Astrodeník GJP

No, tak nevím, jestli to byl úplně dobrý nápad...

20. ledna 2024 jsem se rozhodla, že vezmu dalekohled a půjdu pozorovat na modelářské letiště ve Slavičíně. Hned kousek od Slavičína jsem zjistila, že to asi nebyl až tak dobrý nápad jít sama, protože jsem všechny ty věci nemohla unést.

Podívala jsem se na oblohu, která byla úplně bez mráčku a věděla jsem, že toho musím využít, tak jsem se o to víc snažila. Nakonec jsem tam nějak došla a konečně jsem mohla dělat to, na co jsem se těšila celý den. Pozorovala jsem můj oblíbený Měsíc, udělala jsem pár fotek a učila se na něm moře, jezera, zálivy, bažiny, hory a krátery atd. Potom jsem zkontrolovala Jupiter, mlhovinu v Orionu M42, dvojhvězdu Mizar a galaxii v Andromedě M31. Poznávala jsem souhvězdí a učila se jména dalších hvězd. Pak už mi začala být dost zima, tak jsem šla znovu tu hroznou cestu zpátky. Bylo to o moc lepší než na balkóně a přes to všechno jsem si to užila. Musím vymyslet nějaký jednodušší způsob, jak to tam příště donesu. :-)    

Magdaléna Novotná

Aurora borealis

Nestává se často, aby mnohaletý sen se stal skutečností. Už na studiích v Brně jsme se spolužákem, který byl na Erasmu ve Finsku a který polární záři viděl, při minulém maximu sluneční činnosti vyhlíželi erupci, po které bychom polární záři viděli z ČR.

Roky plynuly, studijní léta skončila, ale diskuse, tentokrát s jinými kamarády, se opakovala. Dokonce byl v plánu výlet na Island, ale Covidová omezení nám plán zhatila.

Když nastal nárůst sluneční činnosti v aktuálním cyklu, začali jsme vesmírné počasí sledovat. Bohužel nám několikrát zvýšená geomagnetická aktivita v podobě polární záře, viditelné z naší kotliny, unikla. Buď oblak plazmatu dorazil k Zemi až pozdě ráno, nebo bylo zataženo (jako např. v dubnu tohoto roku). Tehdy mi celý večer pípala aplikace Aurora. A ta pokud „varuje", tak není dobré jít spát... Zjistil jsem ráno podle fotek na internetu...

A pak nastal 3. listopad 2023. Vcelku rutinní hláška aplikace Spaceweather o slabší erupci kategorie „M"... A pak další... Po několika planých nadějích mě to nechalo naprosto klidným. Ale v sobotu 4. 11. ráno jsem dostal vnuknutí si situaci prověřit. Bez pochyby za tím bylo poměrně dlouhé období klidu na Slunci. A hle! Předpověď bouře G1, možná G2 v sobotu 4. pozdě v noci, nebo v neděli 5.11 a CME mířící přímo na Zemi a k tomu ještě jedno, u kterého nebylo vyloučeno, že Zemi „štrejchne".

Asi nemusím napovídat, že aplikace Spaceweather v neděli 5. 11. od poledních hodin značně vyčerpávala kapacitu baterie mého telefonu, sledujíce data z družice v bodě L1 mezi Zemí a Sluncem. Bylo mi to jasné... Dnes budou podmínky, kdy může být fotograficky zaznamenatelná polární záře. Dal jsem proto nabít baterie do svého Canon EOS 550Dm a připravil objektiv IRIX 21 mm f/1,4 Dragonfly. Rozhodnutý jít to hned při konci astronomického soumraku zkusit, vzal jsem stativ a vyrazil. Bohužel bylo zataženo. Proto jsem situaci značně naštvaný prověřil na snímcích z MSG na webu ČHMÚ. Do 20 minut přijde díra, uff!... Rychle jsem vyrazil na louku cca 250 m od domu. Oblačnost už ubývala. Dal jsem stativ do vodováhy a udělal pokusnou expozici.. A... Byla tam! Naprosto zřetelná červená polární záře na 10 sec expozici. Když už jsem věděl, kde je nejjasnější, zaměřil jsem se tam i prostým okem... Pár sekund to trvalo, ale ano... jakýsi načervenalý odstín tam fakt je...

Neváhám. Beru telefon a volám kamarádovi z dědiny: „Ty, ... na fotkách je záře vidět a očima pod ojem Velkého vozu cosi tušit jde..." O možnosti polární záře jsme diskutovali i v sobotu, i v neděli dopoledne, tedy nebyl to nečekaný hovor. Po chvilce, která mu zabrala vyběhnout na dvůr a „srovnat oči", potvrzuje: „Ano, něco tam vidím!" Hovor jsme ukončili s tím, že mu pošlu fotku a uvidíme, co z toho ještě třeba bude.

Nadšený svou první fotkou polární záře, viditelnou zřetelně na displeji fotoaparátu, jsem pozoroval severovýchodní obzor. Od zavěšení telefonu uběhlo asi půl minuty a najednou začal obzor „nad Horním Dvorem" zřetelně rudnout a to fofrem. Asi 5 sekund jsem váhal, ale bylo to zcela jasné, doslova i do písmene. Před mýma očima se nebe barvilo do rudé barvy polární záře!!!

Zvedám telefon a volám: „Okamžitě běž ven, polární záře JE VIDĚT OKEM!!!"

Očividně daleko ze dvora neodešel. Hlásí: „vidím!" Dámy prominou, ale to, co jsem mu řekl, naprosto vystihuje situaci: „Ty vole, to dělá sloupy!!!". Z druhé strany se ozvalo „Vidím! ... Děcka dívajte... to je polární záře!... Jdu volat ostatním!"

Následující desítky sekund jsem nevěděl co dřív. Pozorovat, fotit nebo obvolávat rodinu a známé. Celý severozápad až severovýchod sytě rudě zářil a běhaly tam světlejší sloupy „tancující" polární záře. Fotil jsem jako zběsilý, dokonce jsem musel stahovat ISO i expoziční čas, červená byla totálně přesaturovaná. Možná bych na tmavém místě bez světelného znečištění vrhal i stín, kdo ví...

Když jsem, po znovu zatažení oblohy oblačností, šel domů, teprve mi to došlo. Viděl jsem jasnou polární záři z domova!!! A kdyby ta oblačnost odešla, nebo já vyrazil o nějakých 10 minut později, to nejkrásnější divadlo bych ani neviděl. Sice bych viděl rudě zářící oblohu nezpochybnitelné polární záře, ale ten koncert vertikálních sloupů a měnících se barev, trvajících cca necelých 10 minut už ne.

Když jsem přišel domů a mobil se připojil k WIFI, ozvala se notifikace aplikace Aurora. Co myslíte, že se na displeji objevilo? „Aurora alert! Geomagnetic activity become hight!“

Martin Hroš