Astrodeník GJPAstrodeník GJP

Elektronický pozorovací deník

Skvrny na Slunci, skvrny na duši...

Dopoledne jsem se po rychlé telefonické konzultaci rozhodl vyrazit do školy, abych nachystal techniku a udělali jsme s děckama pár snímků Slunce (máme jarní prázdniny a pořád je zataženo). Tušil jsem, že jasno bude jen pár hodin, spěchal jsem a... smyk a auto ve sněhu v příkopu.

Než přijela odtahovka, volal jsem Davidovi, se kterým jsem se na focení slunečních skvrn domlouval. Ve zmatku, ve kterém jsem se tu ocitnul, jsem ho žádal, aby přijel a odvezl mi věci, než tu ošklivost vyřídím. Když přijel, ukázalo se, že vlastně nemá co odvézt: podával jsem mu jen notebook a foťák. Hned jsem si uvědomil tu nesmyslnost a vzal si ty věci zase k sobě. Hleděl na mě s vrchu (je asi o hlavu vyšší než já) pátrajícíma očima, nic neříkal, je to jen pár týdnů zpátky, co jsem mu v rámci jeho ročníkové práce vyčinil, že vlastně  technice fotografování ale  vůbec nerozumí. Posbíral beze slova plastové zbytky nárazníku a když přijela odtahovka, zase odjel. Připadal jsem si jako doktor Skružný (R. Hrušínský) ve filmu Vesničko má středisková.

Vytáhla mě odtahovka z nedalekého autoservisu, nejdřív se zdálo, že to odnesl jen přední nárazník, v servisu ale byl vidět i ohnutý plech pod motorem, posunutá jakási příčka, snad bude v pořádku chladič. Auto do dalšího dne v servisu, mechanik se kroutil, škodu, říkal, těžko odhadovat... 5000 Kč? Uf, celého mě pohltila deprese, kdo nic nedělá, nic nepokazí, no... Paní Rohlenová kolem mě pak celý zbytek dne tiše našlapovala (i druhý den ráno) a neustále se, když mě tak zničeného viděla, ptala, co pro mě může udělat: "Mám ti uvařit čaj, Ivošku? - Ne! Nech mě na pokoji!"

Jojo, za blbost se platí, napočítali to přesně: 5 tisíc Kč! Otec si ze mě pak utahoval, že dohromady na autě vlastně nic moc neudělali, ale, však jsme se o tom v minulých týdnech párkrát bavili: syn majitele autoservisu jezdí na špičkové úrovni rallye, stal jsem se tak, hloupý kantor, vděčným sponzorem jeho aktivit. Hm, bylo by krásné vidět se třeba na kapotě jeho soutěžního speciálu, ale spíše je člověku do breku: jajaj, co všechno by se za to do našeho Valašského krůžku astronomického dalo koupit... (A to mám ještě podezření, že ten chladič je načatý.)

Ale ne, daná skupina slunečních skvrn je na Slunci pozorovatelná asi dva týdny, než zmizí na odvrácené straně, skvrny na mé duši se vytratily již druhého dne, když mě na astronomickém fóru v tématu Zážitky z pozorování astronomičtí nadšenci brzy utišili: "jde-li jen o škodu na majetku a tedy o peníze, tak vlastně nejde vůbec o nic!" Před chvílí zpoza mraků vykouklo Sluníčko, shledávám své trápení samozřejmě naprosto banálním, zvedám hlavu, snad zase co nejdřív obrátím k obloze i dalekohled. Dobře bude!

 

04. 02. 2010

Ivo Rohlena


Přihlásit
Astrodeník je pravidelně konzultován s Hvězdárnou a planetáriem Brno