Astrodeník GJPAstrodeník GJP

Elektronický pozorovací deník

Vzhůru na Mars!

Datum pozorování: 6. 2. 2010
Pozorovací stanoviště: GJP Slavičín
Podmínky: jasno, mráz
Astrotechnika: Dobson Sky-Watcher 254/1200 mm, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena, David Sochora, Jan Bezděk, Katka Píchová, Gábina Presová

Záměrem tohoto pozorování (přizpůsobeným tomu, co se dalo z našeho stanoviště u GJP pozorovat) bylo několik vesmírných objektů.

 

1) Prohlédnout si Mars, který je v těchto dnech velmi dobře pozorovatelný. 29. ledna 2010 nastala tzv. opozice Marsu se Sluncem a planeta tak byla pozorovatelná celou noc. Najdeme ji očima jako výraznou "hvězdu" mezi souhvězdím Raka a Lva a pohled do dalekohledu v době kolem opozice prozradí více než jindy. Ze Země je Mars pozorovatelný jako žlutý až načervenalý kotouček. Mars se k Zemi nejvíce přibližuje v období kolem své opozice se Sluncem, kdy díky tomuto přiblížení planety k Zemi máme lepší podmínky pro její pozorování, protože má větší úhlový průměr a můžeme tak lépe pozorovat útvary na povrchu planety. V dalekohledu se Mars jeví jako načervenalý kotouček s několika temnými útvary a bělavou polární čepičkou na té polokouli, kde právě vládne chladné roční období. Na povrchu Marsu můžeme ze Země vidět tzv. albedové útvary, které jen v některých případech odpovídají skutečným útvarům na jeho povrchu. Jde především o nápadné polární čepičky, bílou skvrnku Nix Olympica (odpovídá vrcholu nejvyšší hory na Marsu, vyhaslé sopky Olympus Mons) a kanál Coprates (odpovídá roszáhlé zlomové struktuře Valles Marineris, tedy Údolí Marineru, pojmenované podle sond Mariner). Menší útvary jsou ze Země nepozorovatelné a byly objeveny až kosmickými sondami.

 

2) Pokusit se o kresbu a fotografii Marsu. Ke kresbě Marsu se Katka nakonec neodhodlala. Seeing nebyl dobrý, při  úhlovém zvětšení 150x byl kotouček Marsu pro nezkušené pozorovatele stále příliš malý a výraznější detaily povrchu (polární čepička a albedové útvary) nebyly vidět. Pokus o jeho fotografii rovněž skončil nezdarem. Vyskytly se nám problémy se zaostřením a s nastavením samospouště na fotoaparátu. Než se nám vše podařilo připravit, byl Mars velmi vysoko. Rovněž nás přemohl mráz, kterému jsme vydrželi odolávat přes 3 hodiny. Myslím, že právě mráz je jeden z našich největších problémů. Moc se těším na letní pozorování, která budou určitě příjemnější.

 

3) Podívat se na Velkou mlhovinu v Orionu (M 42). Zde jsme konečně ocenili velký objektiv 2. žákovského dalekohledu (Dobson), který posbírá mnohem více světla než ED 80/600 mm. S tímto dalekohledem jsem pracoval poprvé. Líbila se mi jeho možnost velkého zvětšení, ale zaměřování objektů je méně citlivé. Poprvé jsem rovněž mohl vidět mlhovinu. Moc se mi líbila, dokonce více než Mars. Všichni jsme byli z obrazu nadšení!

 

4) Vedle těchto cílů jsme pozorovali i otevřenou hvězdokupu Jesličky (M 44). Její úhlový průměr na obloze je přes 1°, proto jsme ji pozorovali pouze hledáčkem dalekohledu.

 

                                       

 

 

 

Zkušenosti s fotografováním (ostřením) s ED 80/600 mm pomocí T-kroužku a redukcí T2/2":

 

a) Při fotografování v primárním ohnisku je vhodné fotit bez zenitového zrcátka, objímku tubusu ED nastavit tak, aby tělo DSLR s T-kroužkem a s T2 redukcí bylo co nejdál od objektivu ED (redukci nezasunout zcela do tubusu ED).

 

b) Při fotografování negativní projekcí je prodloužena ohnisková vzdálenost objektivu pomocí optické soustavy se zápornou ohniskovou vzdáleností, kdy se nejčastěji používá Barlowova čočka. Prodloužením ohniskové vzdálenosti objektivu získáme zvětšení fotografovaného obrazu, a proto je vhodné ji použít na fotografování jasných objektů. Při použití Barlowova členu se jeví vhodné použít zenitové zrcátko a objímku na tubusu ED naopak co nejvíc zašroubovat, aby tělo DSLR s adaptéry bylo co nejvíce zasunuto směrem k objektivu ED.

 

Zdroje:

[1] Článek Viditelnost planety Mars v letošní opozici (autor Vladimír Kocour): www.astro.cz/clanek/4132

[2] Článek Planeta Mars je nyní pozorovatelná po celou noc (autor Pavel Suchan): www.astro.cz/clanek/4143

[3] http://web.quick.cz/frantabilek/astrofoto/metody/metody.html

 

06. 02. 2010

David Sochora


Přihlásit
Astrodeník je pravidelně konzultován s Hvězdárnou a planetáriem Brno