Astrodeník GJPAstrodeník GJP

Elektronický pozorovací deník

Pozorovací deník


út./st. 21./22. července 2009

S dalekohledem na balkóně

Pozorovací stanoviště: bytový balkon v centru obce Slavičín
Podmínky: jasno, špatný seeing
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA
Účastníci: Ivo Rohlena

Uprostřed noci jsem otevřel dveře na balkón a z noční oblohy na mě vykouknul nepřehlédnutelný Jupiter. Protože jsem měl stále u sebe v bytě techniku z posledního nočního pozorování, neodolal jsem, zamířil na něj refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži a zkusil udělat pár snímků. Opět jsem ostřil jen pomocí displeje fotoaparátu, ze zorného pole utíkající Jupiter jsem "pointoval" jen pomocí ovládacích šroubů azimutální montáže. Výsledek tedy samozřejmě není nic moc, ale přesvědčil jsem se, že fotku Jupiteru a jeho měsíců udělat lze; příště ve spojení s ekvatoriální montáží a s dopomocí šikovných studentů jistě uděláme fotku mnohem kvalitnější ;-) Na horním obrázku je tedy můj výtvor (viz i fotogalerie), na spodním obrázku je pro daný čas a náš region situace znázorněna v programu Stellarium.

 

 

Jupiter v programu Stellarium

Ivo Rohlena

pá./so. 17./18. července 2009

Komáři se ženili

Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: polojasno, špatný seeing, teplota nad 20 °C
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2"; Monar 25x100
Účastníci: Kateřina Jiráková, Ivo Rohlena, Barbora Saňáková

Naše druhé prázdninové pozorování bylo ve znamení bodavého hmyzu. Ač jsme se oháněli, seč nám síly stačily, několik bodanců jsme přece jen dostali. Poprvé jsme vyzkoušeli žákovský dalekohled Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA. Před setměním byl zjištěn při použití okuláru 5 mm na betonové ploše letiště špatný seeing, proto jsme se přesunuli na trávu.

 

                                             

 

Po setmění pozorování probíhalo takto:

 

21:50 nad jižním obzorem rozeznáváme naoranžovělou hvězdu Antares
22:00 podle Antara rozeznáváme souhvězdí Štíra
22:05 rozeznáváme nejvýraznější souhvězdí: Velký vůz, Malý vůz a Kassiopeu
22:25 rozeznáváme souhvězdí Střelce
22:30 rozeznáváme souhvězdí Herkula a Severní koruna, zkoušíme nalézt další souhvězdí, ale zaujal nás Jupiter se svými měsíci (zleva: Callistó, Európa, Io, Ganyméd) - při okuláru 5 mm velmi špatný seeing
22:45 rozeznáváme Delfína, Labuť, Lyru a Orla
23:30 používáme okulár SKY UWA 13 mm 2", konečně na Jupiteru rozeznáváme atmosférické pásy!
0:00 rozeznáváme Cefea a Pastevce
0:15 nacházíme souhvězdí Vodnáře

 

                                                             

 

Snažili jsme se nalézt kulové hvězdokupy M4 v souhvězdí Štíra a M13 v souhvězdí Herkula, ale díky jejich vysoké magnitudě a špatnému seeingu jsme je nenašli.

Kateřina Jiráková

so./ne. 4./5. července 2009

Modeláři a astronomové všech zemí, spojte se!

Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: polojasno až oblačno, teplota nad 10 °C
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2"; Monar 25x100
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondřej Illek, Tomáš Kvapil, Jan Nepovím, letečtí modeláři

První prázdninové pozorování bylo plánováno s cílem procvičit orientaci na noční obloze, při kterém jsme tentokrát nechtěli válčit s astrotechnikou, proto jsme s sebou k hlavnímu dalekohledu místo paralaktické montáže vzali jen jednoduchou azimutální montáž a vzali s sebou rovněž dalekohled Monar. Vypracovali jsme si přípravu do "papírové verze" pozorovacího deníku - tlustého sešitu A4 s pevnými deskami. Vedle již tradičních objektů našeho zájmu Měsíce a Saturnu jsme chtěli kolem půlnoci "ulovit" i Jupiter v Kozorohovi, naučit se při horizontu poznávat souhvězdí Štíra a Střelce, ve Štíru nalézt červenooranžový Antares, "na šířku palce" vpravo od Antara nalézt kulovou hvězdokupu M4. Dále nás zajímala souhvězdí Severní koruna a Herkules, ve kterém jsme se chtěli podívat na kulovou hvězdokupu M13.

 

                                                             Schmidt-Cassegrain 203/2032mm na azimutální montáži Vixen PORTA

 

Na modelářském letišti jsme se navzájem my a místní letečtí modeláři chlubili svou technikou. Popravdě: oni tu svoji umí ovládat mnohem líp než my zatím tu naši, ale i tak se modeláři se zájmem zahleděli do našich okulárů.

 

                               

 

Počasí nás opět vycvičilo astronomické pokoře a skromnosti. Byli jsme vděčni za bezpečné rozeznání Štíra s Antarem, na chvíli jsme rozeznali Severní Korunu, jinak se nám ale vše ztrácelo v sílící oblačnosti. Azimutální montáž má oproti rovníkové montáži samozřejmě mnohem jednodušší ustaničení, rovněž její ovládání je intuitivně snazší, teprve v polních podmínkách jsme však odhalili její nevýhody vzhledem k našemu hlavnímu dalekohledu: poměrně velký průměr tubusu dalekohledu Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm zabraňuje její použití pro objekty ležící v nízkých azimutálních výškách nad obzorem, rovněž je pro praktické užití s azimutální montáží nutno přemontovat držák přehledového hledáčku na tubusu tohoto dalekohledu do jiné polohy, než ve které se nachází při užití rovníkové montáže.

 

                                                      

 

Protože nám, začínajícím astronomům, počasí zabránilo v poznávání hvězdné oblohy (opět jsme nalezení cílů před vlastním pozorováním nejdříve procvičovali v programu Stellarium), zvolili jsme náhradní cíl: pokoušeli jsme se udělat alespoň pár fotografií Měsíce (viz i fotogalerie). Viditelnost (nebo jak astronomové říkají seeing) byla opravdu špatná, ostřili jsme jen pomocí displeje fotoaparátu, použili jsme sice samospoušť, ale naše první fotografie samozřejmě velkou kvalitou neoplývají. Nevadí, bude líp!

Ondřej Illek

23. 06. 2009

Fotíme ve dne

Datum pozorování: 23. 6. 2009
Pozorovací stanoviště: Učebna fyzikálního měření GJP Slavičín
Podmínky: Oblačno, silný vítr
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, DSRL Canon EOS 450D se setovým objektivem EF-S 18-55 IS nebo tělo DSRL připojené k dalekohledu pomocí T-adaptéru a T-kroužku
Účastníci: Ivo Rohlena, Petra Miková, Alena Bartošková, Kateřina Jiráková, Martin Holec, Jáchym Plášek, Jana Gorecká, Miroslava Kosečková

Dnes jsme měli konečně šanci poprvé něco vyfotit, dříve to možné nebylo, protože jsme měli menší komplikace s technikou, k DSRL nám totiž byla původně dodána špatná karta. Přestože nám ani sluníčko ani vítr nepřáli, pár fotek jsme zdárně vytvořili. Od dnešního dne tedy můžete sledovat, jaké pokroky děláme s focením :-)

První snímek je vždy fotografie pouze digitální zrcadlovkou při ohnisku objektivu DSRL 55 mm, druhý snímek je po vyjmutí setového objektivu DSRL, kdy se objektiv dalekohledu stává pro DSRL teleobjektivem.

 

                                          

 

                                          

 

                                          

 

 

Alena Bartošková

st./čt. 3./4. června 2009

Malými krůčky vpřed!

Datum pozorování: st./čt. 3./4. června 2009
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: jasno, postupně polojasno, silný vítr, teplota klesala až pod 5 °C
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2"
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondřej Illek, Kateřina Jiráková, Jáchym Plášek, Vladan Oláh, Julie Kozubíková, Jana Gorecká, Bronislava Saňáková

Po druhém pozorování nám začíná být jasné, kolik práce nás čeká a jak se naše představy vycházející z učebnic, internetových článků a internetových diskuzí liší od reality.

 

                      

 

Nesporným úspěchem druhého našeho pozorování je, že jsme se naučili najít v polárním hledáčku Polárku, když jsme její nalezení trénovali v programu Stellarium, ve kterém jsme si nastavili velikost zorného pole přibližně 5° a obraz si v něm výškově i stranově převrátili. Vyzkoušeli jsme si, jak lze zeslabit jas Měsíce pomocí polarizačního filtru. Dál už lze ale zmiňovat jen naše neúspěchy. Opět nám byla strašná zima, přestože jsme měli zimní oblečení s několika svetry a vybavili se termoskou s teplým čajem! Stále se špatně orientujeme na noční obloze. Podcenili jsme jas dorůstajícího Měsíce (7. 6. nastane úplněk), který přezařoval hvězdnou oblohu. Metoda Quick Align bude asi opravdu jen velmi přibližná, po prvním ustaničení jsme se radovali, že objekty na nebi budeme konečně vyhledávat pomocí GOTO, pak však bylo najíždění na objekty nepřesné, chvílemi se nám dokonce zdálo, že se motorizovaná montáž z neznámých příčin v chodu zadrhává.

Dokud nebudou dodány žákovské dalekohledy, musíme s sebou brát na pozorování vedle hlavního dalekohedu alespoň triedr nebo Monar, aby se vedle komicky zápasících začínajících astronomů zbylí ztuhlí pozorovatelé nenudili...

 

Ivo Rohlena

Celkem: 164 – Zobrazuji stranu 32 z 33

Přihlásit
Astrodeník je pravidelně konzultován s Hvězdárnou a planetáriem Brno