24. 02. 2010
Astronomický workshop 24. 2. 2010
Dne 24. 2. se naše třída G-2 zúčastnila astronomického workshopu na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně. Tento čas pro nás znamenal příjemné zpestření školních dnů a nové poznatky. Po cestě trvající suma sumárum dvě hodiny jsme stanuli pod planetáriem, kde nás už netrpělivě čekal mladý, energický průvodce, který nás uvedl do první části programu. Ten probíhal v malé místnosti s dlouhým stolem vepředu, na němž se povalovaly různé věci jako balónky, indiánek, fén či kyselina sírová. Náplň hodiny spočívala v pokusech, kterými nám, antifyzikům, chtěl pan astronom dokázat, že tento předmět nemusí být zdaleka tak hrozný, jak vypadá. Prvním tématem byl tlak a podtlak. Tyto jevy většinou dobře známe z nižších ročníků nebo z útlého věku, když nám na pouti vyklouzl z rukou nafukovací balónek a následkem nízkého tlaku v určité výšce prasknul. Takže nás nepřekvapil pokus s prezervativem nasávaným podtlakem do láhve.
Překvapujícím byl však následující pokus s míčkem, který se vznášel ve vzduchu účinkem vysavače. Třídou prošuměl údiv a poté jsme již živě diskutovali o sondách, tedy o tom, jakým způsobem a pod jakým úhlem je pro ně vhodné vstoupit do atmosféry.
Nás skauty a zálesáky více zajímalo to, jak si uvařit v lese čaj bez použití konvice či jiné nádoby. Pokus s balónkem nalitým vodou, který před zraky všech úspěšně překonal žár plamene, nám dokázal, že nám k tomu postačí obyčejný lopuch. Tento den se však nelila jen voda, ale k všeobecnému údivu se přeléval také oxid uhličitý. Tento fyzikální jev dokazovala doutnající svíčka. Mě osobně však nejvíc zajímal mikrosvět a fakt, že ho můžeme ovlivnit pouhým pohledem, což měl demonstrovat pokus s mléčnou žárovkou prosvícenou zeleným laserem.
Na závěr nám pan astronom prozradil, proč je obloha modrá, mluvil o rozptylu světla a o obloze, kterou vidí obyvatelé Titanu. Plni dojmů jsme se volně přesunuli do druhé části programu, který se konal v kupoli malého planetária, kde pro nás měla připravený program poněkud nervózně vzhlížející astronomka. Posadila nás na pohodlná křesla, zhasla všechna světla a rozsvítila tisíce hvězdiček, načež začala usilovně hledat zimní oblohu. Trošku se nám všem točila hlava. Asi takhle si já představuju konec světa. Přednášející nás stručně seznámila s hvězdami, které můžeme vidět v únoru na obloze. Přišlo mi šokující až děsivé, kolik jich je, v nepředstavitelných vzdálenostech od sebe, přičemž je v nadlidských silách se dostat na tu nejbližší z nich! A kolik galaxií a nesmírného prostoru obklopuje naši Zemi, která je jimi úplně pohlcována jako kapka vody v oceánu. Ta vůbec nic neznamená, tak jako naše Země není a neznamená nic ve vesmíru, zatímco pro nás je úplně vším, a přesto si jí nevážíme. Jak omezeně uvažujeme a v jakém stavu ji chceme předávat dalším generacím? Jak se bude v dnešním světě vyvíjet dále, jak bude vypadat za stovky, tisíce či statisíce let? Bude ještě obyvatelná? Přemýšlím a do svých myšlenek vháním všechen svůj optimismus, ale myslím, že pokud lidé nezmění svůj postoj ,,po nás ať přijde potopa" a budou stále tak bezohlední vůči ní, tak určitě ne.
Nezbývá než věřit v nějakou vyšší moc či životní rovnováhu, nebo prostě zírat na červenou tečku laseru opisující kruh kolem Kasiopeji. Naše snění ukončil stisk tlačítka, který oblohu plnou hvězd proměnil opět v bílou omítku. Náš astronomický den ukončilo setkání s dalekohledy. Na pozorovatelně budovy hvězdárny mají dva. První je čočkový, ručně ovladatelný, druhý je zrcadlový a konstrukčně odlišný, ovladatelný z malé kabinky vedle něj. Astronomka nás s nimi stručně seznámila a svou řeč ověnčila balíkem čísel, z nichž si pamatuju jediné: 30 metrů. Tolik měří průměr největšího dalekohledu na světě.
Škoda, že nám nepřálo počasí, takže se neuskutečnilo pozorování Slunce. Tak snad někdy jindy.
Martina Kostková
17. 02. 2010
Veřejná přednáška "Krásy zimní oblohy studentskýma očima"
Představte si sympatickou mladou slečnu, kterou jste před pár dny potkali na studentském či reprezentačním plesu gymnázia, kde jste ji viděli, jak se svými spolužáky křepčí na parketu. Tutéž slečnu si pak zkuste představit i v hodině fyziky, ve které vykládáte cosi o změně magnetického indukčního toku uzavřeným vodičem. V ruce přitom držíte cívku a válcový magnet a demonstrační přístroj pro měření elektrického proudu či napětí natáčíte směrem do učebny tak, aby měřené hodnoty spolu s celou třídou viděla i právě tato slečna v poslední lavici. Když vycítíte, že vašemu výkladu k dokonalosti stále ještě něco schází (slečna v lepším případě zívá, v horším případě si pod lavicí prohlíží reklamní časopis na kosmetiku), odhodíte cívku i magnet, vrhnete se s neutuchajícím zápalem k interaktivní tabuli a totéž v bleděmodrém za pomocí elektronického pera ukazujete na zářící tabuli. Po vyčerpávajícím „hereckém" představení máte velice dobrou šanci, že se vás před zvoněním sympatické děvče z poslední lavice nesympaticky zeptá: „A k čemu nám to bude?" Na sucho polknete: jednoduše jste neuspěli.
O mnoho úspěšnější samozřejmě nemusíte být ani s výkladem o elektromagnetickém záření či při řešení příkladů z mechaniky. O to větší zadostiučení však pocítíte ve chvíli, kdy stále stejné děvče dorazí na večerní pozorování, její promrzlý spolužák umně namíří objektiv desetipalcového Dobsonu na Velkou mlhovinu v Orionu, děvče pohlédne do okuláru a s obdivným úžasem vykřikne: „Jééé! To je jako na tom obrázku, co jsem viděla na wikipedii!"
Astronomie se již pevně zabydlela na Gymnáziu Jana Pivečky. Astronomii jako aplikaci fyziky prezentovali i na naší druhé veřejné přednášce studenti z nejužšího gymnaziálního astrotýmu. Na přednášce studenti posluchačům předávali své zkušenosti z pozorování zimní noční oblohy nebo z denního pozorování Slunce. Zároveň studenti posluchače zvali na svá denní či večerní pozorování. Přijďte se někdy podívat i vy.
Ivo Rohlena
16. 02. 2010
Orientace na zimní obloze
Datum pozorování: 16.2.2010
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: mráz, zpočátku jasno, později zataženo
Astrotechnika: Dobson Sky-Watcher 254/1200 mm, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2"
Účastníci: Ivo Rohlena, David Sochora, Ondřej Illek, Jan Bezděk, Lukáš Jurča, Katka Jiráková
Pro účely astronomické přednášky se den před ní uskutečnilo pozorování Deep-sky objektů. Dalším z cílů bylo taky procvičování orientace na zimní obloze. Pozorování začalo v 19:00 a už 45 minut po jeho začátku se začala na obloze objevovat oblačnost, která nám ztěžovala orientaci na obloze. Očima jsme viděli hvězdokupu Jesličky (M 44), otevřenou hvězdokupu Hyády i mlhovinu Roseta, kterou se nám ale kvůli sílící oblačnosti nepodařilo zaměřit dalekohledem. Dobře viditelný byl po celou dobu jen Orion. Opět jsme spatřili Velkou mlhovinu v Orionu (M 42) a oblast kolem něj. Viděli jsme jasný Sirius a 2 prsty pod ním hvězdokupu M 41, která nás v okuláru trošku zklamala.
Dalšími našimi cíly byly nad Orionem v Blížencích hvězdokupa M 35, vpravo nad ní pak hvězdokupy M 37, M36 a M 38. Hvězdokupy se nám ale kvůli oblačnosti nepodařilo nalézt, neviděli jsme bohužel ani Velkou galaxii v Andromedě, protože severozápadní obzor byl kompletně zatažený. Pozorování jsme ukončili kolem 22:30, protože obloha byla téměř celá pokryta hustou oblačností. Kolem 23:00, když jsme vyskládali věci před školou, se zase na chvíli rozjasnilo, ale to už bylo pozdě. Celý průběh pozorování nám opět znepříjemňovala velká zima.
David Sochora
13. 02. 2010
Pozvánka na přednášku 17. 2. 2010
Gymnázium Jana Pivečky Slavičín zve nejširší veřejnost na přednášku
„Krásy zimní oblohy studentskýma očima"
Přednáška se koná 17. 2. 2010 ve 14:30 hodin v prostorách gymnázia.
Za jasného počasí bude přednáška spojena s pozorováním Slunce, případně zvečera s pozorováním aktuálně nejjasnějších objektů oblohy např. Měsíce, Plejád či planety Mars.
Ivo Rohlena
06. 02. 2010
Vzhůru na Mars!
Datum pozorování: 6. 2. 2010
Pozorovací stanoviště: GJP Slavičín
Podmínky: jasno, mráz
Astrotechnika: Dobson Sky-Watcher 254/1200 mm, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena, David Sochora, Jan Bezděk, Katka Píchová, Gábina Presová
Záměrem tohoto pozorování (přizpůsobeným tomu, co se dalo z našeho stanoviště u GJP pozorovat) bylo několik vesmírných objektů.
1) Prohlédnout si Mars, který je v těchto dnech velmi dobře pozorovatelný. 29. ledna 2010 nastala tzv. opozice Marsu se Sluncem a planeta tak byla pozorovatelná celou noc. Najdeme ji očima jako výraznou "hvězdu" mezi souhvězdím Raka a Lva a pohled do dalekohledu v době kolem opozice prozradí více než jindy. Ze Země je Mars pozorovatelný jako žlutý až načervenalý kotouček. Mars se k Zemi nejvíce přibližuje v období kolem své opozice se Sluncem, kdy díky tomuto přiblížení planety k Zemi máme lepší podmínky pro její pozorování, protože má větší úhlový průměr a můžeme tak lépe pozorovat útvary na povrchu planety. V dalekohledu se Mars jeví jako načervenalý kotouček s několika temnými útvary a bělavou polární čepičkou na té polokouli, kde právě vládne chladné roční období. Na povrchu Marsu můžeme ze Země vidět tzv. albedové útvary, které jen v některých případech odpovídají skutečným útvarům na jeho povrchu. Jde především o nápadné polární čepičky, bílou skvrnku Nix Olympica (odpovídá vrcholu nejvyšší hory na Marsu, vyhaslé sopky Olympus Mons) a kanál Coprates (odpovídá roszáhlé zlomové struktuře Valles Marineris, tedy Údolí Marineru, pojmenované podle sond Mariner). Menší útvary jsou ze Země nepozorovatelné a byly objeveny až kosmickými sondami.
2) Pokusit se o kresbu a fotografii Marsu. Ke kresbě Marsu se Katka nakonec neodhodlala. Seeing nebyl dobrý, při úhlovém zvětšení 150x byl kotouček Marsu pro nezkušené pozorovatele stále příliš malý a výraznější detaily povrchu (polární čepička a albedové útvary) nebyly vidět. Pokus o jeho fotografii rovněž skončil nezdarem. Vyskytly se nám problémy se zaostřením a s nastavením samospouště na fotoaparátu. Než se nám vše podařilo připravit, byl Mars velmi vysoko. Rovněž nás přemohl mráz, kterému jsme vydrželi odolávat přes 3 hodiny. Myslím, že právě mráz je jeden z našich největších problémů. Moc se těším na letní pozorování, která budou určitě příjemnější.
3) Podívat se na Velkou mlhovinu v Orionu (M 42). Zde jsme konečně ocenili velký objektiv 2. žákovského dalekohledu (Dobson), který posbírá mnohem více světla než ED 80/600 mm. S tímto dalekohledem jsem pracoval poprvé. Líbila se mi jeho možnost velkého zvětšení, ale zaměřování objektů je méně citlivé. Poprvé jsem rovněž mohl vidět mlhovinu. Moc se mi líbila, dokonce více než Mars. Všichni jsme byli z obrazu nadšení!
4) Vedle těchto cílů jsme pozorovali i otevřenou hvězdokupu Jesličky (M 44). Její úhlový průměr na obloze je přes 1°, proto jsme ji pozorovali pouze hledáčkem dalekohledu.
Zkušenosti s fotografováním (ostřením) s ED 80/600 mm pomocí T-kroužku a redukcí T2/2":
a) Při fotografování v primárním ohnisku je vhodné fotit bez zenitového zrcátka, objímku tubusu ED nastavit tak, aby tělo DSLR s T-kroužkem a s T2 redukcí bylo co nejdál od objektivu ED (redukci nezasunout zcela do tubusu ED).
b) Při fotografování negativní projekcí je prodloužena ohnisková vzdálenost objektivu pomocí optické soustavy se zápornou ohniskovou vzdáleností, kdy se nejčastěji používá Barlowova čočka. Prodloužením ohniskové vzdálenosti objektivu získáme zvětšení fotografovaného obrazu, a proto je vhodné ji použít na fotografování jasných objektů. Při použití Barlowova členu se jeví vhodné použít zenitové zrcátko a objímku na tubusu ED naopak co nejvíc zašroubovat, aby tělo DSLR s adaptéry bylo co nejvíce zasunuto směrem k objektivu ED.
Zdroje:
[1] Článek Viditelnost planety Mars v letošní opozici (autor Vladimír Kocour): www.astro.cz/clanek/4132
[2] Článek Planeta Mars je nyní pozorovatelná po celou noc (autor Pavel Suchan): www.astro.cz/clanek/4143
[3] http://web.quick.cz/frantabilek/astrofoto/metody/metody.html
David Sochora
