22. 09. 2010
Veřejná přednáška „Podzimní hvězdná obloha“
V bezbariérovém klubu KIC Vsetín se ve středu 22. 9. vyprávělo o hvězdách. Studenti GJP Slavičín zde v krátkých prezentacích postupně představili posluchačům astronomickou linii přírodovědného projektu na svém gymnáziu, vyprávěli jim o naší Galaxii a v počítačovém planetáriu a simulátoru 3D vesmíru představili i podzimní oblohu a její nápadné objekty. Po prezentacích následovala živá diskuze a po ní studenti pozvali zájemce na přibližně hodinové pozorování v zahradě KIC. I na přesvětlené městské obloze studenti trpělivě učili návštěvníky rozeznávat základní souhvězdí a dále jim malým astronomickým dalekohledem umožnili i pohled na Měsíc nebo planetu Jupiter a jeho galileovské měsíce.
Ivo Rohlena
12. 09. 2010
Příspěvek prvního recitujícího fyzika na škole
Datum pozorování: 12. 9. 2010
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: Jasno
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, Dobson Sky-Watcher 254/1200 mm, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2", polarizační filtry 1.25", triedry Vixen Optics Atrek 8x50 DCF a Sky-Watcher 7x50
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondřej Illek, Zdeněk Machů, Lucie Hubíková, Kateřina Jiráková, Václav Miklas; Vojtěch Miklas
Krátce po začátku školního roku, v neděli 12. září, proběhlo další pozorování. Místem této akce bylo již celkem tradiční stanoviště - Modelářské letiště na Šabatci. Tato lokace, jenž se nachází přibližně 500 metrů jihozápadně od Slavičína, (49°04'50.50‘‘ s.z.š., 17°51‘55‘‘ v.z.d. :-D) je výhodná především svou blízkostí k pastvinám krav, a tedy četným výskytem nej(h)různějšího hmyzu a nezanedbatelným zápachem.
Účastníků bylo velké, ba přímo ohromující množství. Mezi nimi se objevili také nováčci, z nichž jeden dostal „za odměnu" povinnost napsat tento článek (za což uctivě děkuje).
Samotné pozorování bylo vedeno samotným maestrem, vrchním astronomem a známou fyzikální kapacitou - panem profesorem Rohlenou. Na špinavou práci zde byla levá ruka pana profesora Rohleny, Ondra Illek. Ten měl neskutečné štěstí, že byl kromě pana profesora jediný věciznalý pozorovatel, proto se staral o technickou stránku věci. Zvládal to ale bravurně, překypoval aktivitou a velmi ochotně plnil vše, o co ho ostatní požádali.
Prvním vesmírným objektem, který jsme krátce pozorovali, byl Měsíc. Ten ale na obloze dlouho nevydržel, takže jsme zacílili na Jupiter. Jelikož byl výborný seeing a jasná obloha, byly jasně patrné také jeho měsíce. Další planetou, která se v daném postavení nacházela kousek od Jupiteru a kterou jsme pozorovali, byl Uran, který byl viditelný jako bleděmodrá tečka.
Pan profesor Rohlena za pomoci svého věrného „sluhy" se nám, astro-amatérům, snažil vštípit základy orientace na letní obloze. Zaslechli jsme tedy názvy základních útvarů nutných pro orientaci a následně je pozorovali (mnozí poprvé), například letní trojúhelník skládající se ze tří jasných hvězd (Deneb, Vega a Altair) a podzimní Pegasův čtverec. Na obloze jsme mohli nalézt také více či méně známá souhvězdí, k jejichž lokalizaci nám dopomohli právě výše zmíněné znalosti.
Z tzv. DSO (zkratka ang. Deep sky object) jsme pozorovali M13, M27, M71, Velkou galaxii v Andromedě či Dvojitou hvězdokupu v Perseu. Všechny z těchto objektů byly pro pozorovatele nesmírně atraktivní, chrochtali jsme proto blahem. :-)
Večerní zima vyhnala větší (neotužilou) část osazenstva domů, zůstalo pouze tvrdé jádro, ze kterého nakonec vydržel pouze pan profesor Rohlena se svým kumpánem. Ti by zde setrvávali i do rána, padající rosa společně s mlžícím se vybavením jim ale jejich vědeckou práci zhatila.
Václav Miklas
