so./ne. 4./5. července 2009
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: polojasno až oblačno, teplota nad 10 °C
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2"; Monar 25x100
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondřej Illek, Tomáš Kvapil, Jan Nepovím, letečtí modeláři
První prázdninové pozorování bylo plánováno s cílem procvičit orientaci na noční obloze, při kterém jsme tentokrát nechtěli válčit s astrotechnikou, proto jsme s sebou k hlavnímu dalekohledu místo paralaktické montáže vzali jen jednoduchou azimutální montáž a vzali s sebou rovněž dalekohled Monar. Vypracovali jsme si přípravu do "papírové verze" pozorovacího deníku - tlustého sešitu A4 s pevnými deskami. Vedle již tradičních objektů našeho zájmu Měsíce a Saturnu jsme chtěli kolem půlnoci "ulovit" i Jupiter v Kozorohovi, naučit se při horizontu poznávat souhvězdí Štíra a Střelce, ve Štíru nalézt červenooranžový Antares, "na šířku palce" vpravo od Antara nalézt kulovou hvězdokupu M4. Dále nás zajímala souhvězdí Severní koruna a Herkules, ve kterém jsme se chtěli podívat na kulovou hvězdokupu M13.
Na modelářském letišti jsme se navzájem my a místní letečtí modeláři chlubili svou technikou. Popravdě: oni tu svoji umí ovládat mnohem líp než my zatím tu naši, ale i tak se modeláři se zájmem zahleděli do našich okulárů.
Počasí nás opět vycvičilo astronomické pokoře a skromnosti. Byli jsme vděčni za bezpečné rozeznání Štíra s Antarem, na chvíli jsme rozeznali Severní Korunu, jinak se nám ale vše ztrácelo v sílící oblačnosti. Azimutální montáž má oproti rovníkové montáži samozřejmě mnohem jednodušší ustaničení, rovněž její ovládání je intuitivně snazší, teprve v polních podmínkách jsme však odhalili její nevýhody vzhledem k našemu hlavnímu dalekohledu: poměrně velký průměr tubusu dalekohledu Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm zabraňuje její použití pro objekty ležící v nízkých azimutálních výškách nad obzorem, rovněž je pro praktické užití s azimutální montáží nutno přemontovat držák přehledového hledáčku na tubusu tohoto dalekohledu do jiné polohy, než ve které se nachází při užití rovníkové montáže.
Protože nám, začínajícím astronomům, počasí zabránilo v poznávání hvězdné oblohy (opět jsme nalezení cílů před vlastním pozorováním nejdříve procvičovali v programu Stellarium), zvolili jsme náhradní cíl: pokoušeli jsme se udělat alespoň pár fotografií Měsíce (viz i fotogalerie). Viditelnost (nebo jak astronomové říkají seeing) byla opravdu špatná, ostřili jsme jen pomocí displeje fotoaparátu, použili jsme sice samospoušť, ale naše první fotografie samozřejmě velkou kvalitou neoplývají. Nevadí, bude líp!
Ondřej Illek
23. 06. 2009
Datum pozorování: 23. 6. 2009
Pozorovací stanoviště: Učebna fyzikálního měření GJP Slavičín
Podmínky: Oblačno, silný vítr
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na azimutální montáži Vixen PORTA, DSRL Canon EOS 450D se setovým objektivem EF-S 18-55 IS nebo tělo DSRL připojené k dalekohledu pomocí T-adaptéru a T-kroužku
Účastníci: Ivo Rohlena, Petra Miková, Alena Bartošková, Kateřina Jiráková, Martin Holec, Jáchym Plášek, Jana Gorecká, Miroslava Kosečková
Dnes jsme měli konečně šanci poprvé něco vyfotit, dříve to možné nebylo, protože jsme měli menší komplikace s technikou, k DSRL nám totiž byla původně dodána špatná karta. Přestože nám ani sluníčko ani vítr nepřáli, pár fotek jsme zdárně vytvořili. Od dnešního dne tedy můžete sledovat, jaké pokroky děláme s focením :-)
První snímek je vždy fotografie pouze digitální zrcadlovkou při ohnisku objektivu DSRL 55 mm, druhý snímek je po vyjmutí setového objektivu DSRL, kdy se objektiv dalekohledu stává pro DSRL teleobjektivem.
Alena Bartošková
st./čt. 3./4. června 2009
Datum pozorování: st./čt. 3./4. června 2009
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín
Podmínky: jasno, postupně polojasno, silný vítr, teplota klesala až pod 5 °C
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2"
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondřej Illek, Kateřina Jiráková, Jáchym Plášek, Vladan Oláh, Julie Kozubíková, Jana Gorecká, Bronislava Saňáková
Po druhém pozorování nám začíná být jasné, kolik práce nás čeká a jak se naše představy vycházející z učebnic, internetových článků a internetových diskuzí liší od reality.
Nesporným úspěchem druhého našeho pozorování je, že jsme se naučili najít v polárním hledáčku Polárku, když jsme její nalezení trénovali v programu Stellarium, ve kterém jsme si nastavili velikost zorného pole přibližně 5° a obraz si v něm výškově i stranově převrátili. Vyzkoušeli jsme si, jak lze zeslabit jas Měsíce pomocí polarizačního filtru. Dál už lze ale zmiňovat jen naše neúspěchy. Opět nám byla strašná zima, přestože jsme měli zimní oblečení s několika svetry a vybavili se termoskou s teplým čajem! Stále se špatně orientujeme na noční obloze. Podcenili jsme jas dorůstajícího Měsíce (7. 6. nastane úplněk), který přezařoval hvězdnou oblohu. Metoda Quick Align bude asi opravdu jen velmi přibližná, po prvním ustaničení jsme se radovali, že objekty na nebi budeme konečně vyhledávat pomocí GOTO, pak však bylo najíždění na objekty nepřesné, chvílemi se nám dokonce zdálo, že se motorizovaná montáž z neznámých příčin v chodu zadrhává.
Dokud nebudou dodány žákovské dalekohledy, musíme s sebou brát na pozorování vedle hlavního dalekohedu alespoň triedr nebo Monar, aby se vedle komicky zápasících začínajících astronomů zbylí ztuhlí pozorovatelé nenudili...
Ivo Rohlena
28. 05. 2009
čt. 28. května 2009: Modelářské letiště Slavičín.
podmínky: zataženo
Pozorování z důvodu špatného počasí zrušeno.
Ivo Rohlena
út./st. 12./13. května 2009
Datum pozorování: út./st. 12./13. května 2009
Pozorovací stanoviště: Modelářské letiště Slavičín.
Podmínky: jasno, mírný vítr, teplota postupně klesala téměř k bodu mrazu
Astrotechnika: Schmidt-Cassegrain 203/2032 mm na paralaktické montáži CG-5 Advanced, okuláry WO SWAN 33 mm 2", SKY UWA 13 mm 2", SKY UWA 8 mm 2"
Účastníci: Ivo Rohlena, Ondřej Illek, Kateřina Jiráková
Hlavní dalekohled byl za dne spolu s hledáčkem úspěšně vycentrován. Ustaničení ale bylo jen velmi přibližné - nezdařilo se v polárním hledáčku "ulovit" Polárku. Pro příští pozorování musíme vzít kompas!
V důsledku nesprávného ustaničení bylo najíždění GOTO jen velmi přibližné (použita metoda Quick Align) - nepřesnost v řádu úhlových stupňů! Pozorován Saturn, který byl při největším zvětšení s motorickým pohonem v zorném poli asi 5 minut, pak nutné korekce v důsledku nesprávného ustaničení. Prstence jsou vzhledem k Zemi téměř kolmé (téměř žádné naklopení). Byly pozorovány Saturnovy měsíce Titan, Rhea, Tethys a Dione.
Pozorován Měsíc. Příliš velký jas! Příště s sebou musíme vzít filtr.
Ivo Rohlena
