Astrodeník GJPAstrodeník GJP

Elektronický pozorovací deník

Pozorovací deník


po./út. 24./25. srpna 2009

Pozitivní Pulčiny

Pozorovací stanoviště: Pulčiny
Podmínky: jasno, průměrný seeing
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondřej Illek, Libor Hlavica, Miroslav Baran

V pondělí 24. 8. jsme se rozhodli udělat první společné pozorování na Pulčinách. Počasí bylo opět teméř bezchybné a jelikož jsme tam spali, mohli jsme si dovolit delší pozorování :-). Musím říct, že jsme se s hlavním dalekohledem už poměrně sžili a veškeré úkony nám trvají minimálně o polovinu kratší dobu. Mezi další dobré zprávy patří také přesné zaměření Polárky v polárním hledáčku - je totiž výrazně rychlejší a zabere nám nejvýš 20 min. A protože byla opravdu jasná noc, tak jsme mohli pozorovat např. Jupiter, Mars (který nás sice zklamal svou velikostí v dalekohledu, ale přesto ta nádherná oranžová tečka v okuláru měla něco do sebe), hvězdy Altair, Mizar, Deneb, Vega, ... atd. Také jsme zjistili, že naše orientace na obloze je čím dál lepší (např. najít Polárku, nebo Vegu, nebo např. souhvězdí Herkula už není žadný problém a zabere pár desítek sekund), a to musím upozornit, že s námi ještě nebyla Katka Jiráková, která je v této disciplíně z našeho týmu jednoznačně nejlepší!

 

                                                              

 

A nejlepší na konec - dalekohled nám konečně desítky minut udrží požadovaný objekt v zorném poli okuláru! Pomohlo k tomu určitě zpřesnění metody zaměření Polárky. Bohužel se nám nepodařilo přesné najíždění dalekohledu na objekty (metoda Two Star Align) - dalekohled vždycky trefí tak akorát světovou stranu, ale chce to čas, který bohužel pořád nějak není. I tak to byl skvělý večer, který nás jen povzbudil a postrčil dál! :-)

 

Ondřej Illek

čt./pá. 20./21. srpna 2009

Večer plný rozporů

Pozorovací stanoviště: Modelářské letitě Slavičín
Podmínky: jasno
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena, Katka Lišková, Ondřej Illek, Jan Illek, Lucie Bělejová, Michaela Hubíková, Václav Bor, Pavla Illková, Pavla Illková ml.

V noci ze 20. 8. na 21. 8. jsme se s panem profesorem, společně s Katkou Liškovou, Honzou Illkem domluvili na dalším pozorování. Původně se mělo jet na Pulčiny, kde bychom si v těchto dnech užili téměř dokonalých pozorovacích podmínek. Jak už to tak chodí, nakonec jsme to kvůli nedostatku zájmu ostatních museli zrušit a zůstali jsme věrni našemu starému dobrému modelářskému letišti ve Slavičíně. :-) Počasí slibovalo zatím asi nejlepší podmínky, ve kterých jsme měli možnost pracovat a skutečně tomu tak bylo. Dalekohledy se nám podařilo vycentrovat na Jupiteru, momentálně jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. Zaměřili jsme na něj nejprve EDčko, ve kterém byl vidět opravdu kvalitně, po čase se nám podařilo zaměřit bez větších problémů taky Schmidt - Cassegrain, ve kterém byl Jupiter vidět opravdu moc pěkně (až čtyři oranžové atmosférické pásy!). Přišel čas zkusit zaměřit Polárku. Pokoušeli jsme se ji dát mimo střed hledáčku na záměrnou značku tak, aby střed polárního hledáčku mířil na severní světový pól. Po asi 25minutové usilovné práci se nám to s pomocí LED baterky podařilo, ovšem dnes jsme chtěli především zkusit ustaničit dalekohled pomocí metody Auto Align (a ne jako na všech předchozích pozorováních - Quick Align, která je značně nepřesná). V českém překladu návodu je metoda popsána jako Auto Three Star Align, displej ovladače nám však stále nabízel metodu Two Star Align. Je to v podstatě jednoduchá metoda, jde o zaměření dvou hvězd (vyberete si ze seznamu) a ustaničení hledáčku a hlavního dalekohledu na ně. V průběhu této "bitvy" se objevili ještě dvě nové tváře a to Lucka Bělejová a Míša Hubíková, kterým se někdo musel věnovat, proto jsme se nemohli soustředit na práci tak, jak bychom chtěli. Nicméně se nám to nějakým způsobem podařilo, ale nastal nějaký problém se softwarem, který se nám nepodařilo vyřešit (dalekohled se pohyboval hrozně vlekle, pomalu - zřejmě jsme při neustálém vyhledávání metody dle českého překladu návodu spustili nějaký mód Kalibrace). Po hodinovém usilovném boji s technikou jsme se rozhodli pozorování ukončit. Zatím Honza s Katkou EDčkem hledali různé objekty, nutno říci, že se jim poměrně dařilo. :-) Viděli např. Mizar (jasnost 2,20 magnitudy) a Alcor (3,95) v souhvězdí Velké medvědice, jež pozorovatel s velmi dobrým zrakem uvidí i bez techniky, avšak s dalekohledem je to o poznání lepší. Tyto dvě hvězdy jsou na obloze tak blízko sebe, že Mizar s větší magnitudou značně přesvicuje Alcor, nicméně dalekohledem je to nádherná podívaná. Pak zaměřili svou pozornost na Altair v Orlu (jasnot 0,75 magnitudy) a na Vegu v Lyře (jasnost 0,00 magnitudy), podle kterých jsme ustaničovali Schmidt - Cassegrain (metoda Two Star Align), podařilo se jim najít kulovou hvězdokupu M13 v Herkulu, no a nakonec jsme viděli Plejády :).

 

             

 

Tento večer by se velmi vydařil nebýt problému se softwarem na montáži hlavního dalekohledu a také zřejmě velkého počtu lidí, kteří se akce zúčastnili, nebot' si samozřejmě vyžádali pozornost a díky tomu jsme se nemohli soustředit plně na práci. Přesto všechno se nám podařilo už vcelku rychle ustaničit Polárku a pochopit metodu Two Star Align (teprve na druhý den jsme zjistili, že český návod se značně liší od anglického originálního návodu k obsluze paralaktické montáže), tak snad příště :)

Ondřej Illek

st./čt. 12./13. srpna 2009

Noc (ne)splněných přání

Několik dní jsme chystali pozorování zaměřené na Perseidy. Je to meteorický roj, jehož maximum letos nastalo v noci z 12. na 13. srpna před půlnocí. Mělo létat 100 meteorů za hodinu. Ačkoli počasí dlouhodobě nebylo dobré, dle internetových serverů s předpovědí počasí jsme doufali, že se alespoň částečně vyjasní. Asi mám štěstí v lásce, jako středoškolský kantor vydělávám spoustu peněz (studenty mám samozřejmě vzorné) a vlastně si ani nic víc přát nepotřebuji: obloha byla celá zatažená, občas pršelo, pozorování jsme museli zrušit.

Ani následující den 13. srpna se situace na obloze nezdála být o mnoho lepší, až do pozdních odpoledních hodin bylo zataženo, večer se však náhle vyjasnilo. Hromadné pozorování už jsme zorganizovat nestihli, byl jsem se tak v noci jen na chvíli podívat ven a během 15 minut si přece jen mohl pomyslet na svá 4 tajná přání...

Ivo Rohlena

so./ne. 8./9. srpna 2009

Všemi zanecháni na pospas

Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: polojasno až oblačno
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25" a tělo DSRL Canon EOS 450D připojené k dalekohledu pomocí T-adaptéru a T-kroužku, Barlowova čočka, polarizační filtr
Účastníci: Katka Jiráková, Ivo Rohlena, Bára Saňáková

V pátek 8. srpna mě pan učitel, odmítnut Martinem Holcem i Ondrou Illkem, přesvědčil k dalšímu pozorování. Ještě před začátkem pozorování jsme se jeli podívat na nové pozorovací místo, jež jsem našla u Lipové. Problém je akorát v částečně zakrytém výhledu na východ. Proto jsme se odebrali na naše oblíbené modelářské letiště. Počasí nám bohužel moc nepřálo-neustále pluly po obloze mraky a zakrývaly střídavě Měsíc a Jupiter. Pan učitel se pokoušel vyfotit ten náš "Měsíček", který k tomu svou velikostí-bylo krátce po úplňku, přímo lákal, ale znemožnily mu to mraky a také se mu nepodařilo zaostřit fotoaparát. Při pozorování Jupitera za použití Barlowovy čočky zaznamenán velmi špatný seeing a při pozorování Měsíce bylo potřeba kvůli jeho svítivosti (magnituda -12,00) použít polarizační filtr, aby neoslňoval. Jen na chvíli za námi také přišla Bára Saňáková. Po nezdaru s fotografováním jsme se rozhodli akci ukončit. Když jsme měli vše sbaleno, mraky odtáhly a objevila se hvězdná obloha!

 

                                                                      

Kateřina Jiráková

so./ne. 1./2. srpna 2009

Na Pulčinách jarmek byl

Pozorovací stanoviště: Pulčiny
Podmínky: oblačno, opar
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena

První pulčinské pozorování jsem příliš neorganizoval, počasí dle předpovědi nemělo být dobré a pak byl na Pulčinách jarmek, díky němuž jsem měl auto už tak dost plné věcí a nechtělo se mi s sebou tahat další složitou astrotechniku. Ke všem jarmečním krámům paní Rohlenové jsem už tedy do auta naložil jen 1. žákovský dalekohled se základním vybavením a obvolal jen pár kmenových lidí našeho astrotýmu, kteří se mi zdáli pro daný účel - otestovat pozorovací stanoviště v blízkosti rekreační chatky paní Rohlenové - vhodní. Nikdo z obvolaných studentů mi nic nesliboval a nakonec mě, nebohého kantora, jak už to tak bývá, nechali všichni studenti na holičkách a na pozorování jsem zůstal sám.

Pozorovací podmínky nebyly dobré: byla velká oblačnost, už přes den, když jsem se rozhlížel ke vzdáleným kopcům a ke skalám, byl jasně patrný silný opar, navíc pozorování rušil dorůstající Měsíc. Aby toho neštěstí nebylo málo, vedle veřejného osvětlení, které se automaticky vypíná v 0:15, rušilo pozorování nejen osvětlení chalup a dřevěnic víkendových chalupářů a chatařů, ale i osvětlení nově zrekonstruovaného areálu bývalé školy v Pulčíně, ve kterém až do pozdních nočních hodin probíhal hudební doprovod jarmeku.

Někdy kolem 22:00 mi na mobil přišla obtěžující SMS zpráva, kterou jsem si bohužel nejen přečetl, ale začal na ni i odpovídat. Jako slabý příslušník silného pohlaví pochopitelně nejsem schopen dělat několik věcí najednou, přestal jsem dávat pozor a asi uprostřed psaní zprávy jsem si náhle uvědomil, že mi kolem krku už nevisí červená svítilna se dvěma LED diodami. Situace byla o to zoufalejší, že jsem se byl asi kolem 21:30 pár desítek metrů od dalekohledu vyčurat a teď jsem si nebyl jistý, jestli jsem svítilnu neztratil právě při tomto úkonu. Svítilnu jsem hledal přesně do 23:00, neustále jsem v kruzích obcházel dalekohled, šmátral rukama v trávě, mnohokrát jsem se vydal směrem do míst, kde jsem vykonal svou malou potřebu, ale ačkoli byla louka nedávno posečená, svítilnu jsem nenašel. Již zcela rozmrzen jsem se po hodině hledání přece jen smířil, že budu v souvislosti s astroprojektem vysvětlovat svou první škodnou událost (mezitím mě napadaly myšlenky, že chybějící svítilnu ze svého koupím, nebo se ke ztrátě zbaběle nepřiznám, ostatně mám ještě další tři stejné svítilny, nebo že to bude aspoň téma báječné fyzikální domácí úlohy - naše šikovné děti mi podobnou, ba ještě lepší svítilnu určitě vyrobí). S odhodláním jsem tedy opět přikročil k dalekohledu... a šlápl jsem na hledanou svítilnu. Takové štěstí, výborně!

Pozorovací podmínky byly opravdu zlé, souhvězdí se vždy jen tu a tam prodrala skrz oblačnost, často byla nekompletní, moc mi tu chyběla Katka, která se z našeho astrotýmu orientuje na obloze nejlépe. Navíc na otočné mapce hvězdné oblohy, kterou jsem si vzal, jsou čísla příslušná datumu a času znázorněná nesmyslně červenou barvou, takže při svícení červenou svítilnou nejsou vidět! Jako první jsem tradičně na obloze rozeznal nejjasnější souhvězdí: Velký vůz, Malý vůz a Kasiopeu a podle těchto souhvězdí jsem pak našel i Herkula; blízko Velkého vozu zářil Arktur, ale souhvězdí Pastýře jsem po celou noc mezi oblaky nerozeznal. Okolo půlnoci jsem si konečně byl jistý Letním trojúhelníkem a podle něj vyhledal příslušná souhvězdí (Vega v Lyře, Altair v Orlu, Deneb v Labuti). Díky zářícímu Měsíci nebylo možné pozorovat souhvězdí Střelce a Štíra, nebyl jsem ani schopen najít Severní korunu.

Asi po jedné hodině, když už byl Měsíc pod obzorem, byly dalekohledem na Jupiteru zřetelně vidět dva atmosférické pásy. Pak jsem se až do konce, než mě přemohla ospalost, jen kochal nad severovýchodním obzorem úchvatnými Plejádami.

Ivo Rohlena

Celkem: 170 – Zobrazuji stranu 32 z 34

Přihlásit
Astrodeník je pravidelně konzultován s Hvězdárnou a planetáriem Brno