po./út. 24./25. června 2024
Datum pozorování: 24. 6. 2024
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: Jasno, teplota klesala ke 12 °C
Astrotechnika: Dobson Sky-Watcher 254/1200 mm, refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži AZ-4, okuláry WO SWAN 33 mm 2", GSO WA 50 mm 2”, SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", okuláry SKY LE 5 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", polarizační filtry 1.25", triedry Vixen Optics Atrek 8x50 DCF a Sky-Watcher 7x50
Účastníci: Ivo Rohlena, Peter Hájek, Tobiáš Křek, Jonáš Cingálek, Tomáš Maňas, Štěpán Múdrý, Magdaléna Novotná, Barbora Meislová, Sofie Masliak, Kristýna Strnková, Jakub Strnka
Poslední
společné astronomické pozorování před prázdninami jsme naplánovali na noc
z pondělí 24. 6. na úterý 25. 6. Bylo období slunovratu, obloha nebyla
úplně tmavá a před půlnocí vycházel Měsíc, proto jsme se rozhodli udělat jen
nenáročné pozorování s žákovskými dalekohledy zaměřené na základní orientaci na
letní obloze.
Začali jsme kolem 22:00 a byli jsme překvapení, že ve 22:30 stále nebyla
tma. Ačkoli bylo jasno, podmínky nebyly ideální - obloha nebyla dost tmavá.
Zkoušeli jsme pozorovat deep-sky objekty. Některé objekty byly vidět lépe, některé hůře. Lépe
byly vidět ty naše tradiční: např. M13, M27, M57, hůře např. M101. Pozorovali jsme dále např. naše oblíbené dvojhvězdy: Mizar, epsilon v Lyře, Albireo.
Nakonec ale největší úspěch stejně sklidil vycházející Měsíc. Jak už to tak při astronomických pozorování bývá. :-)
Ivo Rohlena
út./st. 18./19. června 2024
Datum pozorování: 18. 6. 2024
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: Jasno
Astrotechnika: Refraktor Sky-Watcher 102/500 mm se setovými okuláry 10 a 25 mm na azimutální montáži Vixen PORTA
Účastníci: Magdaléna Novotná, Barbora Meislová
V úterý 18. 6. jsme se vydaly
pozorovat na modelářské letiště. Když jsme tam přišly, tak jsme zaslechly
podivné zvuky, které se ozývaly z lesa. Znělo to jako nějaká hodně naštvaná,
zoufalá kráva. :-D I přes to, že jsme
se bály zvuků, které celou noc neutichly, tak jsme ustavily dalekohled a
začaly. Rychle jsme se snažily zorientovat na obloze a naučit se aktuální
souhvězdí. Barča našla Arktura v Pastýři a potom už vycházel Měsíc, tak už jsme
se podívaly jen na dvojhvězdy Albireo v Labuti a Mizar ve Velké Medvědici. Při
pozorování Měsíce jsem Barči ukazovala měsíční moře, krátery, atd. Byl to
příjemně strávený čas, bavilo nás to. Příště snad uvidíme víc objektů dalekého
vesmíru. Jsem moc ráda, že mi obě cérky Barča i Lucka pomáhají dalekohled
nosit. Děkuju vám!
Magdaléna Novotná
pá./so. 10./11. května 2024
Datum pozorování: 10. 5. 2024
Pozorovací stanoviště: Biskupice
Podmínky: Jasno
Astrotechnika: Canon 550Dm s objektivem IRIX 21 mm f/1,4 Dragonfly na stativu Hama
Účastníci: Martin Hroš
Vážení čtenáři Astrodeníku,
toto období, které se blíží vrcholu sluneční aktivity, je
poněkud turbulentní. Od posledního pozorování polárních září, prezentovaného
zde v listopadu minulého roku, mnoho času neuplynulo. Mezitím byly záře
z ČR pozorovatelné dokonce několikrát! To, co se odehrálo v druhém
květnovém týdnu... to se skutečně nestává často.
Série středně silných a silných erupcí na Slunci, doprovázená
výrony koronální hmoty (CME), přišla v příhodný čas. Aktivní oblasti byly
natočeny přímo k Zemi a přímo k ní taky směřovala rázová vlna CME
s předpokládaným příletem někdy nad ránem 11. května - a navíc byl Měsíc
blízko novu. Nejprve bouře třídy G3, později předpověď zvýšila třídu na G4.
Z listopadu jsem už věděl, co napoví o průběhu... No ale
mýlil jsem se.
Po 19. hodině SELČ sondy detekovaly příchod CME takových
parametrů, že bylo jasné, že magnetické pole Země za necelou tři čtvrtě hodinu
zažije něco, co dlouho nezažilo. A ani my ne... Někteří to v roce 2003
viděli, já bohužel ne, až do pátku 10. 5. 2024.
CME udeřilo do zemského magnetického pole takovou silou, že
už navečer bylo jasné, že nad námi plane záře... polární záře! První vlna
naplno rozbouřila magnetosféru kolem desáté až půl jedenácté večerní a bylo to
spektakulární divadlo! Trvalo však zhruba půl hodiny a pak utichlo... Avšak
nadále nazelenale planoucí severní obzor bylo něco, co jsem ještě neviděl! Tak
jsem čekal... Aplikace na mobilu ukazovala, že je vysoká pravděpodobnost něčeho
zajímavého.
A to přišlo krátce po půlnoci v prvních minutách soboty
11. května! Záře začala nabírat na intenzitě. To, co následovalo, překonalo
všechno, co jsem si kdy myslel, že z těchto zeměpisných šířek uvidím!
Celá, opravdu celá, obloha začala tančit barvami od fialové, červené, až po
zelenou!!! Neskutečné divadlo měnících se jasů a tvarů! Severní obzor byl jasně
zelený a nad ním pásy, které tancovaly svůj překrásný aurorální tanec
červeno-fialovo-bílého flamenga. Tou dobou někde k jihu zářila stálice, kterou všichni
známe - Hvězda Arcturus, jasný to maják každého astronoma. Nikdy v životě
bych nevěřil, že uvidím to, co jsem viděl! Kolem něj planula Auroral Corona!
Zeleno červená Aurora Corona na azimutu k JJZ a asi 60° nad obzorem!!!
Řeknu Vám jedno: kdybyste mi řekli, že z domu uvidím (a i vyfotím) polární
záři při pohledu k jihu, považoval bych Vás do té noci za blázny.
Pár čísel na závěr. Bouře dosáhla intenzity G5, tedy
nejvyšší a Kp index hodnoty 9! Něco, na co jsem čekal asi 12 let od doby, kdy jsem si s touto myšlenkou začal pohrávat - že to, co jsem v roce 2003
prošvihl, by tehdejší maximum mohlo zopakovat. A čekání se
vyplatilo! Záře skutečně osvětlovala krajinu kolem mě!
Bouře byla natolik silná, že pokračovala celou sobotu
až do ranních nedělních hodin! Škoda, že v sobotu 11. 5. bylo zataženo,
k těm 600 snímkům by přibyly jistě další, stovky dalších!
Edit (Ivo Rohlena) - ke článku byly níže přiloženy fotky od Petera Hájka z Horní Lidče a Amálie Gbelcové z Vlachovic (úplně dole):
Martin Hroš
09. 05. 2024
Datum pozorování: 9. 5. 2024
Pozorovací stanoviště: GJP Slavičín
Podmínky: Skoro jasno, teplota kolem 17 °C
Astrotechnika: Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži AZ-4, 1.25" Herschelův hranol Lacerta, polarizační filtr 1.25", LUNT LS35T STD Ha/B400 35/400 mm na azimutální montáži Vixen PORTA , okuláry SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY LE 5 mm 1.25"
Účastníci: Astrotým a žáci GJP
Dne 9. 5. 2024 jsme v areálu školy pozorovali Slunce.
Rozhodly jsme se uskutečnit toto pozorování, protože byla velká sluneční aktivita,
a proto jsme mohli pozorovat mnoho slunečních skvrn a erupcí na Slunci. Díky
takové sluneční aktivitě byla den poté v pátek 10. 5. pozorovatelná
polární záře nad Českou republikou, ale o tom se dozvíte v dalším článku.
Na Slunci byly vidět pouhým okem přes svářečský filtr tři skvrny označeny čísly 3667, 3668 a 3664. Skvrnu 3667 se podařilo rozeznat
jenom některým. Stojí za zmínku, že skvrny 3668 a 3664 byly zpočátku oddělené
skupiny menších skvrn. Přestože v den pozorování vypadaly jako jedna velká
skupina skvrn, jsou označeny dvěma čísly (viz přehledový snímek ze sondy SDO vlevo dole). O dva dny později vypadala tato skvrna
trochu jinak (jak si můžete všimnout na snímku vpravo dole od Martina Hroše), byla považována za jednu a je označená číslem 3664. Dalekohledem jsme viděli také
skvrny označené čísly 3670, 3667, 3666 a 3663. Druhým dalekohledem jsme
pozorovali sluneční chromosféru. Pozorování jsme si společně moc užili, a ještě
k tomu jsme nemuseli být na pár hodinách předmětů, které nás fakt nebaví...
:-)
Lucie Plemlová
út./st. 30./1. května 2024
Datum pozorování: 30. 4. 2023
Pozorovací stanoviště: Štítná nad Vláří, Pláňavy
Podmínky: Zpočátku oblačno, postupně skoro jasno, mírný opar
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, Refraktor ED 80/600 mm na azimutální montáži AZ-4, okuláry WO SWAN 33 mm 2", GSO WA 50 mm 2”, SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2", SKY LE 5 mm 1.25", SKY LE 20 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 10 mm 1.25", SKY SUPER PLÖSSL 25 mm 1.25", mlhovinový filtr Astronomik Profi-UHC 2", triedry Vixen Optics Atrek 8x50 DCF a Sky-Watcher 7x50
Účastníci: Ivo Rohlena, Tobiáš Křek, Katja Cingálková, Šimon Hnilička, Magdaléna Novotná s tatínkem, Barbora Meislová, Pavel Šuráň s rodinou, štítenští skauti a další
V úterý 30. 4. jsme na Pláňavách uspořádali večerní astronomické pozorování pro štítenské skauty. Pozorovací podmínky nebyly zlé, ale nebyly ani ideální. Především ale na nebi scházely pro laiky vděčné objekty: Měsíc vycházel až nad ránem, na nebi nebyla ani žádná pozorovatelná planeta. Pozorování nám dále stěžoval nečekaně nekoordinovaný příchod či spíše příjezd skautů: skauti na pozorovací stanoviště přijížděli většinou auty, přičemž nás opakovaně oslňovali světlomety.
Postupně se na pozorovacím stanovišti vytvořil obrovský mumraj pobíhajících dětí, ale náš astrotým neúnavně dál a dál pokračoval ve své práci. Tobiáš rutinně ovládal naváděnou pozorovací astronomickou sestavu, Magda opakovaně znovu a znovu provázela s laserovým ukazovátkem nové a nové skupinky po aktuální obloze.
Zájemcům jsme opakovaně ukazovali kulové hvězdokupy v Herkulu M13 a M92, vírovou galaxii M51 s jejím průvodcem, galaxií NGC 5195, v souhvězdí Honících psů, mlhovinu M57 v Lyře, eliptickou galaxii Sombrero M104 v Panně, spirální galaxie M65 a M66 ve Lvu nebo mlhovinu M97 ve Velké medvědici.
Pro astrotým to byl určitě náročný zápas, ve kterém ale jistě nabyl nové a zajímavé zkušenosti. :-D
Ivo Rohlena
