Aurora borealis
Pozorovací stanoviště: Biskupice
Podmínky: Proměnlivá oblačnost, v maximu úkazu skoro jasno, bezvětří
Astrotechnika: Canon 550Dm s objektivem IRIX 21 mm f/1,4 Dragonfly na stativu Hama
Účastníci: Martin Hroš
Nestává se často, aby mnohaletý sen se stal skutečností. Už na studiích v Brně jsme se spolužákem, který byl na Erasmu ve Finsku a který polární záři viděl, při minulém maximu sluneční činnosti vyhlíželi erupci, po které bychom polární záři viděli z ČR.
Roky plynuly, studijní léta skončila, ale diskuse, tentokrát s jinými kamarády, se opakovala. Dokonce byl v plánu výlet na Island, ale Covidová omezení nám plán zhatila.
Když nastal nárůst sluneční činnosti v aktuálním cyklu, začali jsme vesmírné počasí sledovat. Bohužel nám několikrát zvýšená geomagnetická aktivita v podobě polární záře, viditelné z naší kotliny, unikla. Buď oblak plazmatu dorazil k Zemi až pozdě ráno, nebo bylo zataženo (jako např. v dubnu tohoto roku). Tehdy mi celý večer pípala aplikace Aurora. A ta pokud „varuje", tak není dobré jít spát... Zjistil jsem ráno podle fotek na internetu...
A pak nastal 3. listopad 2023. Vcelku rutinní hláška aplikace Spaceweather o slabší erupci kategorie „M"... A pak další... Po několika planých nadějích mě to nechalo naprosto klidným. Ale v sobotu 4. 11. ráno jsem dostal vnuknutí si situaci prověřit. Bez pochyby za tím bylo poměrně dlouhé období klidu na Slunci. A hle! Předpověď bouře G1, možná G2 v sobotu 4. pozdě v noci, nebo v neděli 5.11 a CME mířící přímo na Zemi a k tomu ještě jedno, u kterého nebylo vyloučeno, že Zemi „štrejchne".
Asi nemusím napovídat, že aplikace Spaceweather v neděli 5. 11. od poledních hodin značně vyčerpávala kapacitu baterie mého telefonu, sledujíce data z družice v bodě L1 mezi Zemí a Sluncem. Bylo mi to jasné... Dnes budou podmínky, kdy může být fotograficky zaznamenatelná polární záře. Dal jsem proto nabít baterie do svého Canon EOS 550Dm a připravil objektiv IRIX 21 mm f/1,4 Dragonfly. Rozhodnutý jít to hned při konci astronomického soumraku zkusit, vzal jsem stativ a vyrazil. Bohužel bylo zataženo. Proto jsem situaci značně naštvaný prověřil na snímcích z MSG na webu ČHMÚ. Do 20 minut přijde díra, uff!... Rychle jsem vyrazil na louku cca 250 m od domu. Oblačnost už ubývala. Dal jsem stativ do vodováhy a udělal pokusnou expozici.. A... Byla tam! Naprosto zřetelná červená polární záře na 10 sec expozici. Když už jsem věděl, kde je nejjasnější, zaměřil jsem se tam i prostým okem... Pár sekund to trvalo, ale ano... jakýsi načervenalý odstín tam fakt je...
Neváhám. Beru telefon a volám kamarádovi z dědiny: „Ty, ... na fotkách je záře vidět a očima pod ojem Velkého vozu cosi tušit jde..." O možnosti polární záře jsme diskutovali i v sobotu, i v neděli dopoledne, tedy nebyl to nečekaný hovor. Po chvilce, která mu zabrala vyběhnout na dvůr a „srovnat oči", potvrzuje: „Ano, něco tam vidím!" Hovor jsme ukončili s tím, že mu pošlu fotku a uvidíme, co z toho ještě třeba bude.
Nadšený svou první fotkou polární záře, viditelnou zřetelně na displeji fotoaparátu, jsem pozoroval severovýchodní obzor. Od zavěšení telefonu uběhlo asi půl minuty a najednou začal obzor „nad Horním Dvorem" zřetelně rudnout a to fofrem. Asi 5 sekund jsem váhal, ale bylo to zcela jasné, doslova i do písmene. Před mýma očima se nebe barvilo do rudé barvy polární záře!!!
Zvedám telefon a volám: „Okamžitě běž ven, polární záře JE VIDĚT OKEM!!!"
Očividně daleko ze dvora neodešel. Hlásí: „vidím!" Dámy prominou, ale to, co jsem mu řekl, naprosto vystihuje situaci: „Ty vole, to dělá sloupy!!!". Z druhé strany se ozvalo „Vidím! ... Děcka dívajte... to je polární záře!... Jdu volat ostatním!"
Následující desítky sekund jsem nevěděl co dřív. Pozorovat, fotit nebo obvolávat rodinu a známé. Celý severozápad až severovýchod sytě rudě zářil a běhaly tam světlejší sloupy „tancující" polární záře. Fotil jsem jako zběsilý, dokonce jsem musel stahovat ISO i expoziční čas, červená byla totálně přesaturovaná. Možná bych na tmavém místě bez světelného znečištění vrhal i stín, kdo ví...
Když jsem, po znovu zatažení oblohy oblačností, šel domů, teprve mi to došlo. Viděl jsem jasnou polární záři z domova!!! A kdyby ta oblačnost odešla, nebo já vyrazil o nějakých 10 minut později, to nejkrásnější divadlo bych ani neviděl. Sice bych viděl rudě zářící oblohu nezpochybnitelné polární záře, ale ten koncert vertikálních sloupů a měnících se barev, trvajících cca necelých 10 minut už ne.
Když jsem přišel domů a mobil se připojil k WIFI, ozvala se notifikace aplikace Aurora. Co myslíte, že se na displeji objevilo? „Aurora alert! Geomagnetic activity become hight!“
