24. 03. 2010
Historický přelom v ustavování hlavního dalekohledu
Datum pozorování: 24.3.2010
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: jasno, ale později od obzoru mírný opar a špatný seeing
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25" a tělo DSRL Canon EOS 450D připojené k dalekohledu pomocí T-adaptéru a T-kroužku, Barlow 2x, polarizační filtry 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2"
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondřej Illek, Lukáš Zvonek, Lukáš Jurča, Jan Bezděk, Martina Kostková, Ivana Lysáková, Michaela Hubíková, Lucie Hubíková, Lucie Bělejová, Martin Hořák
Dne 24. 3. jsme společně s panem prof. Rohlenou, Honzou Bezděkem, Lukášem Zvonkem, Lukášem Jurčou a nespočtem dalších :-) uskutečnili další pozorování v měsící březnu. Na začátku jsme si dali za cíl odzkoušet hlavní dalekohled, u kterého nám pan školník po posledním podzimním pozorování pomohl s opravou montáže, a pokud možno i něco vidět (pozorování rušil dorůstající Měsíc za první čtvrtí), tzn. jasnější objekty jako Saturn, Mars a samozřejmě Měsíc. To jsme však ještě netušili, jaké zvraty toto pozorování přinese...
Vše začalo naprosto tragicky. Jelikož jsme už se Schmidt-Cassegrainem dlouho nedělali, trvalo nám asi půl hodiny, než jsme montáž ustavili, nemluvě o sestavování dalekohledu, které probíhalo až za tmy. Zatímco někteří se snažili zaměstnat skupinku příchozívších EDčkem, jiní vyvažovali a snažili se pomocí metody Two stars align (TSA) dalekohled ustavit. Vyvažovali jsme dalekohled podle návodu: vždy jsme odjistili jednu páčku aretace, vyvážili, pak odjistili druhou páčku aretace, vyvážili a pak pokračovali v ustavovací proceduře. Ale opět se objevil problém - vždy, když se dostal dalekohled blízko maxima náklonu, začal se zadrhávat, či vůbec nechtěl popojet. Všichni už z toho byli na nervy, pana prof. nevyjímaje. :) Ale pak zapracoval klid, když odešla větší část zúčastněných, navíc nás svou návštevou poctila dobrá nálada, a tak jsme se to rozhodli zkusit ještě jednou a ještě jednou a ještě... :-D
V tomto směru patří velké díky Honzovi, který přišel na to, že problém nemusí být ani tak v montáži (resp. motorku), ale v pouhopouhém vyvážení konstrukce (mám ale na mysli opravdu dobré - ne-li precizní vyvážení), nakonec tedy asi po hodině přestaly problémy se zadrháváním, a tak přišla opět na řadu metoda TSA a světe div se, navádění GOTO fungovalo!! Zadali jsme na klávesnici Měsíc a dalekohled skutečně najel na Měsíc, zadali jsme Saturn a opravdu uprostřed zorného pole zářil v okuláru Saturn, zadali jsme Mars a opět uprostřed zorného pole byl Mars... A tak jsme konečně (snad) přišli na to, jak ustavit montáž, aby navádění GOTO fungovalo, o což jsme se snažili prakticky od doby, kdy jsme výbavu dostali. :))
Udělali jsme i pár fotek Měsíce a Saturnu, jejich kvalitu však ovlivnil špatný seeing.
Rád bych poděkoval všem, kteří se překonání tohoto milníku zúčastnili, především klukům za neutuchající dobrou náladu a předvedený výkon. :)
Ondřej Illek
22. 03. 2010
Celý den jasno? Hurá na Pulčiny!
Datum pozorování: 22. 3. 2010
Pozorovací stanoviště: Pulčiny
Podmínky: Jasno, teplota mírně nad 0 °C, mírný vítr
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", polarizační filtry 1.25"
Účastníci: Ivo Rohlena, Eva Rohlenová
Počasí letošní zimy u nás astronomickému pozorování příliš nepřálo. Velkou část zimy bylo celé dny zataženo, celé týdny mělo počasí inverzní charakter a když už bylo pár dní jasno, tak byl zase velký mráz. Jaro u nás začalo 18. 3., byl to první den se skutečně krásným jarním počasím, dlouho jsme ho vyhlíželi, kupodivu jej docela dobře předpověděly i servery s předpovědí počasí (je to trochu podivné, ale výborné zkušenosti zejména s předpovědí oblačnosti mám s tímto norským linkem, na který mě upozornili seminaristé: www.yr.no), proto jsem na tento den naplánoval i večerní pozorování - viz předchozí zápis. Není tedy divu, že když dnes opět od rána svítilo slunce a předpovědi na noc byly příznivé, neodolal jsem a protože jsem nestihl nic ve škole zorganizovat, vyrazil jsem za toulkami pod noční oblohou sám. Tedy sám, přesvědčil jsem nakonec i paní Rohlenovou, aby jela na Pulčiny se mnou.
Obloha byla jasná, nebyla ani příiš velká zima, přece jen mi ale mírný vítr připravil dosud nepoznaný zážitek: strašně mi slzely oči.
První, co jsem paní Rohlenové v dalekohledu ukázal, byl Saturn. Líbil se jí, ale její nadšení nebylo takové, jaké bych očekával (osobně se mi ze všech objektů na noční obloze líbí nejvíc). Následoval Mars a pak už jsme pozorovali Plejády (paní Rohlenová jich samozřejmě prostýma očima napočítala stejně jako většina mých studentů sedm, já jich s bídou vidím maximálně čtyři a to si je spíše domýšlím, ve skutečnosti spíš vidím rozmazaný flek). Měsíc se paní Rohlenové velice líbil. Ostatně, mé drobné zkušenosti zatím vypovídají, že můžete laikům ukazovat s jakýmkoli výkladem cokoli, stejně je ale v dalekohledu nejvíc nadchne "obyčejný" Měsíc. Posledním objektem, který se mnou paní Rohlenová vydržela pozorovat, byla Velká mlhovina v Orionu M42. Ta se jí nejvíc líbila při zvětšení 24x, jak jsem ale začínal zvětšení zvyšovat, byla paní Rohlenová nevrlá, že se jí obraz, který ji napoprvé připomínal jakéhosi draka, mění a už není tak "krásný". Paní Rohlenové pak začínala být zima, také více než hodinové stání ve svahu ji s bolavou nohou, na kterou jsem úplně zapomněl, začínalo unavovat a proto se se mnou rozloučila: "Když ty hvězdy jsou stejně nejhezčí, když jsou pozorovány jen tak očima..."
Dál už jsem tedy bojoval sám. Hledal jsem otevřenou hvězdokupu NGC 2244, která je obklopena mlhovinou Roseta. Mlhovinu jsem dle očekávání neviděl, byl jsem ale přesvědčen, že hvězdokupu ano (podobně jako při pozorování 18. 3. 2010). Zakreslil jsem si její nejvýraznější hvězdy do pozorovacího deníku, doma jsem však při konfrontaci s hvězdnými mapami znejistěl - tak nevím, opravdu jsem ji viděl? Pokoušel jsem se dále nalézt Velkou galaxii v Andromedě M31, ale je to přece jen spíš podzimní objekt, brzy po setmění klesá nízko k obzoru, kde byl asi mírný opar, pozorování samozřejmě rušil i dorůstající Měsíc, Velkou galaxii v Andromedě jsem tedy nenašel. Pozorování jsem zakončil opětovným několikaminutovým pozorováním Saturnu.
Ivo Rohlena
18. 03. 2010
Večerní pozorování planet a souhvězdí
Datum pozorování: 18. 3. 2010
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: Jasno, teplota mírně nad 0 °C
Astrotechnika: Dobson Sky-Watcher 254/1200 mm, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", polarizační filtry 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2"
Účastníci: Ivo Rohlena, Petra Miková, Ondřej Illek, Lukáš Zvonek, Martin Holec, Michaela Šenkeříková, David Sochora, Kateřina Píchová
Při večerním pozorování jsme viděli hodně zajímavých objektů. Jak souhvězdí, tak i planety či Měsíc.
Z planet jsme viděli Saturn, jeho prstenec a taky jeho největší měsíc Titan. Saturn byl v dalekohledu velice dobře vidět, ale pořád nám utíkal.
Taky jsme viděli Mars. V dalekohledu i normálně okem na obloze, sice jako malou oranžovožlutou tečku, ale to stačilo.
Ze souhvězdí jsem sama poznala Velký a Malý vůz, Kasiopeju a Orion. Taky jsme mohli vidět souhvězdí Býka a nejjasnější hvězdu v Býkovi Aldebaran, vedle Býka pak souhvězdí Vozka. V Orionu jsme velice dobře viděli mlhovinu. Při obzoru jsme mohli vidět souhvězdí Pastýře.
Míša Šenkeříková
