože se pozorování učástnilo i pár známých, kteří viděli něco podobného poprvé :) Těšíme se na další podobnou akci zase tam u nás :)
Ondřej Illek
čt./pá. 22./23. července 2010
Datum pozorování: 22./23. července 2010
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: Jasno, při obzoru opar
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2", polarizační filtry 1.25", triedry Vixen Optics Atrek 8x50 DCF a Sky-Watcher 7x50, Dobson Sky-Watcher 254/1200 mm
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondra Illek, Katka Jiráková, Lukáš Jurča, Zdeněk Machů, Kamila Nováková, Radim Novák ml.; Radim Novák st.
Na konci července se panu učiteli opět podařilo „vyhnat nás na kopec" na pozorování. Počasí bylo jako stvořené na objevování tajů vesmíru, takže jsme si nemuseli hrát na honěnou s mraky. Měsíc tou dobou zrovna dorůstal, takže jsme část pozorování věnovali jeho mořím a kráterům. Pěknou podívanou skýtaly také planety. Hned zvečera byla vidět planeta Venuše na západě. Tentokrát jsme z ní viděli jen srpeček - planety blíže ke Slunci (Merkur a Venuše) mají své fáze stejně jako Měsíc. Později vyšel také Jupiter se svými měsíci, u něhož byl pozorovatelný i oranžový pás.
Prostor byl i pro zdokonalení práce s triedrem. Hledali jsme jím dvojhvězdy, jako Mizar a Alcor v souhvězdí Velkého vozu, Epsílon v Lyře u hvězdy Vegy a Albireo v ocasu Labutě. Také jsme se naučili hledat hvězdné seskupení Ramínko na šaty v souhvězdí Lištičky. I přesto, že pozorovací podmínky nebyly vhodné na pozorování slabších objektů, podařilo se nám najít hvězdokupu M13 v Herkulovi a mlhovinu Činka v Šípu.
Kateřina Jiráková
ne./po. 11./12. července 2010
Datum pozorování: 11. 7. 2010
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: Jasno, teplota i v noci kolem 20 °C
Astrotechnika: Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2", triedry Vixen Optics Atrek 8x50 DCF a Sky-Watcher 7x50
Účastníci: Ivo Rohlena, Martin Holec, Ondřej Slámečka, Kamila Nováková, Radim Novák; Martin Hroš
Další prázdninové pozorování se uskutečnilo na modelářském letišti ve Slavičíně. V první části jsme absolvovali poutavou prohlídku letní oblohy pod vedením Martina Hroše. Nejdříve jsme se zaměřili na planety (Venuše, Mars, Saturn), pak jsme se učili rozeznávat souhvězdí a následně jsme díky bezproblémovému ustavení paralaktické montáže s GOTO mohli sledovat (mimo Měsíce, který byl v novu) všechny objekty, které jsme pozorovali už na předcházejícím pozorování. Díky jasné obloze jme shlédli i mlhoviny Laguna M8 a Trifid M20 ve Střelci nebo kulovou hvězdokupu M4 ve Štíru. K naší radosti jsme tentokrát byli mile překvapeni i nezvykle tmavou oblohou na tomto stanovišti!
"Tak, ať to máte za sebou," řekl Martin Hroš, "zbývá už jen vyzkoušet paralaktickou montáž i s ED 80/600 mm". Jak řekl(i), tak jsme udělali: upevnili jsme k montáži ED a protože se vše zdálo být bez závad, rozhodli jsme se vyzkoušet fotit poprvé DSO. A dopadlo to dle mého názoru výborně! Za displejem DSLR stál Martin Holec, který nejen zaostřoval, ale volil i doby expozice a ISO. Snímky pak zpracoval v programech DeepSkyStacker a Adobe Photoshop Martin Hroš. Některé jsou na naše poměry báječné, umístil jsem je nejen do tohoto článku, ale i do fotogalerie, ve které jsou dále údaje o snímku a mlhovina Činka M27 je zde i ve vyšší kvalitě. Další snímky podobně jako i video z posledního astronomického workshopu čekají na zpracování... Třeba se najde někdo, koho by bavilo věnovat se jim např. vé své ročníkové práci nebo formou SOČ.
Ivo Rohlena
pá./so. 2./3. července 2010
Datum pozorování: 2. 7. 2010
Pozorovací stanoviště: Letiště u Luhačovic
Podmínky: Jasno, později ale sílící oblačnost
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", polarizační filtry 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2", triedry Vixen Optics Atrek 8x50 DCF a Sky-Watcher 7x50
Účastníci: Ivo Rohlena, Martin Holec, Lukáš Jurča, Ondřej Illek; Martin Hroš
První prázdninové pozorování jsme se rozhodli uspořádat na letišti u Luhačovic. Na pozorování přisel i Martin Hroš, který nám pomohl s ustavením našeho hlavního dalekohledu, což se nám na druhý pokus úspěšně podařilo. Díky jeho zručnosti jsme byli schopni pozorovat za celou noc mnohem více objektů než na předchozích pozorováních.
Po setmění jsme začali pozorováním Venuše, Saturnu a Měsíce s jeho krátery. Poté jsme hlavním dalekohledem postupně sledovali dvojhvězdu Dzéta ve Velké medvědici - Mizar a Alkor, dvojhvězdu Beta v Labuti - Albireo, galaxie M 81 a M 82 ve Velké medvědici a M 31 "Velká galaxie v Andromedě". Z kulových hvězdokup jsme pozorovali M 3 (Honící psi), M 5 (Had), M 56 (Lyra), M 15 (Pegas) a M 13 (Herkules). Dále jsme viděli otevřené hvězdokupy NGC 884 a NGC 869 (dvojitá hvězdokupa chí a h v Perseovi) a planetární mlhoviny M 27 "Činka" (Lištička) a M 57 "Prstencová mlhovina" (Lyra). Triedrem jsme pozorovali Cr 399 "Ramínko na šaty" (Lištička). Pro nepřízeň počasí jsme nemohli pozorovat kulové hvězdokupy v Hadonošovi, hvězdokupy a mlhoviny ve Střelci a hvězdokupy ve Štíru.
Kolem jedné hodiny ranní jsme se zaměřili na vycházející Jupiter a vůbec poprvé jsme spatřili planetu Uran. Potom, co se zatáhla i jihovýchodní část oblohy, jsme se rozhodli toto úspěšné pozorování ukončit.
Martin "Martix" Holec
28. 06. 2010
Účastníci: třída G-3 + základní členové astrotýmu
V poslední dny školního roku je práce s žáky ve škole obtížná. Ti už samozřejmě jen čekají na vysvědčení a těší se na prázdniny, s námahou ještě možná vydrží pár minut poslouchat pana ředitele, ale svého třídního učitele po mnoha svedených bitvách během školního roku většinou neposlouchají vůbec. Byl to tedy trochu odvážný čin uspořádat pro ně dva dny před rozdáním vysvědčení astronomický workshop v rámci projektu „Zavedení nových metod a forem do výuky přírodovědných předmětů na GJP Slavičín". Jak jsem tu ale několikrát psal, naše gymnázium může být pyšné na své studenty. Žáci třídy G-3 nehledali výmluvy ani omluvenky a na workshop přišli. Ve své učebně trpělivě vyslechli pár krátkých prezentací od kmenových členů našeho astrotýmu a také prezentaci amatérského astronoma Martina Hroše, se kterým spolupracujeme. Druhá polovina programu proběhla v počítačové učebně, kde se žáci nejdříve interaktivně seznámili s letní oblohou. Pod vedením lektorů z hvězdárny z Brna pak v počítačové učebně proběhla i závěrečná část workshopu: studenti absolvovali výukový pořad o Sluneční soustavě a následně pod dohledem lektorů tvořili ve skupinách krátká videa o jejích tělesech. Tímto své třídě děkuji a přeji krásné prázdniny a členům astrotýmu připomínám, že dostali od lektorů úlohu - sestříhat videa a vytvořit z nich film, který umístíme na stránkách našeho astrodeníku.
Ivo Rohlena
23. 06. 2010
Datum pozorování: 23. 6. 2010
Pozorovací stanoviště: Jeseník nad Odrou
Podmínky: Zprvu skoro jasno, později ale sílící oblačnost
Astrotechnika: Triedr Vixen Optics Atrek 8x50 DCF
Účastníci: Ivo Rohlena, Vladan Oláh, Bohumila Maňasová, Nikola Juračková, Jana Trochtová, Lukáš Jurča, Martin Holec, Mikuláš Múdry, Martin Hověžák, Klára Kulíšková, Jitka Kvapilová, Kateřina Píchová, Magdalena Durďáková, Šárka Pavlovičová, Tereza Suchánková
Na cykloturistickém kurzu v Jeseníku nad Odrou jsem využil jednoho polojasného dne a příznivé předpovědi a po ukončení denního programu svolal několik nadšenců, se kterými jsme vyrazili na louku za železniční tratí. Když jsme vycházeli, byla obloha téměř bez mráčků, po příchodu na pozorovací stanoviště se ale bohužel začala zatahovat.
Pozorovali jsme dorůstající Měsíc a učili se na něm rozeznávat např. Moře dešťů, Moře jasu, Moře klidu nebo třeba krátery Tycho, Kepler a Koperník. Už od večera jsme pozorovali zářící Venuši, později jsme rozeznali i naoranžovělý Mars a Saturn.
Asi první hvězdou, kterou jsme na obloze viděli byl načervenalý Arktur a podle něj jsme po chvíli vyhledali i oj Velkého vozu. Víc hvězd z Velkého vozu jsme ale pro sílící oblačnost neviděli. V oji velkého vozu jsme si prověřovali zrak na jeho prostřední hvězdě Mizaru: ti šťastnější z nás očima viděli i její sousední hvězdu Alcor, ti méně šťastní ji mohli jasně rozeznat v triedru.
Po západu Večernice už na nás jen tu a tam z oblaků pomrkával Měsíc, obloha se víc a víc zatahovala, další pátrání po nebeských objektech jsme tedy vzdali a pozorování ukončili.
Ivo Rohlena
so./ne. 5./6. června 2010
Datum pozorování: 5. 6. 2010
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: Jasno
Astrotechnika: Dobson Sky-Watcher 254/1200 mm, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", polarizační filtry 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2", triedry Vixen Optics Atrek 8x50 DCF a Sky-Watcher 7x50
Účastníci: Ivo Rohlena, Lukáš Jurča, Ondřej Slámečka, Kamila Nováková, Radim Novák ml.; Radim Novák st.
V noci z 5. na 6. 6. se konalo první pozorování v měsíci červnu. Bylo krásně jasno, docela teplo, prostě ideální podmínky po minulých zatažených a vymrzlých měsících. Už na začátku jsme si tak neoficiálně dali za cíl zkusit nalézt a případně i pozorovat kometu C/2009 R1 McNaught, což se nám nakonec i povedlo... Pozorování jsme začali jako obvykle... planetami. 1. náš cíl byla couvající Venuše, která v tu dobu byla ještě skoro v úplňku, takže byla v dalekohledu krásně vidět. Potom jsme se zaměřili na Mars a následně na Saturn, u kterého jsme viděli jeho prstenec a já osobně si myslím, že jsem viděl i 4 z 5 jeho největších měsíců. Podle rozložení to nejspíše byly: Rhea, Titan, Dione a Tethys. 3. největší měsíc Iapetus jsem nezpozoroval. Když jsme skončili s planetami, začali jsme pozorovat Deep-sky objekty. První z mnoha, které jsme viděli, byla asi nejznámější hvězdokupa letní oblohy kulová hvězdokupa M13 v Herkulovi. Dále kulová hvězdokupa M4, která se nachází přibližně na šířku prstu napravo od Antara ve Štíru. Další pozorovaná hvězdokupa byla kul. hvězdokupa M3 (mezi Arkturem v Pastýři a Cor Caroli). Náš poslední pozorovaný Deep-sky objekt byla mlhovina Laguna M8, kterou můžeme najít asi 3 prsty napravo od "víčka čajové konvice" souhvězdí Střelce.
Protože se blížila půlnoc, začali jsme už "vyhlížet" kometu. Podle instrukcí, které jsme dostali, měla být kometa kolem 1 hodiny ranní 2 stupně jižně od hvězdy Almaak v souhvězdí Andromeda, nízko nad severním obzorem. Po 10 minutách se nám podařilo "něco" najít, ale neodpovídalo to souřadnicím komety, takže až za použití Stellaria jsme zjistili, že to "něco" je vlastně Velká galaxie v Andromedě M31. Jelikož nás rušila přesvícená obloha z města, dalo se na severním obzoru těžko orientovat a i seeing nebyl nic moc. Nicméně asi v čase 1:15 jsme udělali průlom v našem pozorování a kometu C/2009 R1 McNaught jsme zpozorovali, nejdříve v triedru a potom i v dalekohledu Dobson. Pro mě to bylo úplně první pozorování komety, takže jsem byl nadšený i přes celkem špatný seeing. Kometa v okuláru vypadala jako "hvězdička v mlze", bylo vidět koma, ale ohon nikoliv. Po 2. hodině vyšel Měsíc, který v tu dobu byl v poslední čtvrti. Jelikož se nám ještě nechtělo domů, chvíli jsme Měsíc pozorovali. Když jsme se už začali chystat k odchodu, pod Měsícem se objevil Jupiter. Pohledem na tuto planetu jsme zakončili, myslím si, celkem úspěšné pozorování.
Ještě na závěr stojí za zmínku, že jsme poprvé vyhledávali objekty pomocí triedru, což nám práci hodně usnadnilo, protože když se člověk zorientoval s triedrem, tak potom nalezení hledaného objektu v dalekohledu byla "brnkačka".
Lukáš Jurča
25. 05. 2010
Datum pozorování: 25. 5. 2010
Pozorovací stanoviště: Slavičín, K Hájenkám
Podmínky: zataženo
Astrotechnika: Vixen Optics Atrek 8x50 DCF, Sky-Watcher 7x50
Účastníci: Ivo Rohlena, třída G-3
Naše třída G-3 v čele s naším třídním učitelem se ve středu 25. května v ranních hodinách vydala na procházku do přírody na nejbližší kopec ulicí K Hájenkám. Účelem vycházky bylo seznámení se s triedry, které byly nakoupeny v rámci projektu "Společné poznávání Bílých - Bielych Karpat", které ale využijeme i při našich astronomických pozorováních. Cesta byla malinko namáhavá, ale svého cíle jsme dosáhli. Dostali jsme se na místo, odkud byl pohled na protilehlou stranu údolí, tudíž jsme mohli pozorovat daleké objekty.
K dispozici jsme měli dva triedry: Vixen Optics Atrek 8x50 DCF a Sky-Watcher 7x50. Nejprve jsme samozřejmě odstranily krytky. A pak jsme se naučili, jak správně dalekohled zaostřit:
1. Zavřeme pravé oko a levým okem se díváme do okuláru dalekohledu. Zaostřujeme centrálním šroubem ostření.
2. Zavřeme levé oko a pravým okem se díváme do okuláru dalekohledu. Zaostřujeme ostřícím mechanismem na pravém okuláru. Tímto krokem vyrovnáváme vzájemný rozdíl dioptrií mezi levým a pravým okem pozorovatele.
3. Otevřeme obě oči a doostříme opět centrálním šroubem ostření.
Snažili jsme se rovněž porovnávat optickou kvalitu obou dalekohledů. Na vzdálených drátech elektrického vedení jsme pozorovali mírnou barevnou vadu v okrajích zorného pole. U dalekohledu Vixen 8x50 byla téměř nepozorovatelná, u dalekohledu Sky-Watcher 7x50 už byla výraznější. Rovněž rozlišovací schopnost byla samozřejmě lepší u cenově mnohem dražšího Vixen 8x50, u dalekohledu Sky-Watcher 7x50 byla pozorována horší rozlišovací schopnost především na krajích zorného pole. Optickou kvalitou obou triedrů jsme ale byli příjemně překvapeni!
Marie Mozgvová
24. 05. 2010
V pořadí již třetí astronomickou přednášku jsme tentokrát připravili pro klienty Charity sv. Vojtěcha ve Slavičíně. Studenti vyprávěli klientům o hvězdách. Využili přitom vědomostí a znalostí získaných v projektu a hlavně osobních zkušeností získaných z astronomických pozorování.
Přednášku jsme chtěli posluchačům zpestřit i pozorováním Slunce a jeho skvrn. Při naší již tradiční nepřízni počasí studenti zaimprovizovali a z astronomů se přeměnili v ornitology. Když totiž vytrčili objektiv dalekohledu z okna přednáškové místnosti a zamířili jej na vzdálené stromy, zaznamenali ke všeobecnému nadšení posluchačů i přednášejících ve větvích stromů čilý ptačí ruch.
Z reakcí klientů i pracovníků Charity soudím, že studenti byli se svými prezentacemi mnohem úspěšnější, než jak bývám sám při výkladu ve výuce: nikdo z posluchačů tak například nevyrušoval, ani nelistoval v časopisu pod lavicí, ba naopak již během přednášky posluchači zahrnovali studenty spoustou zvídavých dotazů, které pak plynule přešly v dlouhou vzájemnou diskuzi po ukončení vlastní přednášky. Není to zlé, pomyslel jsem si. Oč méně úspěšné má naše gymnázium učitele, o to schopnější, komunikativnější a charizmatičtější má studenty.
Tak třeba někdy pod hvězdami, přeji jasnou oblohu!
Ivo Rohlena
27. 04. 2010
Datum pozorování: 27. 4. 2010
Pozorovací stanoviště: Letiště u Luhačovic
Podmínky: Oblačno až zataženo
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", dalekohled Monar 25x100
Účastníci: Ivo Rohlena, Martin Holec, Štěpán Konečný, Markéta Kováříková, Markéta Novosádová, Lenka Kopačíková
I přes nepřízeň počasí jsme strávili příjemnou noc pozorováním v Luhačovicích, na místním starém letišti, které poskytuje ohromné prostory i překrásný výhled na oblohu.
Panem profesorem jsme byli vyzváni k pozorování hned dvěma dalekohledy, nakonec bohužel jen Měsíce a Venuše. Ani původní záměr fotografovat se nemohl uskutečnit.
Ze začátku večera jsme ještě optimisticky doufali ve vyjasnění oblohy, když čas pokročil a online předpověď nebyla pozitivní, nezbylo než trpělivě čekat alespoň na chvilkové objevení Večernice na noční obloze.
Nakonec jsme čekání vzdali a postupně odešli domů, mírně zklamaní ze špatného výběru data k pozorování hvězd a planet, avšak přesto spokojení a nadšení z pár velmi hezkých obrazů Měsíce v dalekohledu, na které pamatujeme.
Markéta Kováříková
čt./pá. 8./9. dubna 2010
Datum pozorování: 8.4.2010
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: Jasno, později mlhavo
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25" a tělo DSRL Canon EOS 450D připojené k dalekohledu pomocí T-adaptéru a T-kroužku, Barlow 2x, polarizační filtry 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2"
Účastníci: Ivo Rohlena, Petra Miková, Ondřej Illek, Michal Hnaníček, Lukáš Jurča, Jan Bezděk, Martin Holec, Tomáš Studeník
Ve čtvrtek 8. 4. 2010 jsme udělali další pozorování zaměřené především na fotografování Venuše a Merkuru a pokus znovu ustavit dalekohled, aby šlapal jako posledně :). Bohužel už od začátku provázely naše úsilí samé zmatky. Nejprve se nepodařilo nastavit správně fotoaparát na refraktoru ED 80/600 mm a když se to konečně podařilo, Venuše i s Merkurem mizela za obzorem.
Rozhodli jsme se tedy vyzkoušet ustavení hlavního dalekohledu, které po usilovném boji nakonec vyšlo. Objevil se zde nový problém - několikrát nám zamrzl firmwarre dalekohledu, přičemž jsme ho samozřejmě museli restartovat (doufám poprvé a naposledy) :)). Ale nakonec se podařilo vše alespoň ověřit a potvrdit si, že jdeme správnou cestou. Bohužel pozorování provázela nesoustředěnost, chyběl dostatek (posledně tolik ceněného) elánu, a tak jsme pozorování s rozporuplnými pocity ukončili. Snad příště.
Ondřej Illek
03. 04. 2010
Pozorovací stanoviště: Pulčiny
Podmínky: Polojasno, teplota kolem 5 °C
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena
O víkendu jsem byl opět na Pulčinách a v sobotní večer jsem aspoň na chvilku rozbalil dalekohled a pozoroval konjunkci Venuše s Merkurem. U zářící Venuše jsem poprvé pozoroval barevnou vadu v refraktoru ED 80/600 mm. Z jedné strany kotoučku planety ke druhé: červená, oranžová, žlutá (kotouček planety), zelená, modrá, fialová. (Opravuji zápis dne 16. 5.: spektrum, které jsem okolo Venuše pozoroval, asi nebylo způsobeno barevnou vadou refraktoru ED, ale lomem světla v zemské atmosféře.)
Doporučené odkazy:
[1] Článek Večerní nebe nabídne v první polovině dubna 4 planety (autor Vladimír Kocour): http://www.astro.cz/clanek/4217
[2] Článek Zářivá Venuše se vrací na večerní oblohu, v dubnu tak uvidíme hned 4 planety (autor Vladimír Kocour): http://www.astro.cz/clanek/4187
Ivo Rohlena
01. 04. 2010
Pozorovací stanoviště: Pulčiny
Podmínky: Jasno, později polojasno, teplota nad 0 °C, mírný vítr
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", polarizační filtry 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena
Nevím, jak na mé studenty, na mě ale jasné počasí působí jako červený hadr na býka. První aprílový den byl opět ve znamení hezkého počasí, neodolal jsem tedy a večer opět zajel na chvilku na Pulčiny.
Opět jsem se kochal planetami: couvající Venuše byla stále téměř v "úplňku", vedle Jesliček jsem si prohlížel Mars, nejvděčnější a tedy nejdéle mnou pozorovatelnou planetou byl ale samozřejmě Saturn. Po jeho (stranově převrácené) levé straně jsem bezpečně rozeznal jeho dva měsíce, které jsem si zakreslil do papírového pozorovacího deníku. Při pozdější konfrontaci se Stellariem jsem zjistil, že to byly Titan a Rhea.
Přestože jsem si s sebou zapomněl vzít LED svítilnu a nemohl tak vyhledávat objekty v otočné mapce hvězdné oblohy, pokoušel jsem se vyhledávat i DSO. Vedle Kasiopeji v souhvězdí Persea mě zaujal objekt, který se mi očima jevil jako mlžná skvrnka. Když jsem na něj zamířil dalekohled, uviděl jsem v okuláru hezkou otevřenou hvězdokupu. Až doma jsem zjistil, že jsem ve skutečnosti pozoroval dvojitou hvězdokupu NGC 869 a NGC 884.
Někdy kolem 20:30 mě na východě překvapila vycházející souhvězdí, která jsme se učili poznávat loni na jaře: Pastýř, Severní koruna a Herkules. V Herkulovi jsem tedy ihned vyhledal kulovou hvězdokupu M 13.
Po 21. hodině se od jihozápadu začala šířit oblačnost, podobně jako při posledním pulčinském pozorování i tentokrát mi díky mírnému větru slzely oči. Konečně mezi 21:00 a 21:30 jsem zahlédl dvě padající hvězdy vycházející někde od Velkého vozu, dvě přání mi stačila, na víc jsem nečekal.
Ivo Rohlena
st./čt. 24./25. března 2010
Datum pozorování: 24.3.2010
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: jasno, ale později od obzoru mírný opar a špatný seeing
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25" a tělo DSRL Canon EOS 450D připojené k dalekohledu pomocí T-adaptéru a T-kroužku, Barlow 2x, polarizační filtry 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2"
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondřej Illek, Lukáš Zvonek, Lukáš Jurča, Jan Bezděk, Martina Kostková, Ivana Lysáková, Michaela Hubíková, Lucie Hubíková, Lucie Bělejová, Martin Hořák
Dne 24. 3. jsme společně s panem prof. Rohlenou, Honzou Bezděkem, Lukášem Zvonkem, Lukášem Jurčou a nespočtem dalších :-) uskutečnili další pozorování v měsící březnu. Na začátku jsme si dali za cíl odzkoušet hlavní dalekohled, u kterého nám pan školník po posledním podzimním pozorování pomohl s opravou montáže, a pokud možno i něco vidět (pozorování rušil dorůstající Měsíc za první čtvrtí), tzn. jasnější objekty jako Saturn, Mars a samozřejmě Měsíc. To jsme však ještě netušili, jaké zvraty toto pozorování přinese...
Vše začalo naprosto tragicky. Jelikož jsme už se Schmidt-Cassegrainem dlouho nedělali, trvalo nám asi půl hodiny, než jsme montáž ustavili, nemluvě o sestavování dalekohledu, které probíhalo až za tmy. Zatímco někteří se snažili zaměstnat skupinku příchozívších EDčkem, jiní vyvažovali a snažili se pomocí metody Two stars align (TSA) dalekohled ustavit. Vyvažovali jsme dalekohled podle návodu: vždy jsme odjistili jednu páčku aretace, vyvážili, pak odjistili druhou páčku aretace, vyvážili a pak pokračovali v ustavovací proceduře. Ale opět se objevil problém - vždy, když se dostal dalekohled blízko maxima náklonu, začal se zadrhávat, či vůbec nechtěl popojet. Všichni už z toho byli na nervy, pana prof. nevyjímaje. :) Ale pak zapracoval klid, když odešla větší část zúčastněných, navíc nás svou návštevou poctila dobrá nálada, a tak jsme se to rozhodli zkusit ještě jednou a ještě jednou a ještě... :-D
V tomto směru patří velké díky Honzovi, který přišel na to, že problém nemusí být ani tak v montáži (resp. motorku), ale v pouhopouhém vyvážení konstrukce (mám ale na mysli opravdu dobré - ne-li precizní vyvážení), nakonec tedy asi po hodině přestaly problémy se zadrháváním, a tak přišla opět na řadu metoda TSA a světe div se, navádění GOTO fungovalo!! Zadali jsme na klávesnici Měsíc a dalekohled skutečně najel na Měsíc, zadali jsme Saturn a opravdu uprostřed zorného pole zářil v okuláru Saturn, zadali jsme Mars a opět uprostřed zorného pole byl Mars... A tak jsme konečně (snad) přišli na to, jak ustavit montáž, aby navádění GOTO fungovalo, o což jsme se snažili prakticky od doby, kdy jsme výbavu dostali. :))
Udělali jsme i pár fotek Měsíce a Saturnu, jejich kvalitu však ovlivnil špatný seeing.
Rád bych poděkoval všem, kteří se překonání tohoto milníku zúčastnili, především klukům za neutuchající dobrou náladu a předvedený výkon. :)
Ondřej Illek
22. 03. 2010
Datum pozorování: 22. 3. 2010
Pozorovací stanoviště: Pulčiny
Podmínky: Jasno, teplota mírně nad 0 °C, mírný vítr
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", polarizační filtry 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena, Eva Rohlenová
Počasí letošní zimy u nás astronomickému pozorování příliš nepřálo. Velkou část zimy bylo celé dny zataženo, celé týdny mělo počasí inverzní charakter a když už bylo pár dní jasno, tak byl zase velký mráz. Jaro u nás začalo 18. 3., byl to první den se skutečně krásným jarním počasím, dlouho jsme ho vyhlíželi, kupodivu jej docela dobře předpověděly i servery s předpovědí počasí (je to trochu podivné, ale výborné zkušenosti zejména s předpovědí oblačnosti mám s tímto norským linkem, na který mě upozornili seminaristé: www.yr.no), proto jsem na tento den naplánoval i večerní pozorování - viz předchozí zápis. Není tedy divu, že když dnes opět od rána svítilo slunce a předpovědi na noc byly příznivé, neodolal jsem a protože jsem nestihl nic ve škole zorganizovat, vyrazil jsem za toulkami pod noční oblohou sám. Tedy sám, přesvědčil jsem nakonec i paní Rohlenovou, aby jela na Pulčiny se mnou.
Obloha byla jasná, nebyla ani příiš velká zima, přece jen mi ale mírný vítr připravil dosud nepoznaný zážitek: strašně mi slzely oči.
První, co jsem paní Rohlenové v dalekohledu ukázal, byl Saturn. Líbil se jí, ale její nadšení nebylo takové, jaké bych očekával (osobně se mi ze všech objektů na noční obloze líbí nejvíc). Následoval Mars a pak už jsme pozorovali Plejády (paní Rohlenová jich samozřejmě prostýma očima napočítala stejně jako většina mých studentů sedm, já jich s bídou vidím maximálně čtyři a to si je spíše domýšlím, ve skutečnosti spíš vidím rozmazaný flek). Měsíc se paní Rohlenové velice líbil. Ostatně, mé drobné zkušenosti zatím vypovídají, že můžete laikům ukazovat s jakýmkoli výkladem cokoli, stejně je ale v dalekohledu nejvíc nadchne "obyčejný" Měsíc. Posledním objektem, který se mnou paní Rohlenová vydržela pozorovat, byla Velká mlhovina v Orionu M42. Ta se jí nejvíc líbila při zvětšení 24x, jak jsem ale začínal zvětšení zvyšovat, byla paní Rohlenová nevrlá, že se jí obraz, který ji napoprvé připomínal jakéhosi draka, mění a už není tak "krásný". Paní Rohlenové pak začínala být zima, také více než hodinové stání ve svahu ji s bolavou nohou, na kterou jsem úplně zapomněl, začínalo unavovat a proto se se mnou rozloučila: "Když ty hvězdy jsou stejně nejhezčí, když jsou pozorovány jen tak očima..."
Dál už jsem tedy bojoval sám. Hledal jsem otevřenou hvězdokupu NGC 2244, která je obklopena mlhovinou Roseta. Mlhovinu jsem dle očekávání neviděl, byl jsem ale přesvědčen, že hvězdokupu ano (podobně jako při pozorování 18. 3. 2010). Zakreslil jsem si její nejvýraznější hvězdy do pozorovacího deníku, doma jsem však při konfrontaci s hvězdnými mapami znejistěl - tak nevím, opravdu jsem ji viděl? Pokoušel jsem se dále nalézt Velkou galaxii v Andromedě M31, ale je to přece jen spíš podzimní objekt, brzy po setmění klesá nízko k obzoru, kde byl asi mírný opar, pozorování samozřejmě rušil i dorůstající Měsíc, Velkou galaxii v Andromedě jsem tedy nenašel. Pozorování jsem zakončil opětovným několikaminutovým pozorováním Saturnu.
Ivo Rohlena
18. 03. 2010
Datum pozorování: 18. 3. 2010
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: Jasno, teplota mírně nad 0 °C
Astrotechnika: Dobson Sky-Watcher 254/1200 mm, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", polarizační filtry 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2"
Účastníci: Ivo Rohlena, Petra Miková, Ondřej Illek, Lukáš Zvonek, Martin Holec, Michaela Šenkeříková, David Sochora, Kateřina Píchová
Při večerním pozorování jsme viděli hodně zajímavých objektů. Jak souhvězdí, tak i planety či Měsíc.
Z planet jsme viděli Saturn, jeho prstenec a taky jeho největší měsíc Titan. Saturn byl v dalekohledu velice dobře vidět, ale pořád nám utíkal.
Taky jsme viděli Mars. V dalekohledu i normálně okem na obloze, sice jako malou oranžovožlutou tečku, ale to stačilo.
Ze souhvězdí jsem sama poznala Velký a Malý vůz, Kasiopeju a Orion. Taky jsme mohli vidět souhvězdí Býka a nejjasnější hvězdu v Býkovi Aldebaran, vedle Býka pak souhvězdí Vozka. V Orionu jsme velice dobře viděli mlhovinu. Při obzoru jsme mohli vidět souhvězdí Pastýře.
Míša Šenkeříková
24. 02. 2010
Dne 24. 2. se naše třída G-2 zúčastnila astronomického workshopu na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně. Tento čas pro nás znamenal příjemné zpestření školních dnů a nové poznatky. Po cestě trvající suma sumárum dvě hodiny jsme stanuli pod planetáriem, kde nás už netrpělivě čekal mladý, energický průvodce, který nás uvedl do první části programu. Ten probíhal v malé místnosti s dlouhým stolem vepředu, na němž se povalovaly různé věci jako balónky, indiánek, fén či kyselina sírová. Náplň hodiny spočívala v pokusech, kterými nám, antifyzikům, chtěl pan astronom dokázat, že tento předmět nemusí být zdaleka tak hrozný, jak vypadá. Prvním tématem byl tlak a podtlak. Tyto jevy většinou dobře známe z nižších ročníků nebo z útlého věku, když nám na pouti vyklouzl z rukou nafukovací balónek a následkem nízkého tlaku v určité výšce prasknul. Takže nás nepřekvapil pokus s prezervativem nasávaným podtlakem do láhve.
Překvapujícím byl však následující pokus s míčkem, který se vznášel ve vzduchu účinkem vysavače. Třídou prošuměl údiv a poté jsme již živě diskutovali o sondách, tedy o tom, jakým způsobem a pod jakým úhlem je pro ně vhodné vstoupit do atmosféry.
Nás skauty a zálesáky více zajímalo to, jak si uvařit v lese čaj bez použití konvice či jiné nádoby. Pokus s balónkem nalitým vodou, který před zraky všech úspěšně překonal žár plamene, nám dokázal, že nám k tomu postačí obyčejný lopuch. Tento den se však nelila jen voda, ale k všeobecnému údivu se přeléval také oxid uhličitý. Tento fyzikální jev dokazovala doutnající svíčka. Mě osobně však nejvíc zajímal mikrosvět a fakt, že ho můžeme ovlivnit pouhým pohledem, což měl demonstrovat pokus s mléčnou žárovkou prosvícenou zeleným laserem.
Na závěr nám pan astronom prozradil, proč je obloha modrá, mluvil o rozptylu světla a o obloze, kterou vidí obyvatelé Titanu. Plni dojmů jsme se volně přesunuli do druhé části programu, který se konal v kupoli malého planetária, kde pro nás měla připravený program poněkud nervózně vzhlížející astronomka. Posadila nás na pohodlná křesla, zhasla všechna světla a rozsvítila tisíce hvězdiček, načež začala usilovně hledat zimní oblohu. Trošku se nám všem točila hlava. Asi takhle si já představuju konec světa. Přednášející nás stručně seznámila s hvězdami, které můžeme vidět v únoru na obloze. Přišlo mi šokující až děsivé, kolik jich je, v nepředstavitelných vzdálenostech od sebe, přičemž je v nadlidských silách se dostat na tu nejbližší z nich! A kolik galaxií a nesmírného prostoru obklopuje naši Zemi, která je jimi úplně pohlcována jako kapka vody v oceánu. Ta vůbec nic neznamená, tak jako naše Země není a neznamená nic ve vesmíru, zatímco pro nás je úplně vším, a přesto si jí nevážíme. Jak omezeně uvažujeme a v jakém stavu ji chceme předávat dalším generacím? Jak se bude v dnešním světě vyvíjet dále, jak bude vypadat za stovky, tisíce či statisíce let? Bude ještě obyvatelná? Přemýšlím a do svých myšlenek vháním všechen svůj optimismus, ale myslím, že pokud lidé nezmění svůj postoj ,,po nás ať přijde potopa" a budou stále tak bezohlední vůči ní, tak určitě ne.
Nezbývá než věřit v nějakou vyšší moc či životní rovnováhu, nebo prostě zírat na červenou tečku laseru opisující kruh kolem Kasiopeji. Naše snění ukončil stisk tlačítka, který oblohu plnou hvězd proměnil opět v bílou omítku. Náš astronomický den ukončilo setkání s dalekohledy. Na pozorovatelně budovy hvězdárny mají dva. První je čočkový, ručně ovladatelný, druhý je zrcadlový a konstrukčně odlišný, ovladatelný z malé kabinky vedle něj. Astronomka nás s nimi stručně seznámila a svou řeč ověnčila balíkem čísel, z nichž si pamatuju jediné: 30 metrů. Tolik měří průměr největšího dalekohledu na světě.
Škoda, že nám nepřálo počasí, takže se neuskutečnilo pozorování Slunce. Tak snad někdy jindy.
Martina Kostková
17. 02. 2010
Představte si sympatickou mladou slečnu, kterou jste před pár dny potkali na studentském či reprezentačním plesu gymnázia, kde jste ji viděli, jak se svými spolužáky křepčí na parketu. Tutéž slečnu si pak zkuste představit i v hodině fyziky, ve které vykládáte cosi o změně magnetického indukčního toku uzavřeným vodičem. V ruce přitom držíte cívku a válcový magnet a demonstrační přístroj pro měření elektrického proudu či napětí natáčíte směrem do učebny tak, aby měřené hodnoty spolu s celou třídou viděla i právě tato slečna v poslední lavici. Když vycítíte, že vašemu výkladu k dokonalosti stále ještě něco schází (slečna v lepším případě zívá, v horším případě si pod lavicí prohlíží reklamní časopis na kosmetiku), odhodíte cívku i magnet, vrhnete se s neutuchajícím zápalem k interaktivní tabuli a totéž v bleděmodrém za pomocí elektronického pera ukazujete na zářící tabuli. Po vyčerpávajícím „hereckém" představení máte velice dobrou šanci, že se vás před zvoněním sympatické děvče z poslední lavice nesympaticky zeptá: „A k čemu nám to bude?" Na sucho polknete: jednoduše jste neuspěli.
O mnoho úspěšnější samozřejmě nemusíte být ani s výkladem o elektromagnetickém záření či při řešení příkladů z mechaniky. O to větší zadostiučení však pocítíte ve chvíli, kdy stále stejné děvče dorazí na večerní pozorování, její promrzlý spolužák umně namíří objektiv desetipalcového Dobsonu na Velkou mlhovinu v Orionu, děvče pohlédne do okuláru a s obdivným úžasem vykřikne: „Jééé! To je jako na tom obrázku, co jsem viděla na wikipedii!"
Astronomie se již pevně zabydlela na Gymnáziu Jana Pivečky. Astronomii jako aplikaci fyziky prezentovali i na naší druhé veřejné přednášce studenti z nejužšího gymnaziálního astrotýmu. Na přednášce studenti posluchačům předávali své zkušenosti z pozorování zimní noční oblohy nebo z denního pozorování Slunce. Zároveň studenti posluchače zvali na svá denní či večerní pozorování. Přijďte se někdy podívat i vy.
Ivo Rohlena
16. 02. 2010
Datum pozorování: 16.2.2010
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: mráz, zpočátku jasno, později zataženo
Astrotechnika: Dobson Sky-Watcher 254/1200 mm, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2"
Účastníci: Ivo Rohlena, David Sochora, Ondřej Illek, Jan Bezděk, Lukáš Jurča, Katka Jiráková
Pro účely astronomické přednášky se den před ní uskutečnilo pozorování Deep-sky objektů. Dalším z cílů bylo taky procvičování orientace na zimní obloze. Pozorování začalo v 19:00 a už 45 minut po jeho začátku se začala na obloze objevovat oblačnost, která nám ztěžovala orientaci na obloze. Očima jsme viděli hvězdokupu Jesličky (M 44), otevřenou hvězdokupu Hyády i mlhovinu Roseta, kterou se nám ale kvůli sílící oblačnosti nepodařilo zaměřit dalekohledem. Dobře viditelný byl po celou dobu jen Orion. Opět jsme spatřili Velkou mlhovinu v Orionu (M 42) a oblast kolem něj. Viděli jsme jasný Sirius a 2 prsty pod ním hvězdokupu M 41, která nás v okuláru trošku zklamala.
Dalšími našimi cíly byly nad Orionem v Blížencích hvězdokupa M 35, vpravo nad ní pak hvězdokupy M 37, M36 a M 38. Hvězdokupy se nám ale kvůli oblačnosti nepodařilo nalézt, neviděli jsme bohužel ani Velkou galaxii v Andromedě, protože severozápadní obzor byl kompletně zatažený. Pozorování jsme ukončili kolem 22:30, protože obloha byla téměř celá pokryta hustou oblačností. Kolem 23:00, když jsme vyskládali věci před školou, se zase na chvíli rozjasnilo, ale to už bylo pozdě. Celý průběh pozorování nám opět znepříjemňovala velká zima.
David Sochora
13. 02. 2010
Gymnázium Jana Pivečky Slavičín zve nejširší veřejnost na přednášku
„Krásy zimní oblohy studentskýma očima"
Přednáška se koná 17. 2. 2010 ve 14:30 hodin v prostorách gymnázia.
Za jasného počasí bude přednáška spojena s pozorováním Slunce, případně zvečera s pozorováním aktuálně nejjasnějších objektů oblohy např. Měsíce, Plejád či planety Mars.
Ivo Rohlena
06. 02. 2010
Datum pozorování: 6. 2. 2010
Pozorovací stanoviště: GJP Slavičín
Podmínky: jasno, mráz
Astrotechnika: Dobson Sky-Watcher 254/1200 mm, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena, David Sochora, Jan Bezděk, Katka Píchová, Gábina Presová
Záměrem tohoto pozorování (přizpůsobeným tomu, co se dalo z našeho stanoviště u GJP pozorovat) bylo několik vesmírných objektů.
1) Prohlédnout si Mars, který je v těchto dnech velmi dobře pozorovatelný. 29. ledna 2010 nastala tzv. opozice Marsu se Sluncem a planeta tak byla pozorovatelná celou noc. Najdeme ji očima jako výraznou "hvězdu" mezi souhvězdím Raka a Lva a pohled do dalekohledu v době kolem opozice prozradí více než jindy. Ze Země je Mars pozorovatelný jako žlutý až načervenalý kotouček. Mars se k Zemi nejvíce přibližuje v období kolem své opozice se Sluncem, kdy díky tomuto přiblížení planety k Zemi máme lepší podmínky pro její pozorování, protože má větší úhlový průměr a můžeme tak lépe pozorovat útvary na povrchu planety. V dalekohledu se Mars jeví jako načervenalý kotouček s několika temnými útvary a bělavou polární čepičkou na té polokouli, kde právě vládne chladné roční období. Na povrchu Marsu můžeme ze Země vidět tzv. albedové útvary, které jen v některých případech odpovídají skutečným útvarům na jeho povrchu. Jde především o nápadné polární čepičky, bílou skvrnku Nix Olympica (odpovídá vrcholu nejvyšší hory na Marsu, vyhaslé sopky Olympus Mons) a kanál Coprates (odpovídá roszáhlé zlomové struktuře Valles Marineris, tedy Údolí Marineru, pojmenované podle sond Mariner). Menší útvary jsou ze Země nepozorovatelné a byly objeveny až kosmickými sondami.
2) Pokusit se o kresbu a fotografii Marsu. Ke kresbě Marsu se Katka nakonec neodhodlala. Seeing nebyl dobrý, při úhlovém zvětšení 150x byl kotouček Marsu pro nezkušené pozorovatele stále příliš malý a výraznější detaily povrchu (polární čepička a albedové útvary) nebyly vidět. Pokus o jeho fotografii rovněž skončil nezdarem. Vyskytly se nám problémy se zaostřením a s nastavením samospouště na fotoaparátu. Než se nám vše podařilo připravit, byl Mars velmi vysoko. Rovněž nás přemohl mráz, kterému jsme vydrželi odolávat přes 3 hodiny. Myslím, že právě mráz je jeden z našich největších problémů. Moc se těším na letní pozorování, která budou určitě příjemnější.
3) Podívat se na Velkou mlhovinu v Orionu (M 42). Zde jsme konečně ocenili velký objektiv 2. žákovského dalekohledu (Dobson), který posbírá mnohem více světla než ED 80/600 mm. S tímto dalekohledem jsem pracoval poprvé. Líbila se mi jeho možnost velkého zvětšení, ale zaměřování objektů je méně citlivé. Poprvé jsem rovněž mohl vidět mlhovinu. Moc se mi líbila, dokonce více než Mars. Všichni jsme byli z obrazu nadšení!
4) Vedle těchto cílů jsme pozorovali i otevřenou hvězdokupu Jesličky (M 44). Její úhlový průměr na obloze je přes 1°, proto jsme ji pozorovali pouze hledáčkem dalekohledu.
Zkušenosti s fotografováním (ostřením) s ED 80/600 mm pomocí T-kroužku a redukcí T2/2":
a) Při fotografování v primárním ohnisku je vhodné fotit bez zenitového zrcátka, objímku tubusu ED nastavit tak, aby tělo DSLR s T-kroužkem a s T2 redukcí bylo co nejdál od objektivu ED (redukci nezasunout zcela do tubusu ED).
b) Při fotografování negativní projekcí je prodloužena ohnisková vzdálenost objektivu pomocí optické soustavy se zápornou ohniskovou vzdáleností, kdy se nejčastěji používá Barlowova čočka. Prodloužením ohniskové vzdálenosti objektivu získáme zvětšení fotografovaného obrazu, a proto je vhodné ji použít na fotografování jasných objektů. Při použití Barlowova členu se jeví vhodné použít zenitové zrcátko a objímku na tubusu ED naopak co nejvíc zašroubovat, aby tělo DSLR s adaptéry bylo co nejvíce zasunuto směrem k objektivu ED.
Zdroje:
[1] Článek Viditelnost planety Mars v letošní opozici (autor Vladimír Kocour): www.astro.cz/clanek/4132
[2] Článek Planeta Mars je nyní pozorovatelná po celou noc (autor Pavel Suchan): www.astro.cz/clanek/4143
[3] http://web.quick.cz/frantabilek/astrofoto/metody/metody.html
David Sochora
čt./pá. 4./5. února 2010
Dopoledne jsem se po rychlé telefonické konzultaci rozhodl vyrazit do školy, abych nachystal techniku a udělali jsme s děckama pár snímků Slunce (máme jarní prázdniny a pořád je zataženo). Tušil jsem, že jasno bude jen pár hodin, spěchal jsem a... smyk a auto ve sněhu v příkopu.
Než přijela odtahovka, volal jsem Davidovi, se kterým jsem se na focení slunečních skvrn domlouval. Ve zmatku, ve kterém jsem se tu ocitnul, jsem ho žádal, aby přijel a odvezl mi věci, než tu ošklivost vyřídím. Když přijel, ukázalo se, že vlastně nemá co odvézt: podával jsem mu jen notebook a foťák. Hned jsem si uvědomil tu nesmyslnost a vzal si ty věci zase k sobě. Hleděl na mě s vrchu (je asi o hlavu vyšší než já) pátrajícíma očima, nic neříkal, je to jen pár týdnů zpátky, co jsem mu v rámci jeho ročníkové práce vyčinil, že vlastně technice fotografování ale vůbec nerozumí. Posbíral beze slova plastové zbytky nárazníku a když přijela odtahovka, zase odjel. Připadal jsem si jako doktor Skružný (R. Hrušínský) ve filmu Vesničko má středisková.
Vytáhla mě odtahovka z nedalekého autoservisu, nejdřív se zdálo, že to odnesl jen přední nárazník, v servisu ale byl vidět i ohnutý plech pod motorem, posunutá jakási příčka, snad bude v pořádku chladič. Auto do dalšího dne v servisu, mechanik se kroutil, škodu, říkal, těžko odhadovat... 5000 Kč? Uf, celého mě pohltila deprese, kdo nic nedělá, nic nepokazí, no... Paní Rohlenová kolem mě pak celý zbytek dne tiše našlapovala (i druhý den ráno) a neustále se, když mě tak zničeného viděla, ptala, co pro mě může udělat: "Mám ti uvařit čaj, Ivošku? - Ne! Nech mě na pokoji!"
Jojo, za blbost se platí, napočítali to přesně: 5 tisíc Kč! Otec si ze mě pak utahoval, že dohromady na autě vlastně nic moc neudělali, ale, však jsme se o tom v minulých týdnech párkrát bavili: syn majitele autoservisu jezdí na špičkové úrovni rallye, stal jsem se tak, hloupý kantor, vděčným sponzorem jeho aktivit. Hm, bylo by krásné vidět se třeba na kapotě jeho soutěžního speciálu, ale spíše je člověku do breku: jajaj, co všechno by se za to do našeho Valašského krůžku astronomického dalo koupit... (A to mám ještě podezření, že ten chladič je načatý.)
Ale ne, daná skupina slunečních skvrn je na Slunci pozorovatelná asi dva týdny, než zmizí na odvrácené straně, skvrny na mé duši se vytratily již druhého dne, když mě na astronomickém fóru v tématu Zážitky z pozorování astronomičtí nadšenci brzy utišili: "jde-li jen o škodu na majetku a tedy o peníze, tak vlastně nejde vůbec o nic!" Před chvílí zpoza mraků vykouklo Sluníčko, shledávám své trápení samozřejmě naprosto banálním, zvedám hlavu, snad zase co nejdřív obrátím k obloze i dalekohled. Dobře bude!
Ivo Rohlena
23. 01. 2010
Datum pozorování: 23.1.2010
Pozorovací stanoviště: GJP Slavičín
Podmínky: jasno, slunečno, mráz
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, objektivové filtry z Baader Astro Solar folie, okuláry SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", Canon 450D
Účastníci: Ivo Rohlena, David Sochora, Katka Píchová, Vladan Oláh, Katka Jiráková, Bára Saňáková
Na našem stanovišti jsme se opět sešli 23. 1. 2010. Po složení aparatury na stanovišti poblíž budovy gymnázia jsme začali s pozorováním Slunce, samozřejmě s použitím slunečních filtrů. Naše prvotní obavy z kouře linoucího se z nedalekého domu se nám naštěstí nepotvrdily a díky jasné obloze jsme mohli Slunce pozorovat. Při větším zvětšení a důkladném zaostření jsme spatřili sluneční skvrny, které tentokrát byly opravdové :).
Po té jsme začali s dokumentací. Při fotografování se nám podařilo Slunce bez větších problémů zaostřit. Zkoušeli jsme fotit s různými časy závěrky a i díky tomu se některé fotografie vydařily. Sluneční skvrny jsou na nich pěkně viditelné. Po dodatečné úpravě v pc jsou na naše poměry téměř dokonalé ;-). Práci nám trochu ztěžoval displej fotoaparátu, který byl na slunečním světle hůře čitelný. Příště budeme používat jako hledáček displej na notebooku, nezapomeneme přepnout fotografie do nejlepší kvality a fotky budou určitě ještě lepší. Také máme v plánu použít Barlow násobič pro detailnější nafocení slunečních skvrn. Osobně toto pozorování označuji za vydařené a rovněž přínosné pro mou seminární práci.
David Sochora
29. 12. 2009
Datum pozorování: 29.12.2009
Pozorovací stanoviště: GJP Slavičín
Podmínky: jasno
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, objektivové filtry z Baader Astro Solar folie, okuláry SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondřej Illek, Jan Nepovím, Michaela Hubíková, Tereza Pavelková, Matěj Pavelka, Michal Kužela; Jiří Rohlena, Libuše Pavelková, Alois Kužela, Ludmila Kuželová a další
Dne 29. 12. jsme s panem profesorem uskutečnili pozorování Slunce s naším 80 mm EDčkem, na které jsem vyrobil spolu se svým spolužákem Lukášem Zvonkem sluneční filtry. Nejprve tedy o filtrech: dělali jsme je za pomoci návodu, který byl přiložen k fólii, ale myslím si, že bude k nalezení na každém dobrém astronomickém fóru. K výrobě jsem použil karton, lepidlo na papír a astro baader folii. Nejprve doporučuji udělat si jakýsi "prototyp" a ujasnit si postup a vše si ověřit, nebot' fólie není z nejlevnějších. Výsledky pak můžete vidět v sekci vybavení -> filtry -> sluneční.
Nyní k pozorování. Počasí bylo jasné, mrazivé, takže jsme se po chvíli rozhodli, že zkusíme udělat pár fotek. A musím říct, že jsme byli spokojeni. :) Díky družici SOHO (http://sohowww.nascom.nasa.gov/) jsme věděli, že na Slunci mají být viditelné minimálně 2 skvrny. Při samotném pozorování někteří pozorovatelé viděli skvrny 3, jiní s nadšením hlásili, že rozlišují až 5 slunečních skvrn. Skvrny se nám dokonce podařilo vyfotit. Výsledky můžete vidět pod článkem. :) Fotografie vlevo je náš snímek, fotografii vpravo jsme na astrofóru získali od Romana Vaňúra z Nitry, který fotografoval Slunce v přibližně stejném čase. Jeho fotografie je složena z 50ti snímků.
Je to zvláštní pocit dívat se dalekohledem na Sluníčko, je v tom cosi magického, až budeme Slunce opět pozorovat, zveme vás, abyste se šli podívat s námi. V žádném případě se však při pozorování Slunce nepokoušejte dívat do okuláru jakéhokoli dalekohledu bez ochranného filtru! Mohli byste si nevratně poškodit zrak.
Ondřej Illek
17. 12. 2009
Zima je nejvýhodnější období pro pozorování noční oblohy - díky dlouhým nocím a Slunci, které nevychází tak vysoko nad obzor. Co můžete vidět, pokud vás neodradí mráz? Především je to ze zimní oblohy nejjasnější souhvězdí Orion s jasnými hvězdami Betelgeuse a Rigel. Pod pasem Oriona dokáží bystřejší pozorovatelé nalézt i pouhým okem „Velkou mlhovinu v Orionu" - M42. Další snadno rozpoznatelné je souhvězdí Býka. Na hřbetě Býka lze zpozorovat Plejády (nebo také Kuřátka). Zajímavé je i souhvězdí Velkého psa s nejjasnější hvězdou na obloze - Sírius jejíž vzdálenost od slunce činí 9 světelných let (5. nejbližší hvězda). V souhvězdí Blíženci se vyskytují dvě jasné hvězdy Castor a Pollux. Lze tady také najít otevřenou hvězdokupu M35, která je na hranici viditelnosti prostým okem. Taky můžete vidět planety Uran v blízkosti Vodnáře a Neptun v blízkosti Kozoroha, ale chce to už obstojný hvězdářský dalekohled, abyste si ten pohled alespoň trochu užili. Sedm nejjasnějších hvězd lze také uspořádat do tvz. Zimního mnohoúhelníku (hvězdy: Capella, Aldebaran, Rigel, Sírius, Procyon a Castor s Polluxem). Není to samostané souhvězdí, ale spíše slouží spolu s Jarním a Letním trojúhelníkem k orientaci. Pokud se chcete dozvědět více, nebo se spolu s námi zúčastnit pozorování, není nic jednoduššího, než navštívit náš web nebo nás osobně ve škole.
zdroje: wikipedia.cz
smisenina.blog.cz
phy.duke.edu
Ondřej Illek
14. 12. 2009
Datum pozorování: 14.12.2009
Pozorovací stanoviště: Štítná nad Vláří (vodojem)
Podmínky: místy oblačno, jasno, -6,5°C
Účastníci: Ondřej Illek, Miroslav Baran
V noci ze 13. na 14. prosince 2009 jsme uskutečnili ještě s kámošem Mirou Baranem pozorování meteorického roje GEMINIDY, který měl být právě tuto noc nejsilnější. Bylo sice velmi zima, měl jsem taky strach o podmínky - předpověd‘ totiž slibovala oblačno až polojasno, ale zvítězila zvědavost a slib zajímavého zážitku (Perseidy jsme letos neviděli díky špatnému počasí :-)). Podle astronomů měl být nejlepší pohled na roj kolem 3. hod. ranní a nebyli bychom to my, kdybychom se nerozhodli jít zrovna v tento čas, a tak jsme vstali ve 3 hodiny a vyrazili jsme. Pozorování jsme uskutečnili nad Štítnou u vodojemu, naštěstí byla jasná noc a na východě, kde se v té době vyskytovali Blíženci (odkud mělo vylétat největší množství meteorů), nebylo ani mráčku. „Hvězdy" padaly průměrně 2 za minutu, byla to nádherná podívaná. Až v kolem 4. hodiny ranní se objevila oblačnost na východě a začala postupovat na západ a tak jsme kolem 4.30 pozorování ukončili. Nutno ještě připomenout, že jsme pozorovali jen vlastníma očima :-). Už se těšíme na další takový zajímavý přírodní (vesmírný) úkaz.
Ondřej Illek
28. 11. 2009
Datum pozorování: 28. 11. 2009
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: jasno, teplota kolem 0 °C, stoupající mlha
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okulár WO SWAN 33 mm 2", ED 80/600 mm, Azimutální montáž Vixen PORTA, Barlow 2x 2", DSLR Canon EOS 450D
Účastníci: Ivo Rohlena, David Sochora, Tomáš Kvapil, Kateřina Sojová
Na pozorovánní denní navázalo večerní pozorování, jehož cílem bylo vyfotografovat planetu Jupiter se svými měsíci. Pozorování probíhalo na modelářském letišti. Práci nám ztěžovala zima a stoupající mlha. Po rozložení techniky a správném zaměření jsme začali s pozorováním Jupiteru. Byly vidět jednotlivé barevné atmosférické pásy pokrývající planetu i její 4 měsíce. Já jsem fotil poprvé, a tak jsem si to chtěl první vyzkoušet na Měsíci. I přes problémy se správným zaostřením jsem nakonec pořídil svoje první, ne moc povedené, astrofotografie. Když jsme vše konečně odladili a chtěli vyfotit i Jupiter, začala se vysoko nad obzor zvedat mlha a tím znemožnila další pozorování a fotografování. Příště snad budeme rychlejší než mlha a pořídíme fotky i Jupiteru.
David Sochora
28. 11. 2009
Datum pozorování: 28.11.2009
Pozorovací stanoviště: Vedle budovy GJP
Podmínky: jasno, teplota kolem 5 °C, mírný vítr
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okulár WO SWAN 33 mm 2", objektivový filtr z Baader Astro Solar folie
Účastníci: Ivo Rohlena, David Sochora, Tomáš Kvapil, Kateřina Sojová, Tereza Pavelková; Jiří Rohlena
V sobotu 28. 11. 2009 se naše astrovýprava sešla v počtu 6 lidí. K pozorování slunečních skvrn nám stačilo rozložit naše vybavení na stanovišti nedaleko gymnázia. I když se zpočátku zdálo, že nám počasí přát nebude, odpoledne se obloha vyjasnila a poskytla ideální podmínky pro pozorování Slunce. Pracovali jsme ale v časové tísni, protože Slunce zapadalo velmi brzy. K pozorování Slunce jsme museli z bezpečnostích důvodů připevnit na dalekohled sluneční objektivový filtr z Baader Astro Solar folie. V průběhu celého pozorování jsme se potýkali s problémem se zaměřením a zaostřením Slunce. Ukázalo se totiž, že bez hledáčku není jednoduché Slunce nalézt (sluneční filtr pro hledáček zatím nemáme) a rovněž ani není jednoduché sluneční disk (na kterém nejsou vidět žádné podrobnosti) zaostřit. Díky naší bezpochybně ojedinělé nepozornosti jsme dále způsobili, že nám kvůli špatně zastrčenému konektoru dlouho nefungovalo automatické natáčení ve vertikální ose. Všechny problémy jsme nakonec těsně před západem Slunce vyřešili a mohli jsme s nadšením pozorovat velkou černou skrvnu na slunečním povrchu. Bohužel jsme po pozorování z internetových zdrojů zjistili, že tato skvrna nebyla sluneční. Dle nich se na Slunci v této době žádná výrazná skrvna nevyskytovala. Budeme se snažit tento problém objasnit při následujících pozorováních.
David Sochora
11. 11. 2009
Na astronomický workshop navázala za necelé tři týdny veřejná přednáška „Astronomie na gymnáziu", při níž jsme v prostorách gymnázia tentokrát prezentovali své dosavadní zkušenosti veřejnosti. Studenti se chlubili nejen svými zážitky a fotografiemi z pozorování noční oblohy, ale seznamovali zájemce např. s aktuálním děním na obloze pomocí počítačového planetária. Protože zatažená obloha nedovolila uskutečnit pozorování nebeských objektů, zamířili jsme alespoň objektiv dalekohledu přes okno na náhradní cíle a svou techniku a své dovednosti při nakládání s ní pak demonstrovali na monitoru, když jsme snímali např. houpající se šišky na vzdálených stromech.
Ivo Rohlena
