Astrodeník GJPAstrodeník GJP

Elektronický pozorovací deník

Pozorovací deník


06. 02. 2010

Vzhůru na Mars!

Datum pozorování: 6. 2. 2010
Pozorovací stanoviště: GJP Slavičín
Podmínky: jasno, mráz
Astrotechnika: Dobson Sky-Watcher 254/1200 mm, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena, David Sochora, Jan Bezděk, Katka Píchová, Gábina Presová

Záměrem tohoto pozorování (přizpůsobeným tomu, co se dalo z našeho stanoviště u GJP pozorovat) bylo několik vesmírných objektů.

 

1) Prohlédnout si Mars, který je v těchto dnech velmi dobře pozorovatelný. 29. ledna 2010 nastala tzv. opozice Marsu se Sluncem a planeta tak byla pozorovatelná celou noc. Najdeme ji očima jako výraznou "hvězdu" mezi souhvězdím Raka a Lva a pohled do dalekohledu v době kolem opozice prozradí více než jindy. Ze Země je Mars pozorovatelný jako žlutý až načervenalý kotouček. Mars se k Zemi nejvíce přibližuje v období kolem své opozice se Sluncem, kdy díky tomuto přiblížení planety k Zemi máme lepší podmínky pro její pozorování, protože má větší úhlový průměr a můžeme tak lépe pozorovat útvary na povrchu planety. V dalekohledu se Mars jeví jako načervenalý kotouček s několika temnými útvary a bělavou polární čepičkou na té polokouli, kde právě vládne chladné roční období. Na povrchu Marsu můžeme ze Země vidět tzv. albedové útvary, které jen v některých případech odpovídají skutečným útvarům na jeho povrchu. Jde především o nápadné polární čepičky, bílou skvrnku Nix Olympica (odpovídá vrcholu nejvyšší hory na Marsu, vyhaslé sopky Olympus Mons) a kanál Coprates (odpovídá roszáhlé zlomové struktuře Valles Marineris, tedy Údolí Marineru, pojmenované podle sond Mariner). Menší útvary jsou ze Země nepozorovatelné a byly objeveny až kosmickými sondami.

 

2) Pokusit se o kresbu a fotografii Marsu. Ke kresbě Marsu se Katka nakonec neodhodlala. Seeing nebyl dobrý, při  úhlovém zvětšení 150x byl kotouček Marsu pro nezkušené pozorovatele stále příliš malý a výraznější detaily povrchu (polární čepička a albedové útvary) nebyly vidět. Pokus o jeho fotografii rovněž skončil nezdarem. Vyskytly se nám problémy se zaostřením a s nastavením samospouště na fotoaparátu. Než se nám vše podařilo připravit, byl Mars velmi vysoko. Rovněž nás přemohl mráz, kterému jsme vydrželi odolávat přes 3 hodiny. Myslím, že právě mráz je jeden z našich největších problémů. Moc se těším na letní pozorování, která budou určitě příjemnější.

 

3) Podívat se na Velkou mlhovinu v Orionu (M 42). Zde jsme konečně ocenili velký objektiv 2. žákovského dalekohledu (Dobson), který posbírá mnohem více světla než ED 80/600 mm. S tímto dalekohledem jsem pracoval poprvé. Líbila se mi jeho možnost velkého zvětšení, ale zaměřování objektů je méně citlivé. Poprvé jsem rovněž mohl vidět mlhovinu. Moc se mi líbila, dokonce více než Mars. Všichni jsme byli z obrazu nadšení!

 

4) Vedle těchto cílů jsme pozorovali i otevřenou hvězdokupu Jesličky (M 44). Její úhlový průměr na obloze je přes 1°, proto jsme ji pozorovali pouze hledáčkem dalekohledu.

 

                                       

 

 

 

Zkušenosti s fotografováním (ostřením) s ED 80/600 mm pomocí T-kroužku a redukcí T2/2":

 

a) Při fotografování v primárním ohnisku je vhodné fotit bez zenitového zrcátka, objímku tubusu ED nastavit tak, aby tělo DSLR s T-kroužkem a s T2 redukcí bylo co nejdál od objektivu ED (redukci nezasunout zcela do tubusu ED).

 

b) Při fotografování negativní projekcí je prodloužena ohnisková vzdálenost objektivu pomocí optické soustavy se zápornou ohniskovou vzdáleností, kdy se nejčastěji používá Barlowova čočka. Prodloužením ohniskové vzdálenosti objektivu získáme zvětšení fotografovaného obrazu, a proto je vhodné ji použít na fotografování jasných objektů. Při použití Barlowova členu se jeví vhodné použít zenitové zrcátko a objímku na tubusu ED naopak co nejvíc zašroubovat, aby tělo DSLR s adaptéry bylo co nejvíce zasunuto směrem k objektivu ED.

 

Zdroje:

[1] Článek Viditelnost planety Mars v letošní opozici (autor Vladimír Kocour): www.astro.cz/clanek/4132

[2] Článek Planeta Mars je nyní pozorovatelná po celou noc (autor Pavel Suchan): www.astro.cz/clanek/4143

[3] http://web.quick.cz/frantabilek/astrofoto/metody/metody.html

 

David Sochora

čt./pá. 4./5. února 2010

Skvrny na Slunci, skvrny na duši...

Dopoledne jsem se po rychlé telefonické konzultaci rozhodl vyrazit do školy, abych nachystal techniku a udělali jsme s děckama pár snímků Slunce (máme jarní prázdniny a pořád je zataženo). Tušil jsem, že jasno bude jen pár hodin, spěchal jsem a... smyk a auto ve sněhu v příkopu.

Než přijela odtahovka, volal jsem Davidovi, se kterým jsem se na focení slunečních skvrn domlouval. Ve zmatku, ve kterém jsem se tu ocitnul, jsem ho žádal, aby přijel a odvezl mi věci, než tu ošklivost vyřídím. Když přijel, ukázalo se, že vlastně nemá co odvézt: podával jsem mu jen notebook a foťák. Hned jsem si uvědomil tu nesmyslnost a vzal si ty věci zase k sobě. Hleděl na mě s vrchu (je asi o hlavu vyšší než já) pátrajícíma očima, nic neříkal, je to jen pár týdnů zpátky, co jsem mu v rámci jeho ročníkové práce vyčinil, že vlastně  technice fotografování ale  vůbec nerozumí. Posbíral beze slova plastové zbytky nárazníku a když přijela odtahovka, zase odjel. Připadal jsem si jako doktor Skružný (R. Hrušínský) ve filmu Vesničko má středisková.

Vytáhla mě odtahovka z nedalekého autoservisu, nejdřív se zdálo, že to odnesl jen přední nárazník, v servisu ale byl vidět i ohnutý plech pod motorem, posunutá jakási příčka, snad bude v pořádku chladič. Auto do dalšího dne v servisu, mechanik se kroutil, škodu, říkal, těžko odhadovat... 5000 Kč? Uf, celého mě pohltila deprese, kdo nic nedělá, nic nepokazí, no... Paní Rohlenová kolem mě pak celý zbytek dne tiše našlapovala (i druhý den ráno) a neustále se, když mě tak zničeného viděla, ptala, co pro mě může udělat: "Mám ti uvařit čaj, Ivošku? - Ne! Nech mě na pokoji!"

Jojo, za blbost se platí, napočítali to přesně: 5 tisíc Kč! Otec si ze mě pak utahoval, že dohromady na autě vlastně nic moc neudělali, ale, však jsme se o tom v minulých týdnech párkrát bavili: syn majitele autoservisu jezdí na špičkové úrovni rallye, stal jsem se tak, hloupý kantor, vděčným sponzorem jeho aktivit. Hm, bylo by krásné vidět se třeba na kapotě jeho soutěžního speciálu, ale spíše je člověku do breku: jajaj, co všechno by se za to do našeho Valašského krůžku astronomického dalo koupit... (A to mám ještě podezření, že ten chladič je načatý.)

Ale ne, daná skupina slunečních skvrn je na Slunci pozorovatelná asi dva týdny, než zmizí na odvrácené straně, skvrny na mé duši se vytratily již druhého dne, když mě na astronomickém fóru v tématu Zážitky z pozorování astronomičtí nadšenci brzy utišili: "jde-li jen o škodu na majetku a tedy o peníze, tak vlastně nejde vůbec o nic!" Před chvílí zpoza mraků vykouklo Sluníčko, shledávám své trápení samozřejmě naprosto banálním, zvedám hlavu, snad zase co nejdřív obrátím k obloze i dalekohled. Dobře bude!

 

Ivo Rohlena

23. 01. 2010

Pozorování slunečních skvrn

Datum pozorování: 23.1.2010
Pozorovací stanoviště: GJP Slavičín
Podmínky: jasno, slunečno, mráz
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, objektivové filtry z Baader Astro Solar folie, okuláry SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", Canon 450D
Účastníci: Ivo Rohlena, David Sochora, Katka Píchová, Vladan Oláh, Katka Jiráková, Bára Saňáková

Na našem stanovišti jsme se opět sešli 23. 1. 2010. Po složení aparatury na stanovišti poblíž budovy gymnázia jsme začali s pozorováním Slunce, samozřejmě s použitím slunečních filtrů. Naše prvotní obavy z kouře linoucího se z nedalekého domu se nám naštěstí nepotvrdily a díky jasné obloze jsme mohli Slunce pozorovat. Při větším zvětšení a důkladném zaostření jsme spatřili sluneční skvrny, které tentokrát byly opravdové :).

 

                   Katka Jiráková       

 

Po té jsme začali s dokumentací. Při fotografování se nám podařilo Slunce bez větších problémů zaostřit. Zkoušeli jsme fotit s různými časy závěrky a i díky tomu se některé fotografie vydařily. Sluneční skvrny jsou na nich pěkně viditelné. Po dodatečné úpravě v pc jsou na naše poměry téměř dokonalé ;-).  Práci nám trochu ztěžoval displej fotoaparátu, který  byl na slunečním světle hůře čitelný. Příště budeme používat jako hledáček displej na notebooku, nezapomeneme přepnout fotografie do nejlepší kvality a fotky budou určitě ještě lepší. Také máme v plánu použít Barlow násobič pro detailnější nafocení slunečních skvrn. Osobně toto pozorování označuji za vydařené a rovněž přínosné pro mou seminární práci.

 

                                                        

David Sochora

29. 12. 2009

Oskar podruhé a sluneční filtry

Datum pozorování: 29.12.2009
Pozorovací stanoviště: GJP Slavičín
Podmínky: jasno
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, objektivové filtry z Baader Astro Solar folie, okuláry SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondřej Illek, Jan Nepovím, Michaela Hubíková, Tereza Pavelková, Matěj Pavelka, Michal Kužela; Jiří Rohlena, Libuše Pavelková, Alois Kužela, Ludmila Kuželová a další

Dne 29. 12. jsme s panem profesorem uskutečnili pozorování Slunce s naším 80 mm EDčkem, na které jsem vyrobil spolu se svým spolužákem Lukášem Zvonkem sluneční filtry. Nejprve tedy o filtrech: dělali jsme je za pomoci návodu, který byl přiložen k fólii, ale myslím si, že bude k nalezení na každém dobrém astronomickém fóru. K výrobě jsem použil karton, lepidlo na papír a astro baader folii. Nejprve doporučuji udělat si jakýsi "prototyp" a ujasnit si postup a vše si ověřit, nebot' fólie není z nejlevnějších. Výsledky pak můžete vidět v sekci vybavení -> filtry -> sluneční.

 

              

 

            

 

Nyní k pozorování. Počasí bylo jasné, mrazivé, takže jsme se po chvíli rozhodli, že zkusíme udělat pár fotek. A musím říct, že jsme byli spokojeni. :) Díky družici SOHO (http://sohowww.nascom.nasa.gov/) jsme věděli, že na Slunci mají být viditelné minimálně 2 skvrny. Při samotném pozorování někteří pozorovatelé viděli skvrny 3, jiní s nadšením hlásili, že rozlišují až 5 slunečních skvrn. Skvrny se nám dokonce podařilo vyfotit. Výsledky můžete vidět pod článkem. :) Fotografie vlevo je náš snímek, fotografii vpravo jsme na astrofóru získali od Romana Vaňúra z Nitry, který fotografoval Slunce v přibližně stejném čase. Jeho fotografie je složena z 50ti snímků.

 

                                                   autor: Roman Vaňúr

 

 

Je to zvláštní pocit dívat se dalekohledem na Sluníčko, je v tom cosi magického, až budeme Slunce opět pozorovat, zveme vás, abyste se šli podívat s námi. V žádném případě se však při pozorování Slunce nepokoušejte dívat do okuláru jakéhokoli dalekohledu bez ochranného filtru! Mohli byste si nevratně poškodit zrak.

 

 

Ondřej Illek

17. 12. 2009

Zimní obloha

                                                          

 

Zima je nejvýhodnější období pro pozorování noční oblohy - díky dlouhým nocím a Slunci, které nevychází tak vysoko nad obzor. Co můžete vidět, pokud vás neodradí mráz?  Především je to ze zimní oblohy nejjasnější souhvězdí Orion s jasnými hvězdami Betelgeuse a Rigel. Pod pasem Oriona dokáží bystřejší pozorovatelé nalézt i pouhým okem „Velkou mlhovinu v Orionu" - M42. Další snadno rozpoznatelné je souhvězdí Býka. Na hřbetě Býka lze zpozorovat Plejády (nebo také Kuřátka). Zajímavé je i souhvězdí Velkého psa s nejjasnější hvězdou na obloze  - Sírius jejíž vzdálenost od slunce činí 9 světelných let (5. nejbližší hvězda). V souhvězdí Blíženci se vyskytují dvě jasné hvězdy Castor a Pollux.  Lze tady také najít otevřenou hvězdokupu M35, která je na hranici viditelnosti prostým okem. Taky můžete vidět planety Uran v blízkosti Vodnáře a Neptun v blízkosti Kozoroha, ale chce to už obstojný hvězdářský dalekohled, abyste si ten pohled alespoň trochu užili. Sedm nejjasnějších hvězd lze také uspořádat do tvz. Zimního mnohoúhelníku (hvězdy: Capella, Aldebaran, Rigel, Sírius, Procyon a Castor s Polluxem).  Není to samostané souhvězdí, ale spíše slouží spolu s Jarním a Letním trojúhelníkem k orientaci. Pokud se chcete dozvědět více, nebo se spolu s námi zúčastnit pozorování, není nic jednoduššího, než navštívit náš web nebo nás osobně ve škole.

 

zdroje: wikipedia.cz

             smisenina.blog.cz

             phy.duke.edu

Ondřej Illek

Celkem: 190 – Zobrazuji stranu 33 z 38

Přihlásit
Astrodeník je pravidelně konzultován s Hvězdárnou a planetáriem Brno