Astrodeník GJPAstrodeník GJP

Elektronický pozorovací deník

Pozorovací deník


23. 10. 2009

Astronomický workshop na GJP

Účastníci: třída G-1 + základní členové astrotýmu

 

Dne 23.10. 2009 se naše třída G-1 spolu s vybranými studenty účastnila astronomického workshopu. První část workshopu se uskutečnila v učebně třídy G-1, ve které jsme byli obeznámeni s průběhem celého dne a s pojmem ,,astronomický workshop". Jako další v pořadí jsem předstoupila já se stručným představením našeho astrotýmu. Pro nepřítomnost jednoho z kmenových členů astrotýmu, Ondry Illka, byl výklad o astrotechnice podán panem profesorem Rohlenou. Poté následovala prezentace Katky Jirákové, která studenty sblížila s našimi prozatímními úspěchy v poli a pomohla s orientací na letní a podzimní obloze. Na řadu se opět dostal pan profesor s velmi zajímavě zpracovanou prezentací o planetách sluneční soustavy. Došlo i na praktickou část: studentům byly dány k dispozici podklady pro zhotovení otočných map hvězdné oblohy. Studenti pak tyto otočné mapy nejen zhotovili, ale naučili se s nimi i pracovat. Po vyčerpávající práci s otočnými mapami bylo potřeba načerpat energii, a tak jsme si udělali krátkou přestávku.

 

            

 

Netrvalo dlouho a pan profesor uvedl do třídy pana Jiřího Duška, ředitele Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Ten si pro nás připravil asi hodinový pořad ,,Je sci-fi sci-fi?", ve kterém se zabýval (ne)možnými jevy vesmíru. Kolem jedenácté hodiny jsme se přesunuli na závěrečnou část workshopu do jazykové učebny pod vedením dalšího základního člena astrotýmu, Martina Holce. Martin nám zpočátku přiblížil astrofototechniku, později nás interaktivně seznámil s astronomickým softwarem, kdy jsme v počítačovém planetáriu na noční obloze hledali například Polárku, Velkou a Malou medvědici a jiná souhvězdí. Schylovalo se ke konci, všichni se rozloučili, technika se balila, počítače vypínaly a studenti pomalu odcházeli. Věřím, že si každý odnesl z tohoto dne alespoň minimum poznatků a motivaci do dalších projektů takového charakteru.

Iveta Bednářová

08. 10. 2009

Tančící planety aneb ranní ptáče více uvidí

Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: polojasno, teplo, větrno, špatný seeing
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25" a tělo DSRL Canon EOS 450D připojené k dalekohledu pomocí T-adaptéru a T-kroužku, Barlowova čočka
Účastníci: Ivo Rohlena, Katka Jiráková, Martin Holec, Jan Bezděk, Lukáš Jurča

Čtvrteční pozorování bylo zcela netradiční. Pan učitel mě ve 3:00 vytáhl z postele esemeskou: „Zkusíme to!!" a ve 4:00 jsme byli už na modelářském letišti. Všechny přípravy na pozorování se děly v obrovském chvatu - planety Venuše, Merkur a Saturn měly začít vycházet krátce před úsvitem. Na pomoc s astrotechnikou nám asi po hodině přišli kluci ze septimy: Martin, Lukáš a Honza. Naštěstí se nám podařilo vše včas přichystat a s napětím jsme očekávali onen kýžený moment, kdy se při východním obzoru objeví Venuše a po ní Merkur se Saturnem. Naši touhu vidět nějakou planetu dočasně uspokojila planeta Mars na jihovýchodě poblíž souhvězdí Blíženců. Ale pouze dočasně.:-) Když se na blednoucí obloze konečně ukázaly naoranžovělá Jitřenka a Merkur se Saturnem, namířili jsme na ně dychtivě oba dalekohledy.

 

            Merkur     

 

Naše úsilí bylo odměněno nevšední podívanou: Merkur i Saturn byly tak blízko u sebe, že se nám vešly do zorného pole dalekohledu. Fotky, co nafotili kluci, najdete ve fotogalerii. Mají ale spíš jen dokumentační hodnotu, seeing byl díky sílící oblačnosti a rannímu oparu špatný. Všichni jsme měli obrovskou radost hlavně z Merkuru, ten se totiž na noční obloze jen tak nevidí. Dokonce se nám podařilo vyfotit srpek Merkuru, byť neostrý. Největší radost měl pan učitel Rohlena, ten byl skoro ve stavu euforie. :-)

Tanec planet je jev vyskytující se na letošní říjnové ranní obloze zhruba od 3. do 18. října. V tomto období jsou na ranní obloze vedle Marsu snadno pozorovatelné další tři "spolutančící" planety Venuše, Merkur a Saturn. Více informací najdete na http://www.astro.cz/clanek/3983.

Kateřina Jiráková

05. 10. 2009

Nová astrokamera

Datum pozorování: 5. 10. 2009
Pozorovací stanoviště: Učebna fyzikálního měření GJP Slavičín
Podmínky: polojasno, silný vítr
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA
Účastníci: Martin Holec, Ivo Rohlena, Lenka Šilhánková, Iveta Bednářová, Bára Šimoníková

Dnes jsem měl za úkol zprovoznit novou astrokameru. Ve Windows jsem z přiloženého CD nainstaloval ovladač, obslužný program a vyzkoušel kameru. Poté jsem se pustil do zprovoznění kamery v Linuxu. Jelikož astrokamera podporuje standard UVC a chová se jako běžná webkamera, nebylo zprovoznění v Linuxu o nic složitější než ve Windows. Stačilo nainstalovat videopřehrávač VLC, schopný zachytávání a ukládání videa z astrokamery. Ovladač byl již součástí distribuce Ubuntu.

Potom jsem se pustili do evidence. Nafotil jsem vybavení jako je astrokamera, okuláry, astrosvítilny a barlow člen. Do sekce vybavení o nich brzy přidáme informace a fotky. Všechny snímky byly pořízeny zrcadlovkou Canon EOS 450D.

Nakonec jsme vyzkoušeli astrokameru společně s teleskopem. Zaostřit pozorovaný objekt (šišky stromu) se nám z důvodu větrného počasí příliš nepodařilo.

 

                                   

Martin "Martix" Holec

22. 09. 2009

Poprvé s novým dalekohledem

Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště ve Slavičíně
Podmínky: jasno, ale při obzoru mlha
Astrotechnika: Dobson Sky-Watcher 254/1200 mm, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena, Barbora Saňáková, Daniel Saňák, Ondra Illek, Lukáš Zvonek, Jan Bezděk, Mikuláš Múdry, Lukáš Jurča

Na poslední pozorování jsme přišli s bratrem a se třemi spolužáky ze třídy septima na pozorovací stanoviště a uvítala nás všudypřítomná mlha. Nový dalekohled, který jsme měli zkoušet, byl už připraven. Snažili jsme se dívat na oblohu, ale byla špatná viditelnost. Podařilo se nám zahlédnout Jupiter a poznávali jsme známá souhvězdí. Poté jsme chtěli najít např. hvězdokupu Plejády (Kuřátka), která měla být nízko při obzoru, ale marně.

 

                                                                                                            Barbora Saňáková

 

                                            

 

Každé pozorování přináší těžce nabyté zkušenosti, jde jen o to, jak se k nim budeme stavět: buď budeme plakat, jak se nám práce nedaří a žadonit o pomoc z vnější, nebo budeme trpěliví a krůček po krůčku se budeme s nabytými zkušenostmi zlepšovat. Na poslední pozorování přišla řada trpělivých lidí, kterým tímto velice děkuji! Pravda, moc toho ale neviděli. V souladu s meteorologickými předpovědmi bylo "jasno". Obloha byla ale místy snad až do 30° v elevaci prostě "žlutá"; když jsme zdvihli hlavu k zenitu, bezpečně jsme sice poznávali souhvězdí, která už známe, ale nedařilo se nám v nich najít zajímavé objekty (hvězdokupy, mlhoviny), které jsme si předsevzali nalézt. Byli jsme jak oslepeni. Sám jsem několikrát mžoulal ve svetru své brýle: "Jaj, co se to děje? Vždyť hvězdy přece jasně vidím, ale stejně je vidím jaksi špatně: obraz je podivně rozostřený, jako kdyby mi někdo čočky v brýlích vyměnil a dal mi jiné, o pár dioptrií slabší." Vše bylo způsobeno mlžným oparem, kterého by si běžný laik pravděpodobně ani nevšiml, ale právě jeho vznášející se kapičky znásobily světelné znečištění z osvětlení našeho města, které za jiných podmínek zas až tolik neruší. Při odvozu astrotechniky jsem na cestách viděl těsně při zemi válející se chuchvalce mlhy...

Snad to bude příště zase lepší, aspoň jsme konečně odzkoušeli 2. žákovský dalekohled (Dobson 254/1200 mm), i když jeho kvality jsme v daných meteorologických podmínkách příliš neprověřili.

                                                                                                                     Ivo Rohlena

 

Kateřina Jiráková

10. 09. 2009

Za neustálého bučení krav

Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: polojasno až oblačno
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25" a tělo DSRL Canon EOS 450D připojené k dalekohledu pomocí T-adaptéru a T-kroužku
Účastníci: Ivo Rohlena, Katka Jiráková, Ondra Illek, Lukáš Zvonek, Bronislava Saňáková, Veronika Hůlová, Lukáš Soukup

Na čtvrtek 10. září svolal pan učitel první poprázdninové pozorování. Mnoho lidí slibovalo, že se tohoto pozorování URČITĚ zúčastní, na poslední chvíli se z nich sice hodně omluvilo, přesto ale byla účast poměrně dobrá. Počasí zprvu vypadalo docela slibně, takže jsme měli hezký výhled. I seeing byl dobrý. Díky tomu jsme mohli pozorovat Jupiterovy pásy i s 5 mm okulárem, aniž by se obraz třásl.

 

                       Ondra a Lukáš                  Katka                  Veronika

 

Až okolo 22:00 nám mračna začala pomalu, ale jistě zakrývat oblohu. Mezitím jsme stihli vyfotit Měsíc, jež právě dorůstal. Naše výtvory najdete ve fotogalerii v sekci Měsíc. Podařilo se nám vyřešit problém se špatným ostřením foťáku u ED 80/600 mm. Šlo jen o to, dát T-adaptér do správné vzdálenosti od tubusu dalekohledu (u hlavního dalekohledu se T-adaptér zasunuje až "nadoraz"). Vyvstala ale jiná nesnáz. Vyskytla se už tradičně opět u polárního hledáčku hlavního dalekohledu. Při hledání Polárky bylo zjištěno, že se montáží pomocí elevačních stavěcích šroubů obtížně pohybuje (druhý den jsme při denním světle viděli, že se na stativu ohnul kovový výčnělek, do kterého se montáž zasunuje - pravděpodobně následek pádu stativu při posledním pozorování na Pulčinách, kdy se s ním při odnášení Ondra ve tmě dotkl elektrického ohradníku. Ovšem ta největší záhada nás teprve čekala. Při pozorování hvězd Mizar a Alcor v souhvězdí Velkého vozu, jsme si všimli, že Mizar má těsně vedle sebe ještě jednu hvězdu. To nás zmátlo, jelikož program Stellarium nic takového neukazuje. Tudíž vyvstaly pochybnosti, zdali jsme opravdu našli ty správné hvězdy. Buď je chyba v nás, nebo ve Stellariu. To určí až hlubší pátrání na internetu. Pozorování jsme skončili před půlnocí, kdy se nebe úplně zatáhlo.

 

                                                       

Kateřina Jiráková

Celkem: 190 – Zobrazuji stranu 35 z 38

Přihlásit
Astrodeník je pravidelně konzultován s Hvězdárnou a planetáriem Brno