Astrodeník GJPAstrodeník GJP

Elektronický pozorovací deník

Pozorovací deník


28. 07. 2009

Co nabízejí letní noci

Léto je období astronomických paradoxů. Co se klimatických podmínek týče, nelze si pro praktické pozorování noční oblohy představit ideálnější část roku. Nezřídka se teploty v noci pohybují i k 20ti °C, což lze bez nadsázky považovat za pokojovou teplotu. Tento ¨komfort¨ je ovšem vykoupen absencí tzv. astronomické noci a to právě tím, že v období od 31. 5. do 10. 7. Slunce nezavítá níž než 18°pod obzor. Navíc je horký letní vzduch prosycen parami, které slouží, jakožto výborná clona bránící ideálnímu výhledu na oblohu.

Navzdory těmto handicapům nelze letní období z astronomického kalendáře nikterak vyčleňovat, naopak pevně věřím, že právě tato část roku přináší nejvíce párů zvědavých očí pod noční oblohu a je mou milou povinností poukázat na zajímavé události, které budou zdobit nebeskou klenbu prázdninových nocí.

Dvě největší planety Sluneční soustavy Jupiter a Saturn si zhruba v polovině prázdnin vyzkouší střídání stráží. V červenci je na večerní obloze dominantní Saturn, který v první polovině noci ¨padᨠk obzoru, naopak Jupiter je v sedmém měsíci roku viditelný hlavně ve druhé polovině noci a ráno. V srpnu se karta otočí a Jupiter začne být pozorovatelný po celou noc, Saturn si s ním roli nevymění až tak doslovně, posune se na denní oblohu, čímž se stane pozorovatelným jen navečer, navíc hodně nízko nad obzorem. 14. srpna bude ¨Jupík¨ v opozici se Sluncem, což znamená ideální pozorovací podmínky. Navíc v ten večer budou v zákrytu plynného giganta i navzájem mezi sebou jeho dva měsíce, Io a Europa.

Každoročně, mediálně propíranou událostí v oblasti astronomie jsou tzv. Perseidy. O co jde? Je to jeden z mnoha meteorických rojů neboli průletů naší planety pásem drobných částic, které za sebou nechala na své cestě vesmírem tělesa, jako jsou například komety. Více o této grandiózní záležitosti napoví vložený link. Pro letošní Perseidy je nutné uchovat v paměti půlnoc z 12. na 13. srpna. V tento okamžik totiž nastane maximum tohoto roje. Je nutné tedy na nějaké hvězdné mapě vyhledat tzv. radiant roje.

Letní oblohu zdobí letní trojúhelník. To je elegantní pomůcka pro pozorování, jde o asterismus čili falešné souhvězdí. Tento trojúhelník protíná nádherný pás Mléčné dráhy, který je v letních nocích obzvláště intenzivní a nepřehlédnutelný. Za jasných nocí a klidu v atmosféře se jedná o skutečný koncert světla. Již zmiňovaný trojúhelník je tvořen hvězdami Altair, Deneb a Vega. Obzvláště rád se dívám na Alfu Labutě, neboli Deneb, protože mě fascinuje její velikost. Ve výše uvedeném linku je popsáno srovnání svítivosti Denebu a Slunce. Pro větší názornost přikládám obrázek z wikipedie. To malé žluté vpravo je naše mateřská hvězda to vlevo je Deneb :-)

 

                                                             Deneb a Slunce

 

Tolik jen krátké nastínění dění na letním nebi. Více napoví ročenky, astro-software a webové stránky, kterých je na zjišťování aktuálního dění na obloze nespočet.

Přeju jasné noci a klidný vzduch

 

Zdroje informací: wikipedia.cz

aldebaran.cz

Libor "Čibess" Strnka

út./st. 21./22. července 2009

S dalekohledem na balkóně

Pozorovací stanoviště: bytový balkon v centru obce Slavičín
Podmínky: jasno, špatný seeing
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA
Účastníci: Ivo Rohlena

Uprostřed noci jsem otevřel dveře na balkón a z noční oblohy na mě vykouknul nepřehlédnutelný Jupiter. Protože jsem měl stále u sebe v bytě techniku z posledního nočního pozorování, neodolal jsem, zamířil na něj refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži a zkusil udělat pár snímků. Opět jsem ostřil jen pomocí displeje fotoaparátu, ze zorného pole utíkající Jupiter jsem "pointoval" jen pomocí ovládacích šroubů azimutální montáže. Výsledek tedy samozřejmě není nic moc, ale přesvědčil jsem se, že fotku Jupiteru a jeho měsíců udělat lze; příště ve spojení s ekvatoriální montáží a s dopomocí šikovných studentů jistě uděláme fotku mnohem kvalitnější ;-) Na horním obrázku je tedy můj výtvor (viz i fotogalerie), na spodním obrázku je pro daný čas a náš region situace znázorněna v programu Stellarium.

 

 

Jupiter v programu Stellarium

Ivo Rohlena

pá./so. 17./18. července 2009

Komáři se ženili

Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: polojasno, špatný seeing, teplota nad 20 °C
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2"; Monar 25x100
Účastníci: Kateřina Jiráková, Ivo Rohlena, Barbora Saňáková

Naše druhé prázdninové pozorování bylo ve znamení bodavého hmyzu. Ač jsme se oháněli, seč nám síly stačily, několik bodanců jsme přece jen dostali. Poprvé jsme vyzkoušeli žákovský dalekohled Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA. Před setměním byl zjištěn při použití okuláru 5 mm na betonové ploše letiště špatný seeing, proto jsme se přesunuli na trávu.

 

                                             

 

Po setmění pozorování probíhalo takto:

 

21:50 nad jižním obzorem rozeznáváme naoranžovělou hvězdu Antares
22:00 podle Antara rozeznáváme souhvězdí Štíra
22:05 rozeznáváme nejvýraznější souhvězdí: Velký vůz, Malý vůz a Kassiopeu
22:25 rozeznáváme souhvězdí Střelce
22:30 rozeznáváme souhvězdí Herkula a Severní koruna, zkoušíme nalézt další souhvězdí, ale zaujal nás Jupiter se svými měsíci (zleva: Callistó, Európa, Io, Ganyméd) - při okuláru 5 mm velmi špatný seeing
22:45 rozeznáváme Delfína, Labuť, Lyru a Orla
23:30 používáme okulár SKY UWA 13 mm 2", konečně na Jupiteru rozeznáváme atmosférické pásy!
0:00 rozeznáváme Cefea a Pastevce
0:15 nacházíme souhvězdí Vodnáře

 

                                                             

 

Snažili jsme se nalézt kulové hvězdokupy M4 v souhvězdí Štíra a M13 v souhvězdí Herkula, ale díky jejich vysoké magnitudě a špatnému seeingu jsme je nenašli.

Kateřina Jiráková

so./ne. 4./5. července 2009

Modeláři a astronomové všech zemí, spojte se!

Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: polojasno až oblačno, teplota nad 10 °C
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2"; Monar 25x100
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondřej Illek, Tomáš Kvapil, Jan Nepovím, letečtí modeláři

První prázdninové pozorování bylo plánováno s cílem procvičit orientaci na noční obloze, při kterém jsme tentokrát nechtěli válčit s astrotechnikou, proto jsme s sebou k hlavnímu dalekohledu místo paralaktické montáže vzali jen jednoduchou azimutální montáž a vzali s sebou rovněž dalekohled Monar. Vypracovali jsme si přípravu do "papírové verze" pozorovacího deníku - tlustého sešitu A4 s pevnými deskami. Vedle již tradičních objektů našeho zájmu Měsíce a Saturnu jsme chtěli kolem půlnoci "ulovit" i Jupiter v Kozorohovi, naučit se při horizontu poznávat souhvězdí Štíra a Střelce, ve Štíru nalézt červenooranžový Antares, "na šířku palce" vpravo od Antara nalézt kulovou hvězdokupu M4. Dále nás zajímala souhvězdí Severní koruna a Herkules, ve kterém jsme se chtěli podívat na kulovou hvězdokupu M13.

 

                                                             Schmidt-Cassegrain 203/2032mm na azimutální montáži Vixen PORTA

 

Na modelářském letišti jsme se navzájem my a místní letečtí modeláři chlubili svou technikou. Popravdě: oni tu svoji umí ovládat mnohem líp než my zatím tu naši, ale i tak se modeláři se zájmem zahleděli do našich okulárů.

 

                               

 

Počasí nás opět vycvičilo astronomické pokoře a skromnosti. Byli jsme vděčni za bezpečné rozeznání Štíra s Antarem, na chvíli jsme rozeznali Severní Korunu, jinak se nám ale vše ztrácelo v sílící oblačnosti. Azimutální montáž má oproti rovníkové montáži samozřejmě mnohem jednodušší ustaničení, rovněž její ovládání je intuitivně snazší, teprve v polních podmínkách jsme však odhalili její nevýhody vzhledem k našemu hlavnímu dalekohledu: poměrně velký průměr tubusu dalekohledu Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm zabraňuje její použití pro objekty ležící v nízkých azimutálních výškách nad obzorem, rovněž je pro praktické užití s azimutální montáží nutno přemontovat držák přehledového hledáčku na tubusu tohoto dalekohledu do jiné polohy, než ve které se nachází při užití rovníkové montáže.

 

                                                      

 

Protože nám, začínajícím astronomům, počasí zabránilo v poznávání hvězdné oblohy (opět jsme nalezení cílů před vlastním pozorováním nejdříve procvičovali v programu Stellarium), zvolili jsme náhradní cíl: pokoušeli jsme se udělat alespoň pár fotografií Měsíce (viz i fotogalerie). Viditelnost (nebo jak astronomové říkají seeing) byla opravdu špatná, ostřili jsme jen pomocí displeje fotoaparátu, použili jsme sice samospoušť, ale naše první fotografie samozřejmě velkou kvalitou neoplývají. Nevadí, bude líp!

Ondřej Illek

23. 06. 2009

Fotíme ve dne

Datum pozorování: 23. 6. 2009
Pozorovací stanoviště: Učebna fyzikálního měření GJP Slavičín
Podmínky: Oblačno, silný vítr
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, DSRL Canon EOS 450D se setovým objektivem EF-S 18-55 IS nebo tělo DSRL připojené k dalekohledu pomocí T-adaptéru a T-kroužku
Účastníci: Ivo Rohlena, Petra Miková, Alena Bartošková, Kateřina Jiráková, Martin Holec, Jáchym Plášek, Jana Gorecká, Miroslava Kosečková

Dnes jsme měli konečně šanci poprvé něco vyfotit, dříve to možné nebylo, protože jsme měli menší komplikace s technikou, k DSRL nám totiž byla původně dodána špatná karta. Přestože nám ani sluníčko ani vítr nepřáli, pár fotek jsme zdárně vytvořili. Od dnešního dne tedy můžete sledovat, jaké pokroky děláme s focením :-)

První snímek je vždy fotografie pouze digitální zrcadlovkou při ohnisku objektivu DSRL 55 mm, druhý snímek je po vyjmutí setového objektivu DSRL, kdy se objektiv dalekohledu stává pro DSRL teleobjektivem.

 

                                          

 

                                          

 

                                          

 

 

Alena Bartošková

Celkem: 190 – Zobrazuji stranu 37 z 38

Přihlásit
Astrodeník je pravidelně konzultován s Hvězdárnou a planetáriem Brno