Astrodeník GJPAstrodeník GJP

Elektronický pozorovací deník

Pozorovací deník


14. 12. 2009

Když padaly hvězdy podruhé

Datum pozorování: 14.12.2009
Pozorovací stanoviště: Štítná nad Vláří (vodojem)
Podmínky: místy oblačno, jasno, -6,5°C
Účastníci: Ondřej Illek, Miroslav Baran

 

V noci ze 13. na 14. prosince 2009 jsme uskutečnili ještě s kámošem Mirou Baranem pozorování meteorického roje GEMINIDY, který měl být právě tuto noc nejsilnější. Bylo sice velmi zima, měl jsem taky strach o podmínky - předpověd‘ totiž slibovala oblačno až polojasno, ale zvítězila zvědavost a slib zajímavého zážitku (Perseidy jsme letos neviděli díky špatnému počasí :-)). Podle astronomů měl být nejlepší pohled na roj kolem 3. hod. ranní a nebyli bychom to my, kdybychom se nerozhodli jít zrovna v tento čas, a tak jsme vstali ve 3 hodiny a vyrazili jsme. Pozorování jsme uskutečnili nad Štítnou u vodojemu, naštěstí byla jasná noc a na východě, kde se v té době vyskytovali Blíženci (odkud mělo vylétat největší množství meteorů), nebylo ani mráčku. „Hvězdy" padaly průměrně 2 za minutu, byla to nádherná podívaná. Až v kolem 4. hodiny ranní se objevila oblačnost na východě a začala postupovat na západ a tak jsme kolem 4.30 pozorování ukončili. Nutno ještě připomenout, že jsme pozorovali jen vlastníma očima :-). Už se těšíme na další takový zajímavý přírodní (vesmírný) úkaz.

 

                                                          

   

Ondřej Illek

28. 11. 2009

Závod s mlhou

Datum pozorování: 28. 11. 2009
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: jasno, teplota kolem 0 °C, stoupající mlha
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okulár WO SWAN 33 mm 2", ED 80/600 mm, Azimutální montáž Vixen PORTA, Barlow 2x 2", DSLR Canon EOS 450D
Účastníci: Ivo Rohlena, David Sochora, Tomáš Kvapil, Kateřina Sojová

Na pozorovánní denní navázalo večerní pozorování, jehož cílem bylo vyfotografovat planetu Jupiter se svými měsíci. Pozorování probíhalo na modelářském letišti. Práci nám ztěžovala zima a stoupající mlha. Po rozložení techniky a správném zaměření jsme začali s pozorováním Jupiteru. Byly vidět jednotlivé barevné atmosférické pásy pokrývající planetu i její 4 měsíce. Já jsem fotil poprvé, a tak jsem si to chtěl první vyzkoušet na Měsíci. I přes problémy se správným zaostřením jsem nakonec pořídil svoje první, ne moc povedené, astrofotografie. Když jsme vše konečně odladili a chtěli vyfotit i Jupiter, začala se vysoko nad obzor zvedat mlha a tím znemožnila další pozorování a fotografování. Příště snad budeme rychlejší než mlha a pořídíme fotky i Jupiteru.

 

                                     David Sochora

 

David Sochora

28. 11. 2009

Záhada sluneční skvrny

Datum pozorování: 28.11.2009
Pozorovací stanoviště: Vedle budovy GJP
Podmínky: jasno, teplota kolem 5 °C, mírný vítr
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okulár WO SWAN 33 mm 2", objektivový filtr z Baader Astro Solar folie
Účastníci: Ivo Rohlena, David Sochora, Tomáš Kvapil, Kateřina Sojová, Tereza Pavelková; Jiří Rohlena

V sobotu 28. 11. 2009 se naše astrovýprava sešla v počtu 6 lidí. K pozorování slunečních skvrn nám stačilo rozložit naše vybavení na stanovišti nedaleko gymnázia. I když se zpočátku zdálo, že nám počasí přát nebude, odpoledne se obloha vyjasnila a poskytla ideální podmínky pro pozorování Slunce. Pracovali jsme ale v časové tísni, protože Slunce zapadalo velmi brzy. K pozorování Slunce jsme museli z bezpečnostích důvodů připevnit na dalekohled sluneční objektivový filtr z Baader Astro Solar folie. V průběhu celého pozorování jsme se potýkali s problémem se zaměřením a zaostřením Slunce. Ukázalo se totiž, že bez hledáčku není jednoduché Slunce nalézt (sluneční filtr pro hledáček zatím nemáme) a rovněž ani není jednoduché sluneční disk (na kterém nejsou vidět žádné podrobnosti) zaostřit. Díky naší bezpochybně ojedinělé nepozornosti jsme dále způsobili, že nám kvůli špatně zastrčenému konektoru dlouho nefungovalo automatické natáčení ve vertikální ose. Všechny problémy jsme nakonec těsně před západem Slunce vyřešili a mohli jsme s nadšením pozorovat velkou černou skrvnu na slunečním povrchu. Bohužel jsme po pozorování z internetových zdrojů zjistili, že tato skvrna nebyla sluneční. Dle nich se na Slunci v této době žádná výrazná skrvna nevyskytovala. Budeme se snažit tento problém objasnit při následujících pozorováních.

 

                        

 

 

David Sochora

11. 11. 2009

Veřejná přednáška „Astronomie na gymnáziu“

Na astronomický workshop navázala za necelé tři týdny veřejná přednáška „Astronomie na gymnáziu", při níž jsme v prostorách gymnázia tentokrát prezentovali své dosavadní zkušenosti veřejnosti. Studenti se chlubili nejen svými zážitky a fotografiemi z pozorování noční oblohy, ale seznamovali zájemce např. s aktuálním děním na obloze pomocí počítačového planetária. Protože zatažená obloha nedovolila uskutečnit pozorování nebeských objektů, zamířili jsme alespoň objektiv dalekohledu přes okno na náhradní cíle a svou techniku a své dovednosti při nakládání s ní pak demonstrovali na monitoru, když jsme snímali např. houpající se šišky na vzdálených stromech.

 

              

Ivo Rohlena

31. 10. 2009

Večerní pozorování Jupiteru

Pozorovací stanoviště: bytový balkon v centru obce Slavičín
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA
Účastníci: Martin Holec, Ivo Rohlena, Šárka Furmanová, Jana Gorecká, Šárka Presová, Bronislava Saňáková

Původně jsme plánovali pozorovat přechod Marsu přes otevřenou hvězdokupu Jesličky, ale kvůli pozdnímu východu Marsu a ranním mlhám zhoršujícím viditelnost jsme se rozhodli vyzkoušet astrokameru naostro při nočním pozorování a udělat pár fotek. Místo hlavního dalekohledu, který je polohován automaticky řízenými motory, jsme tentokrát použili malý studentský dalekohled. U něj je nevýhodou nutnost ruční pointace na pozorovaný objekt, je však lépe přenosný a vejde se na balkón.

 

                                            

 

Nejdříve jsme se zaměřili na daleko větší a jasnější Měsíc a až když vše fungovalo jak mělo, tak jsme namířili dalekohled na Jupiter. Podařilo se nám pozorovat Jupiter i s jeho měsíci. Pro pozorování samotného Jupiteru a jeho rovníkových pásů jsme použili barlow člen. Nafotil jsem několik snímků a natočil krátké video.

Martin "Martix" Holec

Celkem: 190 – Zobrazuji stranu 34 z 38

Přihlásit
Astrodeník je pravidelně konzultován s Hvězdárnou a planetáriem Brno