Astrodeník GJPAstrodeník GJP

Elektronický pozorovací deník

Pozorovací deník


29. 12. 2009

Oskar podruhé a sluneční filtry

Datum pozorování: 29.12.2009
Pozorovací stanoviště: GJP Slavičín
Podmínky: jasno
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, objektivové filtry z Baader Astro Solar folie, okuláry SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondřej Illek, Jan Nepovím, Michaela Hubíková, Tereza Pavelková, Matěj Pavelka, Michal Kužela; Jiří Rohlena, Libuše Pavelková, Alois Kužela, Ludmila Kuželová a další

Dne 29. 12. jsme s panem profesorem uskutečnili pozorování Slunce s naším 80 mm EDčkem, na které jsem vyrobil spolu se svým spolužákem Lukášem Zvonkem sluneční filtry. Nejprve tedy o filtrech: dělali jsme je za pomoci návodu, který byl přiložen k fólii, ale myslím si, že bude k nalezení na každém dobrém astronomickém fóru. K výrobě jsem použil karton, lepidlo na papír a astro baader folii. Nejprve doporučuji udělat si jakýsi "prototyp" a ujasnit si postup a vše si ověřit, nebot' fólie není z nejlevnějších. Výsledky pak můžete vidět v sekci vybavení -> filtry -> sluneční.

 

              

 

            

 

Nyní k pozorování. Počasí bylo jasné, mrazivé, takže jsme se po chvíli rozhodli, že zkusíme udělat pár fotek. A musím říct, že jsme byli spokojeni. :) Díky družici SOHO (http://sohowww.nascom.nasa.gov/) jsme věděli, že na Slunci mají být viditelné minimálně 2 skvrny. Při samotném pozorování někteří pozorovatelé viděli skvrny 3, jiní s nadšením hlásili, že rozlišují až 5 slunečních skvrn. Skvrny se nám dokonce podařilo vyfotit. Výsledky můžete vidět pod článkem. :) Fotografie vlevo je náš snímek, fotografii vpravo jsme na astrofóru získali od Romana Vaňúra z Nitry, který fotografoval Slunce v přibližně stejném čase. Jeho fotografie je složena z 50ti snímků.

 

                                                   autor: Roman Vaňúr

 

 

Je to zvláštní pocit dívat se dalekohledem na Sluníčko, je v tom cosi magického, až budeme Slunce opět pozorovat, zveme vás, abyste se šli podívat s námi. V žádném případě se však při pozorování Slunce nepokoušejte dívat do okuláru jakéhokoli dalekohledu bez ochranného filtru! Mohli byste si nevratně poškodit zrak.

 

 

Ondřej Illek

17. 12. 2009

Zimní obloha

                                                          

 

Zima je nejvýhodnější období pro pozorování noční oblohy - díky dlouhým nocím a Slunci, které nevychází tak vysoko nad obzor. Co můžete vidět, pokud vás neodradí mráz?  Především je to ze zimní oblohy nejjasnější souhvězdí Orion s jasnými hvězdami Betelgeuse a Rigel. Pod pasem Oriona dokáží bystřejší pozorovatelé nalézt i pouhým okem „Velkou mlhovinu v Orionu" - M42. Další snadno rozpoznatelné je souhvězdí Býka. Na hřbetě Býka lze zpozorovat Plejády (nebo také Kuřátka). Zajímavé je i souhvězdí Velkého psa s nejjasnější hvězdou na obloze  - Sírius jejíž vzdálenost od slunce činí 9 světelných let (5. nejbližší hvězda). V souhvězdí Blíženci se vyskytují dvě jasné hvězdy Castor a Pollux.  Lze tady také najít otevřenou hvězdokupu M35, která je na hranici viditelnosti prostým okem. Taky můžete vidět planety Uran v blízkosti Vodnáře a Neptun v blízkosti Kozoroha, ale chce to už obstojný hvězdářský dalekohled, abyste si ten pohled alespoň trochu užili. Sedm nejjasnějších hvězd lze také uspořádat do tvz. Zimního mnohoúhelníku (hvězdy: Capella, Aldebaran, Rigel, Sírius, Procyon a Castor s Polluxem).  Není to samostané souhvězdí, ale spíše slouží spolu s Jarním a Letním trojúhelníkem k orientaci. Pokud se chcete dozvědět více, nebo se spolu s námi zúčastnit pozorování, není nic jednoduššího, než navštívit náš web nebo nás osobně ve škole.

 

zdroje: wikipedia.cz

             smisenina.blog.cz

             phy.duke.edu

Ondřej Illek

14. 12. 2009

Když padaly hvězdy podruhé

Datum pozorování: 14.12.2009
Pozorovací stanoviště: Štítná nad Vláří (vodojem)
Podmínky: místy oblačno, jasno, -6,5°C
Účastníci: Ondřej Illek, Miroslav Baran

 

V noci ze 13. na 14. prosince 2009 jsme uskutečnili ještě s kámošem Mirou Baranem pozorování meteorického roje GEMINIDY, který měl být právě tuto noc nejsilnější. Bylo sice velmi zima, měl jsem taky strach o podmínky - předpověd‘ totiž slibovala oblačno až polojasno, ale zvítězila zvědavost a slib zajímavého zážitku (Perseidy jsme letos neviděli díky špatnému počasí :-)). Podle astronomů měl být nejlepší pohled na roj kolem 3. hod. ranní a nebyli bychom to my, kdybychom se nerozhodli jít zrovna v tento čas, a tak jsme vstali ve 3 hodiny a vyrazili jsme. Pozorování jsme uskutečnili nad Štítnou u vodojemu, naštěstí byla jasná noc a na východě, kde se v té době vyskytovali Blíženci (odkud mělo vylétat největší množství meteorů), nebylo ani mráčku. „Hvězdy" padaly průměrně 2 za minutu, byla to nádherná podívaná. Až v kolem 4. hodiny ranní se objevila oblačnost na východě a začala postupovat na západ a tak jsme kolem 4.30 pozorování ukončili. Nutno ještě připomenout, že jsme pozorovali jen vlastníma očima :-). Už se těšíme na další takový zajímavý přírodní (vesmírný) úkaz.

 

                                                          

   

Ondřej Illek

28. 11. 2009

Závod s mlhou

Datum pozorování: 28. 11. 2009
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: jasno, teplota kolem 0 °C, stoupající mlha
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okulár WO SWAN 33 mm 2", ED 80/600 mm, Azimutální montáž Vixen PORTA, Barlow 2x 2", DSLR Canon EOS 450D
Účastníci: Ivo Rohlena, David Sochora, Tomáš Kvapil, Kateřina Sojová

Na pozorovánní denní navázalo večerní pozorování, jehož cílem bylo vyfotografovat planetu Jupiter se svými měsíci. Pozorování probíhalo na modelářském letišti. Práci nám ztěžovala zima a stoupající mlha. Po rozložení techniky a správném zaměření jsme začali s pozorováním Jupiteru. Byly vidět jednotlivé barevné atmosférické pásy pokrývající planetu i její 4 měsíce. Já jsem fotil poprvé, a tak jsem si to chtěl první vyzkoušet na Měsíci. I přes problémy se správným zaostřením jsem nakonec pořídil svoje první, ne moc povedené, astrofotografie. Když jsme vše konečně odladili a chtěli vyfotit i Jupiter, začala se vysoko nad obzor zvedat mlha a tím znemožnila další pozorování a fotografování. Příště snad budeme rychlejší než mlha a pořídíme fotky i Jupiteru.

 

                                     David Sochora

 

David Sochora

28. 11. 2009

Záhada sluneční skvrny

Datum pozorování: 28.11.2009
Pozorovací stanoviště: Vedle budovy GJP
Podmínky: jasno, teplota kolem 5 °C, mírný vítr
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okulár WO SWAN 33 mm 2", objektivový filtr z Baader Astro Solar folie
Účastníci: Ivo Rohlena, David Sochora, Tomáš Kvapil, Kateřina Sojová, Tereza Pavelková; Jiří Rohlena

V sobotu 28. 11. 2009 se naše astrovýprava sešla v počtu 6 lidí. K pozorování slunečních skvrn nám stačilo rozložit naše vybavení na stanovišti nedaleko gymnázia. I když se zpočátku zdálo, že nám počasí přát nebude, odpoledne se obloha vyjasnila a poskytla ideální podmínky pro pozorování Slunce. Pracovali jsme ale v časové tísni, protože Slunce zapadalo velmi brzy. K pozorování Slunce jsme museli z bezpečnostích důvodů připevnit na dalekohled sluneční objektivový filtr z Baader Astro Solar folie. V průběhu celého pozorování jsme se potýkali s problémem se zaměřením a zaostřením Slunce. Ukázalo se totiž, že bez hledáčku není jednoduché Slunce nalézt (sluneční filtr pro hledáček zatím nemáme) a rovněž ani není jednoduché sluneční disk (na kterém nejsou vidět žádné podrobnosti) zaostřit. Díky naší bezpochybně ojedinělé nepozornosti jsme dále způsobili, že nám kvůli špatně zastrčenému konektoru dlouho nefungovalo automatické natáčení ve vertikální ose. Všechny problémy jsme nakonec těsně před západem Slunce vyřešili a mohli jsme s nadšením pozorovat velkou černou skrvnu na slunečním povrchu. Bohužel jsme po pozorování z internetových zdrojů zjistili, že tato skvrna nebyla sluneční. Dle nich se na Slunci v této době žádná výrazná skrvna nevyskytovala. Budeme se snažit tento problém objasnit při následujících pozorováních.

 

                        

 

 

David Sochora

Celkem: 192 – Zobrazuji stranu 34 z 39

Přihlásit
Astrodeník je pravidelně konzultován s Hvězdárnou a planetáriem Brno