Astrodeník GJPAstrodeník GJP

Elektronický pozorovací deník

Perseidy 2016

Datum pozorování: 11. 8. 2016
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: Jasno, teplota klesala k 5 °C
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", GSO WA 50mm 2”, SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2", polarizační filtry 1.25", triedry Vixen Optics Atrek 8x50 DCF a Sky-Watcher 7x50
Účastníci: Ivo Rohlena, Tobiáš Křek, Mojmír Argaláš, Dušan Mňaček, Nikola Kořenková, Kristýna Kořenková, Klára Strnadová; Pavel Meisl, Barbora Meislová

Letošní Perseidy jsme pozorovali v netradičním termínu, pro pozorování byly dle astronomických serverů vhodné obě noci kolem maxima 12. srpna, s ohledem na počasí jsme se je ale rozhodli pozorovat již v noci z 11. na 12. srpna. Pozorovatelům "padajících hvězd" na našem stanovišti počasí přálo a mohli si tak přát spoustu svých nejtajnějších přání, pro zpestření této noci jsme pro zájemce připravili i některé z našich dalekohledů.

 

                                                                   

 

Hlavní naváděnou sestavou nebo žákovským refraktorem jsme pozorovali Měsíc a planety  Jupiter, Mars, Saturn a Uran. Z DSO objektů jsme vyhledali např. M51, M13, M92, M57, M71, M27, M31.

Opět jsme sváděli souboj s technickými problémy. Při ustavení vodorovné polohy stativu s paralaktickou montáží podle kruhové libely stála montáž zjevně nakřivo. Patrně se po letech užívání uvolnilo pouzdro s kruhovou libelou zabudované v montáži a na tuto vodováhu se již nelze spoléhat. Ustavení do vodorovné polohy jsme vyřešili pomocí aplikace v mobilu. Dále Tobiáš odhalil nedobré sesouosení polární osy montáže s osou polárního hledáčku. Možná i proto nám po ustavovací proceduře dalekohled nenajížděl přesně na hledané objekty. Jako velmi výhodný se v této situaci jevil nový okulár s ohniskovou vzdáleností 50 mm, díky němuž jsme vyhledávaný objekt mohli najít na kraji zorného pole či v jeho těsné blízkosti. Typickým problémem srpnové noci pak byla rosa.

Noc padajících hvězd jsme si užili, vyvstalo před námi ale několik potíží, které je třeba řešit do budoucna. Mohla by to být ale současně i výzva pro Tobiáše a jeho ročníkovou práci. ;-)

 

11. 08. 2016

Ivo Rohlena


Přihlásit
Astrodeník je pravidelně konzultován s Hvězdárnou a planetáriem Brno