Astrodeník GJPAstrodeník GJP

Elektronický pozorovací deník

Pozorovací deník


19. 03. 2017

Letní pozorování v jižních Čechách

Datum pozorování: 4. 7./5. 7. 2016
Pozorovací stanoviště: Radíkovy, Chyšky, okr. Písek, kraj Jihočeský; 665 m n.m.
Podmínky: Jasno, bezvětří
Astrotechnika: Dobson 200/1200; Canon EOS 600D + Sigma 17-70 mm
Účastníci: Martin Hroš

 

                                                       

 

Když jsem s astronomií před asi 14 lety začínal, poprvé jsem z literatury vyčetl, kolik je na obloze vlastně vidět hvězd. V zápětí však bylo uvedeno, že skutečnost je téměř vždy jiná, horší. Tehdy ještě literatura běžně uváděla mezní hvězdnou velikost (MHV) pouhým okem viditelných hvězd asi 6 mag. Nevím, do jaké míry to tehdy odpovídalo skutečnosti, nebo se jednalo jen o pořád dokola opisovanou hodnotu z dob dřívějších, aniž by se někdo z autorů pozastavil nad tím, že už i na venkově je situace v ČR odlišná. A tak jsem se poprvé setkal s pojmem světelné znečištění - umělé světlo rozptýlené v atmosféře, které z oblohy maže hvězdy.

 

Na okrajích měst se staví velká nákupní centra s hektarovými parkovišti, nesmyslně osvětlenými celou noc celoplošně, silnice lemují mega-billboardy nebezpečně oslňující řidiče, zábavní podniky ozařují oblohu světelnými „UFO" a k tomu plýtvavě osvětlené architektonické památky v době, kdy je může obdivovat maximálně nějaký společensky unavený jedinec, vracející se po zavíračce domů a mající úplně jiné problémy sám se sebou. To všechno osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a ničí přírodní podívanou i na venkově.

 

Na Zlínsku není situace se světelným znečištěním nikterak růžová. Ani na vrcholcích Bílých Karpat nenalezneme úniku před světlem z měst v údolích řek Dřevnice, Olšavy a Váhu. A zdá se mi, že se situace pomalu, ale jistě, zhoršuje. Na internetu čteme otřepaná klišé o „pozorování za městem" o tmě na Šumavě atd. Ano, na Šumavě je obloha opravdu velmi tmavá, tomuto stanovišti navíc také prospívá vysoká nadmořská výška. Překvapivě je relativně tmavá obloha v ČR ještě k nalezení i poblíž civilizace. Po Šumavě patří mezi nejtmavší oblasti republiky mimo jiné okolí Vranovské přehrady západně od Znojma a, světe div se, pár osad ležících na hranici Jihočeského a Středočeského kraje asi 50 km jižně od Prahy.

 

Když jsem sem přijel poprvé a v noci pohlédl na oblohu, tak i na osvětleném dvoře u rodinného domku mi bylo hned jasné, že tady je to jiná liga oproti Luhačovicku. Když se konečně sešlo jasné počasí a bezměsíčná noc, mohl jsem naplno poznat krásu zdejší oblohy. Rozhodl jsem se, že mimo pozorování zkusím vyfotografovat také střed Mléčné dráhy v souhvězdí Střelce a Štíra. Doma by takový pokus byl zbytečným opotřebováváním fotografické techniky...

 

Vzhledem k absenci kompenzace rotace Země jsem zvolil čas závěrky 9 vteřin a k tomu adekvátně nastavil ISO, ale zase ne tak, aby šum příliš znehodnotil obraz. Pořídil jsem snímky v celkové délce expozice 21 minut a k tomu asi 60 tzv. darkframe snímků, sloužících k redukci šumu. Výsledek můžete vidět na obrázku. Při obzoru sice ruší město Milevsko, není to však příliš vysoko.

 

Skutečné vzrušení však nastalo, když jsem fotoaparát namířil k zenitu do souhvězdí Labutě a nastavil expozici 40 sekund... ta fotka byla na pozadí černá, nikde ani náznak oranžového marastu sodíkových výbojek! Kdybych to udělal v Biskupicích na letišti, výsledek by vypadal hodně odlišně...

 

Z důvodu „zabezpečení výsledku focení" jsem snímky pořizoval v sériích po dvaceti a poté vždy poslední snímek zkontroloval, kdyby náhodou bylo něco s nastavením fotoaparátu v nepořádku. Mezitím jsem se věnoval pozorování Dobsonem. Při tom mi asistoval Karkoschův atlas oblohy. Ale nebylo ho příliš potřeba pro vyhledávání objektů podle podrobných mapek. Proč? Protože většina DSO objektů bylo zřetelných i v hledáčku 7x50! Mlhoviny ve Střelci, jako je Laguna, Trifid a Omega byly při pohledu do okuláru dalekohledu velmi jasnými objekty, žádná duchařina. Dokonce jsem poprvé spatřil i Orlí mlhovinu v hvězdokupě M 16, doma vidím jen tu hvězdokupu a to mám dalekohled s o 5 cm větším průměrem objektivu. Skutečné překvapení však nastalo při vyhledávání mlhoviny „Řasy v Labuti". Tato velká mlhovina, pozůstatek supernovy, je poměrně dost jasným objektem. Avšak v našich podmínkách krásně vynikne spíš až při použití mlhovinového filtru. Tady ho nebylo třeba, byla vidět v hledáčku naprosto zřetelně. Krásně viditelná v hledáčku, i když ne až tak jako Řasy, byla i mlhovina „Severní Amerika".

 

Myslím si, že i člověk, který se o astronomii příliš nezajímá, by žasl nad nádherně jasnou Mléčnou dráhou, která se klenula přes celou oblohu. V té záplavě hvězd bylo někdy i obtížné se zorientovat.

Martin Hroš

30. 12. 2016

Dobývání Večernice

Datum pozorování: 30. 12. 2016
Pozorovací stanoviště: GJP Slavičín
Podmínky: Jasno až polojasno, teplota klesala k -8 °C
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm, Refraktor ED 80/600 mm, paralaktická montáž CG-5 Advanced, astrokamera DBK 21
Účastníci: Ivo Rohlena, Tobiáš Křek, Vladimír Hubík, Mojmír Argaláš

                                                                        

 

Na konci prosince jsme v areálu gymnázia uskutečnili večerní pozorování s cílem vyfotit Venuši.  Pozorování narušovala poměrně silná inverze a hustý kouř z komínů okolních domů. Venuši jsme nejdříve zkoušeli fotit hlavním dalekohledem,  obraz byl ale velmi nekvalitní, proto jsme nakonec zvolili žákovský refraktor s menší ohniskovou vzdáleností. Venuši se nám nakonec přes všechny technické problémy podařilo vyfotit a zdokumentovat tak její aktuální fázi. S fotkou jsme byli na naše poměry a podmínky spokojeni a pozorování jsme ukončili brzy večer.

 

 

Tobiáš Křek

29. 09. 2016

Astronomický workshop 29. 9. 2016

Datum pozorování: 29. 9. 2016
Pozorovací stanoviště: GJP Slavičín
Podmínky: Skoro jasno
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, objektivové filtry z Baader Astro Solar folie, okuláry SW LE 1.25" 20 mm a Super Plössl 1.25" 10 mm a 25 mm
Účastníci: třída prima + vybraní studenti

Na konci září jsme se základními členy astrotýmu uspořádali již tradiční workshop pro naše primány s cílem získat do našich řad nové tváře. Podobně jako v minulých letech i letos jsme workshop zaměřili především na orientaci na podzimní noční obloze a astronomický freeware. K obvyklým programům jako Stellarium či Cellestia jsme letos přidali i vesmírný simulátor Space Engine. Prezentována byla též mobilní aplikace Star Chart. Účastníci během workshopu řešili jednoduché astronomické úlohy a po skončení vlastního workshopu si v areálu školy mohli v dalekohledu prohlédnout i aktuální sluneční skvrny.

 

                                             

 

                      

 

Ivo Rohlena

čt./pá. 11./12. srpna 2016

Perseidy 2016

Datum pozorování: 11. 8. 2016
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: Jasno, teplota klesala k 5 °C
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", GSO WA 50mm 2”, SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2", polarizační filtry 1.25", triedry Vixen Optics Atrek 8x50 DCF a Sky-Watcher 7x50
Účastníci: Ivo Rohlena, Tobiáš Křek, Mojmír Argaláš, Dušan Mňaček, Nikola Kořenková, Kristýna Kořenková, Klára Strnadová; Pavel Meisl, Barbora Meislová

Letošní Perseidy jsme pozorovali v netradičním termínu, pro pozorování byly dle astronomických serverů vhodné obě noci kolem maxima 12. srpna, s ohledem na počasí jsme se je ale rozhodli pozorovat již v noci z 11. na 12. srpna. Pozorovatelům "padajících hvězd" na našem stanovišti počasí přálo a mohli si tak přát spoustu svých nejtajnějších přání, pro zpestření této noci jsme pro zájemce připravili i některé z našich dalekohledů.

 

                                                                   

 

Hlavní naváděnou sestavou nebo žákovským refraktorem jsme pozorovali Měsíc a planety  Jupiter, Mars, Saturn a Uran. Z DSO objektů jsme vyhledali např. M51, M13, M92, M57, M71, M27, M31.

Opět jsme sváděli souboj s technickými problémy. Při ustavení vodorovné polohy stativu s paralaktickou montáží podle kruhové libely stála montáž zjevně nakřivo. Patrně se po letech užívání uvolnilo pouzdro s kruhovou libelou zabudované v montáži a na tuto vodováhu se již nelze spoléhat. Ustavení do vodorovné polohy jsme vyřešili pomocí aplikace v mobilu. Dále Tobiáš odhalil nedobré sesouosení polární osy montáže s osou polárního hledáčku. Možná i proto nám po ustavovací proceduře dalekohled nenajížděl přesně na hledané objekty. Jako velmi výhodný se v této situaci jevil nový okulár s ohniskovou vzdáleností 50 mm, díky němuž jsme vyhledávaný objekt mohli najít na kraji zorného pole či v jeho těsné blízkosti. Typickým problémem srpnové noci pak byla rosa.

Noc padajících hvězd jsme si užili, vyvstalo před námi ale několik potíží, které je třeba řešit do budoucna. Mohla by to být ale současně i výzva pro Tobiáše a jeho ročníkovou práci. ;-)

 

Ivo Rohlena

út./st. 28./29. června 2016

Na Pláňavách

Datum pozorování: 28. 6. 2016
Pozorovací stanoviště: Štítná nad Vláří, Pláňavy
Podmínky: Jasno
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2", triedry Vixen Optics Atrek 8x50 DCF a Sky-Watcher 7x50
Účastníci: Ivo Rohlena, Tobiáš Křek, Mojmír Argaláš, Vladimír Hubík; Zdenka Urbánková

                                                                     

 

Na konci školního roku jsme se s vybranými členy astrotýmu sešli na Pláňavách, abychom ověřili funkčnost sestavy hlavního dalekohledu. Při posledním užití této sestavy se nám totiž hlavní dalekohled nepodařilo ustavit (viz zde). Pláňavským úspěšným pozorováním jsme skutečně prokázali, že problém ustavení byl naštěstí jen ve vadné autobaterii. Pozorování bylo bohaté na planety: vedle Jupiteru s Galileovými měsíci jsme viděli i Mars, na kterém se daly vytušit i určité detaily, a Saturn. Z DSO objektů jsme pozorovali např. M27, M57, M13, M92 a M31. Obloha byla sice jasná, ale pozorování rušil poměrně silný neklid vzduchu.

Ivo Rohlena

Celkem: 153 – Zobrazuji stranu 1 z 31

Přihlásit
Astrodeník je pravidelně konzultován s Hvězdárnou a planetáriem Brno